Atlas Seznam
Pískohrabka ostruhatá Panurgus calcaratus
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.
Macrophya diversipes - pilatka Macrophya diversipes
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya diversipes je dlouhá 10 až 11 mm. Základní zbarvení těla má černé, lidskou pozornost ale upoutávají nápadně červené nohy. S dospělci se lze v přírodě setkat v květnu a v červnu. V ČR je to v teplých oblastech hojný a široce rozšířený druh. Má ráda výslunné svahy a lesní okraje.
Živnými rostlinami larev jsou jahodníky a ostružiníky.
Nomáda žlutoskvrná Nomada flavopicta
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutoskvrná (Nomada flavopicta) je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. U nás žije pouze na teplých místech v nižších polohách.
Je to hnízdní parazit u pilorožek (Melitta sp.). Nejčastěji se s ní lze setkávat na hnízdištích pilorožky zdravínkové (Melitta tricincta).
Na zdejších fotografiích je sameček.
Rejdilka dvoubarvá Miscophus bicolor
od RadimzBeskyd
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Rejdilka dvoubarvá (Miscophus bicolor) je dlouhá 3 až 6 mm, jedná se tedy o velmi drobný druh. Dospělci létají v přírodě od května do září. V nezpevněném písčitém podkladu si rejdilky vyhrabávají jednokomorová hnízdečka. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné pavouky a sekáče. Plodovou komůrku zásobují více kusy kořisti.
K úspěšnému rozmnožování stačí rejdilkám jenom malý kousek písčité země. Na zdejších obrázcích jsou fotografované v otvoru v zatravňovacích dlaždicích.
Kladélčice Leucospis sp.
od RadimzBeskyd
čeleď: Kladélčicovití - Leucospidae
Kladélčice (Leucospis) jsou dlouhé 10 až 12 mm. Jejich larvy se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách takových samotářských včel, které si vyhledávají místa pro hnízdečka ve dřevě. Nejčastěji parazitují u včel z čeledi čalounicovitých, ale kladélčice nejsou příliš vybíravé a jejich larvy se mohou úspěšně vyvíjet i parazitováním na larvách dalších druhů hmyzu.
Dospělci létají v české přírodě od května do září. Mají nápadné černožluté vosí zbarvení. Dospělci se živí pylem a nektarem z květů. Kladélčice mají rády květy miříkovitých rostlin, navštěvují ale i květy rostlin z jiných čeledí.
Jízlivka Eumenes papillarius
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes papillarius je jedním z osmi druhů jízlivek, s jakými se lze na území ČR setkávat. Není to ale hojný druh. Žije podobně jako její příbuzné, staví pro svoje larvičky urnovitá hnízda a jako zásobu potravy jim do hnízdeček nosí ulovené a ochromené housenky. Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech. Mají rádi miříkovité rostliny. Vzhledem k výskytu v srpnu, kdy je v přírodě málo květů, vyhledávají rády květy pámelníku bílého. (Pámelník vysazují včelaři kolem svých úlů jako významnou nektarodárnou rostlinu.)
Na zdejších obrázcích je samička. Foto 27. 8. 2017 v Praze v Dejvicích.
Tenthredo marginella - Pilatka bazalková Tenthredo marginella
od RadimzBeskyd
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka bazalková (Tenthredo marginella) je 10 – 12 mm dlouhá. V ČR nehojný druh, vyskytuje se lokálně. Obývá nížiny až podhůří, osluněné stráně, řídké listnaté lesy, lesní okraje a zahrady.
Doba výskytu dospělců je od srpna do září. Dospělci se rádi živí na květech miříkovitých rostlin.
Larvální perioda od září do října. Živné rostliny larev (housenic) jsou dobromysl obecná, případně bazalka pravá.
Rhogogaster scalaris - pilatka zelená Rhogogaster scalaris
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka zelená (Rhogogaster scalaris) je dlouhá 10 až 13 mm. V ČR je to hojný druh. Dospělci létají od poloviny května do začátku září. Dospělé samičky jsou dravé, živí se různým menším hmyzem. Barevně je to proměnlivý druh, světlé formy mají redukovanou tmavou kresbu, naopak u tmavých forem bývá černá barva na všech částech těla.
Larvy (housenice) se vyvíjejí na mnoha různých listnatých stromech nebo na rozmanitých bylinách, nejčastěji vyhledávají rostliny z čeledi růžovitých. S larvami se lze v přírodě setkat od července do října.
Tenthredopsis - pilatka Tenthredopsis sp.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatky rodu Tenthredopsis jsou dlouhé 7 až 12 mm. U nás jich žije 10 druhů, z toho 6 druhů je velmi hojných.
Jejich larvy se vyvíjejí na různých trávách a také na ostřicích. Dospělci létají od dubna do července. Larvy se vyvíjejí od července do října.
Hrnčířka útlá Microdynerus timidus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka útlá Mikrodynerus timidus je velmi malá, je dlouhá jen 4 až 7 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. Hnízdečka si buduje v suchých lodyhách bylin nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, často jsou i v prutech ostružin. Svůj plod zásobuje larvami drobných nosatcovitých brouků. Přepážky zhotovuje ze směsi rozkousané rostlinné dřeně a zrnek písku. V ČR žije hlavně v teplých oblastech.
Samička hrnčířky útlé má po stranách tmavočervený první článek zadečku.