Atlas Seznam
Nomáda červenoboká Nomada pleurosticta
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomada červenoboká (Nomada pleurosticta) je dlouhá 9 až 11 mm. Její letová perioda je v červnu a v červenci. Tento druh je hnízdní parazit u pískorypky čekankové (Andrena polita).
V Čechách se vyskytuje jen na nejteplejších lokalitách.
Na fotografiích je sameček.
Nomáda obecná Nomada fucata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda obecná (Nomada fucata) se vyvíjí jako hnízdní parazit u pískorypky obecné (Andrena flavipes). A stejně jako její hostitelský druh má 2 generace do roka. Proto se lze s dospělci nomády obecné setkávat na různých květech od dubna až do srpna. Právě tím se odlišuje od velmi podobné nomády dvouskvrnné (Nomada bifasciata), která má v roce jen jednu generaci a v přírodě se s ní lze setkat jen v jarních měsících.
Na horní fotografii je samička letní generace na květu heřmánkovce, který kvete až ve druhé polovině roku.
Zlatěnka modrá Trichrysis cyanea
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka modrá (Trichrysis cyanea) je dlouhá jen 4 až 8 mm. Celé tělo má kovově modré se zelenými odlesky.
V ČR je to jedna z nejhojnějších zlatěnek. Jejími hostiteli jsou různé druhy kutilek, jízlivek a samotářských včel, ale pouze takových druhů, které hnízdí ve dřevě. Je to velice přizpůsobivý druh.
U včelích hostitelů se vyvíjí jako ektoparazitoid na dospělé včelí larvě nebo předkukle. Když je hostitelem některá kutilka, tak larva zlatěnky modré odstraní hostitelské vajíčko nebo mladou larvu kutilky, a sama se pustí do uloupených zásob, které předtím nahromadila pro svoje potomstvo kutilka.
Dřevobytka zvonková Chelostoma campanularum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum) je dlouhá jenom 4 až 6 mm.
Pro hnízdečko si vyhledává skuliny v mrtvém dřevě, nejčatěji využívá opuštěné chodbičky po larvách brouků. Může využívat i suché stonky bylin. Přepážky mezi komůrkami zhotovuje ze směsi hlíny, jílu a písku, které s míchá s nektarem a se slinami. Pro svoje larvičky připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů zvonků. V ČR je to hojný druh.
Na horní fotografii je uvnitř květu zvonku kopřivolistého, v červenci 2021 v Dolní Šárce.
Maskonoska proměnlivá Hylaeus confusus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska proměnlivá (Hylaeus confucus) je drobná včelička, je dlouhá jen 5 až 7 mm.
Na fotografiích je sameček, který má na hlavě nápadnou světlou masku (samičky mají masku redukovanou).
V ČR je to hojný druh, je častý zejména v lesích a na lesních okrajích. Létá na květy mnoha druhů rostlin. S dospělci se lze setkat od května do září, někdy má 2 generace do roka. Hnízdí v dutinách v trouchnivém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu i v dutých stéblech.
Pískorypka jestřábníková Andrena fulvago
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka jestřábníková (Andrena fulvago) je drobný druh, je dlouhá jen 9 až 11 mm. Na území ČR je to hojná, žije v nížinách i na horách. Dospělci v přírodě létají od poloviny května do poloviny července.
Nektar a pyl sbírá pouze ze žlutých úborů hvězdnicovitých rostlin. Upřednostňuje květy jestřábníků, prasetníku, máchelky a škardy.
Pomalenka hladká Eucharis adscendens
od Hanka
čeleď: Pomalenkovití - Eucharitidae
Pomalenka hladká (Eucharis adscendens) asi není vzácný druh, ale jen málo komu se podaří jí fotografovat. Dospělci totiž žijí velmi krátce, snad jen o málo víc než jeden den.
Většinu času svého larválního vývoje prožívá v mraveništi, u svého hostitelského druhu mravence (Formica sp.).
Samičky kladou vajíčka do poupat rostlin v blízkosti mraveniště. Zdá se, že samičky si vybírají pro kladení miříkovité rostliny, takové, kde očekávají, že na jejich květy budou chodit mravenci. O životě pomalenek je zatím málo znalostí a je popsáno málo pozorování. Vylíhlá larva je pohyblivá a aktivně se zachytí na mravence. Larva pomalenky svým pachem úspěšně napodobuje pach mravenčích larev. Proto na ní mravenci neútočí, ale starají se o ní, pravděpodobně jí i krmí, ačkoliv larva pomalenky se vyvíjí jako ektoparazit mravenčích larev.
Zlatěnka rolní Holopyga fastuosa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka rolní (Holopyga fastuosa) je dlouhá jen 4 až 6 mm. V Čechách je to hojný druh. S dospělci se lze setkat od května do srpna.
Vývoj je málo známý, pravděpodobně je to hnízdní parazit v zemních hnízdech kutilek (Sphecidae) nebo kutíků (Crabronidae) nebo včel s pevnými zděnými hnízdy, jako je maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum). Protože je tahle maltářka v Praze velmi hojná, je pravděpodobné, že může být hostitelem této zlatěnky.
Mšicomar Aphidius sp.
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae (dříve mšicomarovití - Aphidiidae)
Mšicomaři (Aphidius sp.) jsou dlouzí jen kolem 2 mm a velmi štíhlí. Patří k nejdůležitějším parazitům mšic.
Samičky mšicomarů vkládají vajíčka do těla mšic. Při kladení mají samičky typické postavení, zadeček je ohnutý pod hruď. Larva parazita pak vyžere vnitřní část svého hostitele, a uvnitř těla mšice se i zakuklí.
Parazitované mšice bývají hnědé nebo černé, a jakoby nafouklé, obvykle stále přisáté k živné rostlině. Mladý mšicomar pak vylétá z obalu mšice kruhovým otvorem.
Foto 5. 6. 2018
Pískorypka křivonohá Andrena curvungula
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka křivonohá (Andrena curvungula) je hojná na lokalitách s výskytem její nejoblíbenější rostliny, kterou je zvonek broskvolistý. Samečky a samičky lze v přírodě vidět i na řadě jiných rostlin. Zejména na jaře po probuzení ze zimního spánku vyhledává jiné, zejména modře kvetoucí rostliny. Je to dáno tím, že se pískorypka křivonohá probouzí už v termínu, kdy ještě zvonky nekvetou. S dospělci se lze setkat od května do července. Dospělci se dokážou živit na několika druzích rostlin, ale pro svoje larvičky vytvářejí zásoby potravy pouze z nektaru a pylu různých druhů zvonků.