Atlas Seznam
Uzlatka obecná Cerceris rybyensis
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.
Pačmelák cizopasný Bombus rupestris (Psithyrus rupestris)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) se vzhledově velmi podobá svému nejčastějšímu hostiteli druhu čmelák skalní. Liší se tmavšími křídly a krátkou hlavou.
Je to hnízdní parazit nejen u druhu čmelák skalní, ale může obsadit i hnízdečka čmeláka rolního a lesního.
Na horním obrázku je sameček. Samečkové mají po vylíhnutí na hrudi šedavý (žlutošedavý) límec, podobně i lesklé světlé proužky na zadečku. Během několika dnů se jim ale tyto světlé chloupky obvykle olámou, a pak už jsou celí černí, s červeným koncem zadečku.
Je to nápadně velký druh.
Čmelák hájový Bombus lucorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák hájový (Bombus lucorum) má rád vlhká stanoviště. V Praze bývá na severních stráních nad Šáreckým potokem.
Zatímco v Praze bývá k vidění málo, na horách patří k nejhojnějším druhům. Má rád lesní louky a okraje lesů.
Na horní fotografii je sameček. Samečci jsou v přírodě od července. Samičky se velmi podobají druhu čmelák zemní, při běžném pohledu jsou neodlišitelné. Proto přítomnost druhu čmelák hájový na lokalitě objevíme až s výskytem samečků, kteří jsou barevně nápadní, se žlutými chloupky vpředu na hlavě.
Čmelák rokytový Bombus hypnorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák rokytový (Bombus hypnorum) má rád vlhká stanoviště, žije zejména v okolí řek a potoků. Ve městech vyhledává parky a zahrady s chladnějším a vlhčím mikroklimatem, také severní stráně. Rád si vyhledává hnízdečka v ptačích budkách, také hnízdí v dutinách ve stromech.Často hledá prostor pro hnízdo na svislých plochách, podél zdí, vysoko nad úrovní terénu.
Barva chloupků na hrudi je proměnlivá, může být hnědá, tmavohnědá až skoro černá. Na rozdíl od podobného čmeláka rolního má bílé chloupky na konci zadečku.
Pískorypka čekanková Andrena polita
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka čekanková (Andrena polita) je dlouhá 9 až 13 mm. Miluje květy čekanky, ale létá i na žlutokvěté hvězdnicovité rostliny. Bývá na stepních stanovištích od května do září. Hnízdečko pro larvy si vyhrabává v písčité i hlinité půdě.
V ČR jen v nejteplejších oblastech. Na květech čekanek sbírá mnoho bílého pylu.
Pilorožka vojtěšková Melitta leporina
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka vojtěšková (Melitta leporina) je drobná samotářská včelka, dlouhá 11 až 13 mm. V přírodě se s ní lze setkat od června do září.
JE VÝZNAMNOU OPYLOVATELKOU VOJTĚŠKY. Vojtěška, botanicky správně napsáno tolice vojtěška, je pro tuhle včelku nenahraditelná, i když dokáže sbírat pyl a nektar i na jiných bobovitých rostlinách.
Vojtěšku dokáže opylovat několik druhů včeliček, trochu i včela medonosná. Ovšem výroba vojtěškového osiva do značné míry závisí na přítomnosti samotářských druhů včel u semenářských porostů, jednou z nich je také pilorožka vojtěšková.
Pačmelák lesní Bombus sylvestris (Psithyrus sylvestris)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák lesní (Bombus sylvestris) je hnízdní parazit u druhu čmelák luční, možná i u čmeláka horského. Je hojnější ve vyšších a středních polohách, ve vlhkých údolích. Protože ale jeho hostitelský druh čmelák luční se v posledních letech stává hojným i v Praze, dá se očekávat, že zde bude brzy hojný i jeho parazit.
Na horní fotografii je sameček.
Ploskočelka šestipásá Halictus sexcinctus
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka šestipásá (Halictus sexcinctus) je dlouhá 12 až 15 mm, je tedy jen nepatrně menší než dělnice včely medonosné.
Na horní fotografii je samička, která se zjara po přezimování krmí na květech mateřídoušky.
Obě pohlaví se líhnou koncem léta nebo na podzim, samečci po spáření hynou, oplozené samičky přezimují.
Tento druh je zajímavý tím, že má různé typy sociálních organizací. Může být samotářský, to znamená, že matka sama vychová další generaci samiček a samečků, ale může být i tzv. eusociální, že matka nejprve vychová generaci dělnic, a pak terve dělnice pomáhají matce vychovat mladou pohlavní generaci.
Pískorypka modrolesklá Andrena agilissima
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka modrolesklá (Andrena agilissima) je velká 13 až 15 mm, nápadná tmavou barvou, s bílými chloupky, a na slunci i modrým leskem na tmavých křídlech.
V Praze jí lze potkat spíš vzácně, od dubna do července, zejména na suchých výslunných stráních. Dospělci se zjara po vylíhnutí krmí na květech mnoha druhů rostlin, ale pro svoje larvičky připravuje pylonektarové těsto pouze z květů brukvovitých rostlin.
Pačmelák panenský (Psithyrus vestalis) Bombus vestalis
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák panenský (Bombus vestalis) je hnízdní parazit u druhu čmelák zemní. Matka pačmeláků po přezimování neumí sama založit svoje hnízdečko. Musí proniknout do hnízda svého hostitelského druhu, a to až v době, kdy je v hnízdečku dostatek dělnic. Pačmeláci svoje dělnice nemají. K proniknutí do hnízdečka hostitelského druhu pomáhá pačmeláčici podobný pach, ostatně jsou to blízcí příbuzní.
Na horním obrázku je samička po přezimování. Pro pačmeláky je charakteristická krátká hlava.