Atlas Seznam
Uzlatka písčinná Cerceris sabulosa
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa) je dlouhá 6 až 12 mm. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od května do září. Je to původně mediteránní druh, proto u nás žije pouze na teplých lokalitách. Způsobem života se podobá naší uzlatce obecné. Uzlatka písčinná také loví pro svoje larvy jako potravu různé druhy včel samotářek.
Ploskočelka skvrnkatá Lasioglossum interruptum
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka skvrnkatá (Lasioglossum interruptum) je dlouhá 5 až 7 mm. Má výrazné plsťové skvrny na bázi 2. a 3. článku zadečku. V Čechách se vyskytuje jen na teplých výslunných svazích. Je to mediteránní druh, žije hlavně v jižní Evropě a v severní Africe. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
U nás žijí jako včely samotářky, časté je ale také společné zakládání hnízda více samičkami.
Samičky a někteří samečkové tohoto druhu jsou tmaví, část samečků je na začátku zadečku červená.
Pakutilka skvrnitá Nysson maculosus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus) je dlouhá jen 5 až 7,5 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září. Je to hnízdní parazit u několika druhů vosilek, které jako zásoby pro svoje larvy loví nymfy a dospělce drobných křísů. Samička pakutilky aktivně proniká do hnízdeček hostitelských druhů a tam vyklade svoje drobné vajíčko pod křídla ochromeného kříska. Vývoj zárodku parazita probíhá rychleji než vývoj hostitele. Vylíhlá larva pakutilky pak zničí hostitelské vajíčko a dál její vývoj pokračuje na zásobách ochromené kořisti (křísků).
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus Symmorphus bifasciatus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus je menší druh, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dospělé hrnčířky získávají energii sáním na květech. Jejich nejoblíbenější bylinou je bolševník obecný (to je náš původní český druh bolševníku). Pro výchovu svých larev si buduje hnízdečka v dutých lodyhách a stvolech rostlin, často ve stéblech rákosí nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě. Plod zásobuje larvami různých druhů mandelinek, chycené úlovky znehybňuje bodnutím žihadla a pak s nimi odlétá zásobit svoje hnízdečko. Jednotlivé komůrky od sebe odděluje přepážkami z hlíny.
V ČR je to hojný druh.
Zlatěnka stepní Chrysura dichroa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka stepní (Chrysura dichroa) je dlouhá 5 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna.
Larvy zlatěnek stepních se vyvíjejí v hnízdech samotářských včel z rodu Osmia, ale pouze těch druhů, které hnízdí v prázdných ulitách hlemýžďů. Zlatěnka stepní je hojný druh na skalních stepích.
Na zdejších fotografiích je samička na květech krabilice hlíznaté.
Zlatěnka číhavá Hedychrum niemelai
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai) je menší druh, je dlouhá jen 5 až 6 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září, energii získávají sáním nektaru na květech. Jejich nejoblíbenější rostlinou je bolševník obecný. V posledních letech se u nás tento druh stává hojnější. Podobně jako ostatní příbuzné druhy zlatěnek se i tento druh vyvíjí jako hnízdní parazit. Hostitelský druh zatím není spolehlivě znám. Pravděpodobně je nejčastějším hostitelem uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), která je v Čechách velmi hojná. Asi může parazitovat i u jiných v zemi hnízdících druhů uzlatek, ty další druhy případných hostitelů se ale u nás vyskytují vzácněji.
Vosilka širopásá Gorytes laticinctus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka širopásá (Gorytes laticinctus) je dlouhá 9 až 14 mm. Pro výchovu svých larviček si buduje asi 10 cm hluboká zemní hnízda s krátkými odbočkami, ty jsou zakončené plodovými komůrkami. Dospělci potřebují získávat hlavně energii do letových svalů, k tomu musí mít v dosahu dostatek nektarodárných kvetoucích bylin. Svoje larvy zásobuje bílkovinnou potravou, loví pro ně nymfy a dospělce malých křísů. Ochromenou kořist samičky ukládají přímo do plodových komůrek.
Pilovrtka topolová Xiphydria prolongata
od Hanka
čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae
Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.
Lumčík dutohlav Coeloides bostrichorum
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
Lumčík dutohlav (Coeloides bostrichorum) mne v červnu 2023 překvapil i v Praze. Je to totiž druh, který je hojný ve smrkových porostech v trochu vyšších nadmořských výškách.
Vyvíjí se jako ektoparazitoid larev lýkožroutů, nejčastěji lýkožrouta smrkového (Ips typographus), může ale parazitovat i u dalších druhů kůrovců. Samičky lumčíka dutohlava vyhledávají pro kladení svých vajíček až starší larvy lýkožroutů.
Přítomnost lumčíků se pozná podle nápadně bílých kokonů mezi požerky larev brouků pod kůrou. V teplejších oblastech má dvě generace do roka.
Tady na fotografiích je samička s dlouhým kladélkem.
Kutilka polní Ammophila campestris
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka polní (Ammophila campestris) se podobá kutilce písečné, ve srovnání s ní je výrazně menší. Je dlouhá jen 10 až 14 mm. Je mnohem vzácnější, v červeném seznamu je vedena jako zranitelný druh. Svým larvičkám nosí jako zásobu potravy do hnízdeček ulovené housenice pilatek. Samičky kutilky polní transportují kořist ke hnízdečku létáním.
Na zdejších fotografiích je sameček. Foto 3. 6. 2023 v Praze 6. Sameček sedí na květech vikve huňaté. Vikev huňatá je zde rozrostlá na více lokalitách.
(Světlé skvrny na hrudi kutilky jsou způsobené odrazem světla od lesklých chloupků.)