od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
podčeleď Euphorinae
Lumčík Dinocampus coccinellae se vyvíjí jako parazitoid dospělců brouků slunéček. Je to drobný druh lumčíka, podle mého odhadu byla samička, kterou jsem fotografovala, dlouhá sotva 3 mm. Najít tak maličkého dospělce v přírodě by bylo velmi obtížné, tedy bylo by těžké určit druh lumčíka mezi mnoha podobnými maličkými druhy. Mně se ale povedlo vychovat si samičku tohoto lumčíka doma z nalezeného ochromeného slunéčka. A teprve po vyfotografování jsem samičce lumčíka umožnila odletět otevřeným oknem ven do přírody, kam patří.
Ve výběru hostitelského druhu je tento lumčík nenáročný, jeho larvičky se dokážou úspěšně vyvíjet ve více druzích slunéček.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae
Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obecný (Lasius niger) je jeden z našich nejhojnějších mravenců. Dělnice má dlouhé 2,5 až 4 mm. Samičky jsou mnohem větší a mohutnější, dlouhé až 9,5 mm.
V přírodě žije na sušších a otevřených biotopech. Často proniká i do domů k lidem, to hlavně brzy zjara, když ho do budov láká teplejší prostředí. Hnízdí převážně v zemi, ale umí se přizpůsobit a vybudovat si hnízdo i v jiných podmínkách.
V rozvinuté kolonii žije vždy pouze jedna plodná samička (královna), která může být obklopená až deseti tisíci dělnicemi.
Na horní fotografii je mladá samička s křídly, která se chystá vyletět na svůj svatební let. Rojení je v Praze pravidelně ve druhé polovině července, jinde může být posunuté do začátku srpna.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa saská (Dolichovespula saxonica) je v Čechách jedním z běžných druhů vos. Patří mezi tzv. dlouholebé vosy. Charakteristickým znakem je dlouhá hlava. Tmavá skvrna na čelním štítku je proměnlivá. Bývá trojčetná, samičky a dělnice mohou mít na čelním štítku jen tři tečky nebo větší trojčetnou kresbu, někdy i velkou tmavou skvrnu. Samečkové mají na čelním štítku nejméně jednu tmavou tečku, obvykle je tmavá skvrna větší.
Dlouholebé vosy mají krátký generační cyklus. Už začátkem července se objevují nové královny a samečkové a páří se, to vede ke konci staré kolonie kolem poloviny srpna. Jejich nadzemní hnízda pak zanikají.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthedinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka bršlicová (Tenthredo campestris) je dlouhá 12 až 14 mm. Je to hojnější druh, který upoutává pozornost svojí barevností. S dospělci se lze setkávat od května do srpna, s housenicemi od června do září. Živnou rostlinou housenic je bršlice kozí noha. Dospělci se živí nektarem a pylem květů, přednostně vyhledávají rostliny z čeledi miříkovité, část potravy si také obstarávají dravě, loví různý menší hmyz. Má ráda polostinná stanoviště v údolích a vegetační lemy podél vodních toků.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice mokřadní (Megachile ligniseca) je dlouhá 10 až 14 mm. Tergity zadečku má téměř lysé, jen s velmi úzkými přerušenými světlými páskami.
S dospělci se lze setkat od června do srpna. Navštěvuje především hvězdnicovité rostliny, zejména pcháče a bodláky. Žije na vlhkých loukách a mokřadech, v olšinách. Hnízdečka si buduje v dutinách v mrtvém dřevě, mívá 6 až 8 plodových komůrek v řadě za sebou. Fotografovala jsem ji na květech kolotočníku.
V ČR to bývala čalounice mokřadní vzácnější druh, v roce 2022 je v Praze poměrně hojná.
od Hanka
čeleď: Tmavkovití - Eurytomidae
Tmavka dvouskvrnná (Sycophila biguttata) se vyvíjí v hálkách jako parazitoid larev žlabatek. Je to droboučký druh. Podařilo se mi jí fotografovat, když vybíhala z hálky žlabatky bezkřídlé (Biorhiza pallida) současně s dospělci žlabatek. Na obrázcích sedí vedle na dubovém listu.
Já sama odhaduji její délku pouze kolem 2 mm, podle informací na internetu prý může být dlouhá 3 až 5 mm. Rozdíl ve velikosti může vznikat tím, že tato tmavka se pravděpodobně může vyvíjet v hálkách na larvách několika různých druhů žlabatek, mají tedy k dispozici odlišné množství potravy.
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
Lumčík Iphiaulax impostor je dlouhý 8 až 9 mm (bez tykadel). Tělo a křídla má světlé a má svítivě červený zadeček.
Samičky lumčíka vyhledávají na větvích stromů larvy různých druhů tesaříků, které se vyvíjejí pod kůrou. Samička Iphiaulax impostor potom vyklade do hostitelské larvy svoje vajíčko. Vylíhlá larva lumčíka se potom začne vyvíjet uvnitř těla svého hostitele. Zpočátku larva lumčíka svému hostiteli umožňuje, aby dál rostl a vyvíjel se. Až v posledním larválním stadiu lumčík hostitele opustí a zakuklí se venku.
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka sazenicová (Acantholyda hieroglyphica) je dlouhá 9 až 17 mm. Její larvy se vyvíjejí na jehličí mladých borovic, poškozují zejména hlavní vrcholový letorost s čerstvě narůstajícím jehličím. Je to významný škůdce v borovicových výsadbách.