Atlas Seznam
Bembecinus tridens Pískolib malý
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Pískolib malý (Bembecinus tridens) je dlouhý jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Žije na písčitých lokalitách, zejména na náplavových písčinách kolem řek.
Hnízdečka vyhrabává v zemi, vajíčko klade do prázdné plodové komůrky na sloupek ze směsi písku a slin. Po opuštění hnízda se vchod samovolně zasypává jemným pískem, samička se při návratu do hnízda obratně prohrabe. Svůj plod zásobuje potravou z nalovených malých křísků a pěnodějek. Zásobování je postupné, podle potřeb larev.
Biorhiza pallida Žlabatka bezkřídlá
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka bezkřídlá (Biorhiza pallida) tvoří 2 odlišné typy hálek, ale celý vývoj jejích odlišných generací trvá 2 roky.
Na zdejších fotografiích je pouze bramborovitá hálka na větvičkách dubu. Ta vzniká poté, co samička žlabatky nabodne v zimním období pupen na větvi dubu a vloží dovnitř vajíčka. V hálce se pak začne vytvářet větší počet komůrek.
Hálka je protkána vodivými svazky, které dosahují až k pletivu v larválních komůrkách.
Bombus barbutellus (Psithyrus barbutellus) Pačmelák kosmatý
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus) je hnízdní parazit u čmeláků zahradních, možná i u několika dalších druhů čmeláků.
Přezimované samičky létají v přírodě od konce dubna, samci a mladé samičky v červenci až září. V Praze je to vzácný druh, častěji se vyskytuje na horách nebo v podhůří.
Samičku jsem fotografovala 26. dubna 2024 v Šáreckém údolí v Praze 6.
Bombus bohemicus (Psithyrus bohemicus) Pačmelák český
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák český (Bombus bohemicus) je hnízdní parazit u druhu čmelák hájový (Bombus lucorum). Je to hojný druh v chladnějších polohách. (V Praze je takovou chladnější lokalitou např. severní stráň nad Šáreckým potokem.)
Má tmavší křídla než jeho hostitelský druh.
Na horní fotografii je samička na květu rostliny štětka planá - foto Dejvice 8. 7. 2017.
Bombus hortorum Čmelák zahradní
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák zahradní (Bombus hortorum) je hojný druh. Patří k velkým druhům čmeláků, samičky mohou být dlouhé až 25 mm.
Vyniká velmi dlouhým sosákem, často se živí i na takových rostlinách, kterých si jiné druhy hmyzu nevšímají.
Velmi podobným druhem je čmelák humenní ( Bombus ruderatus ). Spolehlivě ho lze rozlišit od druhu čmelák zahradní jen pod mikroskopem, odhadem se rozliší podle jasněji žlutého ochlupení na hrudi.
Navzdory svému jménu zahradní je to ve skutečnosti spíš obyvatel světlých lesů a lesních okrajů.
Na horní fotografii se čmelák zahradní pohybuje mezi květy trnovníku akátu.
Bombus humilis Čmelák proměnlivý
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák proměnlivý (Bombus humilis) je známý vysokou variabilitou barevných forem. Na horní fotografii je neobvykle světlá varianta, bývá spíš tmavohnědý.
Je to vzácný druh. Má rád otevřené teplé stepní biotopy.
Bombus hypnorum Čmelák rokytový
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák rokytový (Bombus hypnorum) má rád vlhká stanoviště, žije zejména v okolí řek a potoků. Ve městech vyhledává parky a zahrady s chladnějším a vlhčím mikroklimatem, také severní stráně. Rád si vyhledává hnízdečka v ptačích budkách, také hnízdí v dutinách ve stromech.Často hledá prostor pro hnízdo na svislých plochách, podél zdí, vysoko nad úrovní terénu.
Barva chloupků na hrudi je proměnlivá, může být hnědá, tmavohnědá až skoro černá. Na rozdíl od podobného čmeláka rolního má bílé chloupky na konci zadečku.
Bombus lapidarius Čmelák skalní
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák skalní (Bombus lapidarius) je všudypřítomný druh. V nížinách a pahorkatinách patří mezi nejpočetnější čmeláky. Nejčastěji ho najdeme na skalních lesostepích, na loukách a pastvinách. Také na sídlištích v městské zeleni. Budovy mu zřejmě připadají jako jeho oblíbené skály.
Samičky bývají dlouhé 20 až 24 mm, samečci a dělnice 12 až 16 mm. Patří mezi druhy s krátkou hlavou.
Hnízda si rád zakládá ve skalních puklinách, ale také v hromadách kamení, v budovách, nebo i v opuštěných myších hnízdech pod zemí.
Na horním obrázku je samička po přezimování.
Bombus lucorum Čmelák hájový
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák hájový (Bombus lucorum) má rád vlhká stanoviště. V Praze bývá na severních stráních nad Šáreckým potokem.
Zatímco v Praze bývá k vidění málo, na horách patří k nejhojnějším druhům. Má rád lesní louky a okraje lesů.
Na horní fotografii je sameček. Samečci jsou v přírodě od července. Samičky se velmi podobají druhu čmelák zemní, při běžném pohledu jsou neodlišitelné. Proto přítomnost druhu čmelák hájový na lokalitě objevíme až s výskytem samečků, kteří jsou barevně nápadní, se žlutými chloupky vpředu na hlavě.
Bombus pascuorum Čmelák rolní
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák rolní (Bombus pascuorum) je jeden z našich nejhojnějších druhů čmeláků. Přezimující samičky vyletují už koncem března, některé jejich kolonie vytrvávají za příznivých podmínek až do listopadu.
