Atlas Seznam

Hrabalka černoskvrnná Caliadurgus fasciatellus

od Hanka

čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae

Hrabalka černoskvrnná (Caliadurgus fasciatellus) je dlouhá 6 až 13 mm. V teplých oblastech ČR je to hojný druh. Se samičkami se u nás lze setkávat od června do října, samečkové žijí kratší dobu, létají od června do srpna.
Samička vyhrabává v zemi kolmou chodbu s komůrkou na konci. Jako zásobu potravy pro svoje larvy loví různé pavouky, hlavně křižáky a také čelistnatky. Pavouky trvale ochromuje vpichem žihadla do ústní partie.
Hrabalka černoskvrnná se vyznačuje velmi aktivním těkavým pohybem, na fotografiích je téměř nemožné mít zaostřené obrázky.

Číst více

Pilorožka zvonková Melitta haemorrhoidalis

od Hanka

čeleď: Pilorožkovití - Melittidae

Pilorožka zvonková je dlouhá 11 až 13 mm. V ČR žije téměř všude, vyskytuje se od nížin až do hor, ale nikde není hojná. Charakteristické jsou pro ní červenohnědé třásně na konci zadečku. Dospělci létají v přírodě od července do září.
Je vázaná na výskyt zvonků v přírodě, pro svoje larvičky sbírá jako zásobu potravy nektar a pyl pouze z květů zvonků.

Číst více

Vosilka Gorytes planifrons Gorytes planifrons

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Vosilka Gorytes planifrons se objevuje v ČR velmi vzácně, zdá se ale, že je to druh, kterému vyhovuje oteplování a začíná se šířit. Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů. Samičky budují hnízdečka v zemi (někdy i v květináčích na oknech) na teplých místech, kam svítí slunce. Jako zásobu krmení pro svoje larvičky nosí do hnízdeček ulovené křísy. Dává přednost kořisti druhu kornatka hnědá (Issus coleoptratus).

Číst více

Athalia rosae - pilenka brukvová (pilatka řepková) Athalia rosae

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď pilenky - Allantinae

Pilenka brukvová je dlouhá 7 až 8 mm. S dospělci se lze setkávat od dubna do září. Během jednoho roku se totiž většinou vylíhnou 3 generace. Dospělé pilenky jsou často vidět, jak se živí na květech miříkovitých rostlin. Housenice se živí na mnoha různých druzích brukvovitých rostlin. Brukvovité rostliny obsahují v listech a stoncích a semenech na obranu proti žravým škůdcům glukosinoláty. Pilenka brukvová patří k těm druhům hmyzu, které se tomu dokázaly přizpůsobit. Nejenom že jí glukosinoláty nevadí, ale ona dokonce takové rostliny s vyšším obsahem glukosinolátů vyhledává. Její housenice pak glukosinoláty z potravy z rostlin ve své hemolymfě koncentrují. To slouží larvám jako obranný mechanismus. Při napadení některým predátorem larva vypouští kapičky hemolymfy a to má na většinu predátorů vysoký odstrašující účinek. Glukosinoláty, které larvy během svého žíru nahromadily ve svých tělech, zůstávají později i v tělech dospělců.
Pilenka brukvová je u nás všude hojná a velmi rozšířená.

Číst více

Hrnčířka Ancistrocerus nigricornis Ancistrocerus nigricornis

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Hrnčířka Ancistrocerus nigricornis je dlouhá 10 až 13 mm. V Čechách je to hojný druh, žije zejména na okrajích lesů. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinkách, často ve stoncích bezu. Přepážky mezi buňkami zhotovuje ze směsi slin a jílu. Jako potravu pro svoje potomstvo loví larvy brouků (často různých mandelinek) nebo malé housenky, nejoblíbenější jsou housenky motýlů z čeledi obalečovití. Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin.

Na fotografiích je samička - foto 10. 5. 2021.

Číst více

Hrnčířka Symmorphus debilitatus Symmorphus debilitatus

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Hrnčířka Symmorphus debilitatus je dlouhá 8 až 13 mm. Pro založení svého hnízdečka vyhledává různé přirozené dutinky, např. v opuštěných chodbách brouků ve dřevě nebo v zemi v hnízdečkách po jiných blanokřídlých, někdy i ve starých hálkách nebo v dutých lodyhách. Pro svoje larvičky nosí jako potravu housenky drobných motýlů, někdy možná i malé larvy brouků.
Je to hojný druh, dokáže se přizpůsobit různému prostředí, může žít na suchých stráních i ve vlhkých lesích.
Na fotografiích je sameček - foto květen 2021.

Číst více

Empria - pilenka Empria sp.

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď

Pilenky rodu Empria jsou menší, převážně tmavě zbarvené druhy, jsou dlouhé obvykle 6 až 8 mm. U nás se vyskytuje více než 15 velmi podobných druhů. Je pro ně charakteristické, že na zadečku mají párová světlá blanitá okénka. Larvy většiny druhů se vyvíjejí na růžovitých rostlinách (tužebníky, ostružiníky, kuklíky, . . ), několik druhů je vázaných také na břízy a na vrby. Samičky kladou vajíčka do hlavní listové žilky poblíž báze listu. Dorostlé larvy přezimují v zemním kokonu a nebo se zavrtávají do stonků.

Číst více

Pilatkovití Tenthredinidae

od Hanka

Popis čeledi Pilatkovití - Tenthredinidae

Pilatkovití jsou druhově nejpočetnější čeleď širopasích. Housenice většiny druhů žijí volně na různých druzích rostlin, méně druhů minuje uvnitř rostlinných tkání. V ČR bylo dosud zjištěno více než 500 druhů z čeledi pilatkovitých. Čeleď pilatkovití se dělí do sedmi podčeledí, v ČR žijí zástupci šesti podčeledí. Jsou to
Tenthredininae - pilatky
Selandriinae - pilanky
Allantinae - pilenky
Blennocampinae - pilušky
Heterarthrinae - pilatičky
Nematinae - pilařky

Číst více

Nematus lucidus - pilařka slívová Nematus lucidus

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Nematinae - pilařky

Pilařka slívová (Nematus lucidus) je dlouhá 6 až 11 mm. Je to u nás všude rozšířený a hojný druh. Její larvy se vyvíjejí na trnkách a na mnoha jiných druzích slivoní, někdy i na hlohu nebo na růžích. Má 2 generace do roka, proto se lze setkávat s létajícími dospělci od dubna až do srpna.
Přezimují ve stadiu předkukly v pevných kokonech v zemi.
Červené zbarvení zadečku je proměnlivé, někdy je červeně zbarvený celý zadeček nebo naopak je červená barva redukovaná.

Číst více

Pískorypka přelétavá Andrena florivaga

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka přelétavá (Andrena florivaga) je menší druh pískorypky, je dlouhá 9 až 11 mm, samečci bývají i menší. V ČR žije vzácně na nezarostlých stepních lokalitách. Obvykle se s ní lze setkávat na horních hranách skalních stepí, které sousedí s lučními porosty. Samičky si budují hnízdečka v hlubších sprašových půdách. Sbírají nektar a pyl na mnoha druzích rostlin. Nejoblíbenější jsou pampelišky a také další rostliny se žlutými květy jako jsou mochny nebo pryskyřníky.

Na zdejších fotografiích je sameček. Samečkové mají bílý čelní štítek.

Číst více