Atlas Seznam
1 - Blanokřídlí, podřád širopasí - popis podřádu širopasí 1 - Symphyta
od Hanka
Širopasí (Symphyta) jsou vývojově nejstarší blanokřídlí. Jejich zadeček přisedá celou šíří i výškou k zadohrudi.
Křídla mají bohatou žilnatinu. Larvy širopasích (housenice) se velmi podobají housenkám motýlů.
Čmelák rolní Bombus pascuorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák rolní (Bombus pascuorum) je jeden z našich nejhojnějších druhů čmeláků. Přezimující samičky vyletují už koncem března, některé jejich kolonie vytrvávají za příznivých podmínek až do listopadu.
Matka po přezimování hledá místo pro založení hnízdečka. U druhu čmelák rolní je přednostně vybírané místo v trávě, spíš na rozhraní travnaté plochy a keřů. Hnízda bývají většinou na povrchu ve spleti vegetace, někdy i těsně pod povrchem. Když matka vybere vhodné místo, začne v okolí sbírat mech a trávu a vytvoří malou dutou kouli, její stěny částečně spojí a utěsní voskem. Potom vystaví z vosku buňku, kterou vyplní pylem a naklade navrch vajíčka. K tomu připojí kapsy s dalším pylem a nektarem, který je potravou pro čmeláčí larvy.
Čmelák zahradní Bombus hortorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák zahradní (Bombus hortorum) je hojný druh. Patří k velkým druhům čmeláků, samičky mohou být dlouhé až 25 mm.
Vyniká velmi dlouhým sosákem, často se živí i na takových rostlinách, kterých si jiné druhy hmyzu nevšímají.
Velmi podobným druhem je čmelák humenní ( Bombus ruderatus ). Spolehlivě ho lze rozlišit od druhu čmelák zahradní jen pod mikroskopem, odhadem se rozliší podle jasněji žlutého ochlupení na hrudi.
Navzdory svému jménu zahradní je to ve skutečnosti spíš obyvatel světlých lesů a lesních okrajů.
Na horní fotografii se čmelák zahradní pohybuje mezi květy trnovníku akátu.
Hedvábnice jarní (hrabavá) Colletes cunicularius
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice jarní (Colletes cunicularius) je velká 11 až 14 mm. Zejména samičky se velmi podobají včelám medonosným.
Samečkové vylézají ze svých rodných komůrek dřív, jsou v přírodě k vidění už koncem března, samičky až v dubnu.
Na horním obrázku je portrét samečka hedvábnice jarní.
Pro jejich larvičky samička připravuje potravu pouze z nektaru a pylu z vrb. Dospělí jedinci se ale často živí nektarem na květech jiných rostlin.
Stepnice - popis rodu Eucera Eucera sp.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Stepnice jarní (Eucera nigrescens) je hojný druh na pražských stepních lokalitách. Stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis) se v přírodě vyskytuje až v pozdějším jaru. Vzhledově si jsou oba druhy velmi podobné, na většině fotografií lze rozlišení těchto druhů pouze odhadovat.
Stepnice jarní se živí na mnoha různých druzích rostlin, a podobně i její larvičky se dokážou vyvíjet na zásobách pylu a nektaru z mnoha druhů květin. Nejoblíbenější jsou ale různé druhy vikví.
Samičky stepnice dlouhorohé sbírají nektar a pyl pro výživu svých larviček prakticky jen na různých druzích vikve.
Pískorypka ryšavá - meruzalková Andrena fulva
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka ryšavá - meruzalková (Andrena fulva) je časně jarní druh, v přírodě je k vidění už od konce března. Však je taky vybavená do chladného počasí. Má snad ze všech druhů pískorypek nejkrásnější a nejhustší kožíšek.
Naletuje na různé jarní květy. Má ráda javor mléč, ale nejvíc ze všeho miluje angrešty. Právě na angreštu se podařilo jí fotografovat.
Nomáda - popis rodu Nomada
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomády (Nomada sp.) jsou hnízdní paraziti u samotářských druhů včel.
V ČR jich žije 70 druhů.
Nomády často létají nízko nad zemí a hledají vstupy do hnízdeček hostitelských druhů včel. Pokud najdou otevřenou komůrku, kterou samotářská včela ještě nestihla úplně zásobit pylem a nektarem, nomády tam ukryjí svoje droboučké vajíčko do izolační vrstvy stěny komůrky. Vylíhlá larva nomády pak odstraní hostitelské vajíčko a sama se živí na pylonektarových zásobách v komůrce.
Květolib včelí Philanthus triangulum
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Květolib včelí (Philanthus triangulum) je druh teplých lokalit a písčitých oblastí. Samičky jsou až 17 mm dlouhé, samci jsou menší, skoro poloviční. Má nápadné "vosí" zbarvení.
Na horním obrázku je samička, jak začíná vyhrabávat chodbičku ke svému budoucímu hnízdečku.
Letová aktivita květolibů je od května do září.
Často hnízdí koloniálně. Jako potravu pro larvičky loví živou kořist, nejčastěji dělnice včely medonosné, které ochromuje vpichem žihadla.
Čmelák zemní Bombus terrestris
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák zemní (Bombus terrestris) je náš nejznámější druh čmeláka. Je hojný od nížin do hor.
Na horním obrázku je mladá samička na květech hluchavky nachové..
Samičky si vyhledávají hnízdečka v dutinách hluboko v zemi, zejména využívají opuštěná hnízda hlodavců nebo krtků, často až 1,5 m hluboko pod zemí.
Pískorypka páskovaná Andrena gravida
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka páskovaná (Andrena gravida) je dlouhá 10 až 14 mm. V Praze velmi hojná na výslunných biotopech. Živí se na květech mnoha druhů rostlin. Je to druh časného jara.
Na horním obrázku je samička na květech řeřišničníku písečného (foto 9. 4. 2017).