Matka po přezimování hledá místo pro založení hnízdečka. U druhu čmelák rolní je přednostně vybírané místo v trávě, spíš na rozhraní travnaté plochy a keřů. Hnízda bývají většinou na povrchu ve spleti vegetace, někdy i těsně pod povrchem. Když matka vybere vhodné místo, začne v okolí sbírat mech a trávu a vytvoří malou dutou kouli, její stěny částečně spojí a utěsní voskem. Potom vystaví z vosku buňku, kterou vyplní pylem a naklade navrch vajíčka. K tomu připojí kapsy s dalším pylem a nektarem, který je potravou pro čmeláčí larvy.
Bombus pratorum Čmelák luční
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák luční (Bombus pratorum) je drobný druh čmeláka, je nejmenší z těch druhů čmeláků, které jsou k vidění na území Prahy. Původně je to spíš horský druh, hojný ve středních a vyšších nadmořských výškách. Ale na území Prahy 6 se mu začalo dobře dařit a patří tu k nejhojnějším druhům čmeláků.
Důležitou dřevinou je pro ně vrba jíva. Ta má v rozkvetlých jehnědách hodně nektaru právě v době, kdy se samičky čmeláků lučních probouzejí ze zimního spánku.
Bombus rupestris (Psithyrus rupestris) Pačmelák cizopasný
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) se vzhledově velmi podobá svému nejčastějšímu hostiteli druhu čmelák skalní. Liší se tmavšími křídly a krátkou hlavou.
Je to hnízdní parazit nejen u druhu čmelák skalní, ale může obsadit i hnízdečka čmeláka rolního a lesního.
Na horním obrázku je sameček. Samečkové mají po vylíhnutí na hrudi šedavý (žlutošedavý) límec, podobně i lesklé světlé proužky na zadečku. Během několika dnů se jim ale tyto světlé chloupky obvykle olámou, a pak už jsou celí černí, s červeným koncem zadečku.
Je to nápadně velký druh.
Bombus sp. Čmeláci - popis rodu čmeláci
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmeláci (Bombus sp.) jsou nápadní díky své mohutnosti a často výrazně zbarveným ochlupením, které působí jako tepelná izolace a umožňuje čmelákům snášet nižší teploty. Kolonie čmeláků, kteří žijí v mírném pásmu, jsou jednoleté, některým druhům se daří částečná druhá generace ve stejném roce.
Čmeláčí hnízdečko zakládá matka, první dělnice vychovává sama. V průběhu léta se narodí mladé matky, které jediné přečkávají následující zimu. Mladé matky nepřezimují v hnízdečkách, kde se narodily, ale rozlétávají se po okolí a nacházejí si na přezimování různé jiné úkryty. Stará matka, všechny dělnice a všichni samečci na podzim zahynou.
Bombus subterraneus Čmelák pruhovaný
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák pruhovaný (Bombus subterraneus) je v Praze k vidění jen velmi vzácně.
Je to obyvatel otevřené a mozaikovité parkové krajiny. Upřednostňuje teplé svahy v pahorkatinách. Rád si vyhledává pro svoje hnízdečka opuštěné krtčí nory. Hnízdečko je často v hloubce až 2 m pod zemí.
Na fotografii je sameček. Samičky se podobají druhu čmelák zahradní, liší se výrazně kratší hlavou, a také žlutou páskou pouze na okraji prvního článku zadečku.
Bombus sylvarum Čmelák lesní
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák lesní (Bombus sylvarum) se ve skutečnosti souvislým lesním porostům vyhýbá. Má rád teplá výslunná stanoviště. Bývá na stepních lokalitách pražských přírodních památek. Hnízdečka si buduje v opuštěných myších hnízdech pod zemí, ale někdy také na povrchu pod travními drny.
Má rád hluchavkovité rostliny. Na horních fotografiích je čmeláčí matka po přezimování, jak se živí na květech hluchavky nachové.
Bombus sylvestris (Psithyrus sylvestris) Pačmelák lesní
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák lesní (Bombus sylvestris) je hnízdní parazit u druhu čmelák luční, možná i u čmeláka horského. Je hojnější ve vyšších a středních polohách, ve vlhkých údolích. Protože ale jeho hostitelský druh čmelák luční se v posledních letech stává hojným i v Praze, dá se očekávat, že zde bude brzy hojný i jeho parazit.
Na horní fotografii je sameček.
Bombus terrestris Čmelák zemní
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák zemní (Bombus terrestris) je náš nejznámější druh čmeláka. Je hojný od nížin do hor.
Na horním obrázku je mladá samička na květech hluchavky nachové..
Samičky si vyhledávají hnízdečka v dutinách hluboko v zemi, zejména využívají opuštěná hnízda hlodavců nebo krtků, často až 1,5 m hluboko pod zemí.
Bombus vestalis Pačmelák panenský (Psithyrus vestalis)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák panenský (Bombus vestalis) je hnízdní parazit u druhu čmelák zemní. Matka pačmeláků po přezimování neumí sama založit svoje hnízdečko. Musí proniknout do hnízda svého hostitelského druhu, a to až v době, kdy je v hnízdečku dostatek dělnic. Pačmeláci svoje dělnice nemají. K proniknutí do hnízdečka hostitelského druhu pomáhá pačmeláčici podobný pach, ostatně jsou to blízcí příbuzní.
Na horním obrázku je samička po přezimování. Pro pačmeláky je charakteristická krátká hlava.
Bombus wurflenii Čmelák širokolebý
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák širokolebý (Bombus wurflenii) je horský druh, lze se s ním setkat i nad hranicí lesa. Vyskytuje se i ve středních polohách. Je podobný jako čmelák skalní (Bombus lapidarius), ale má červeně ochlupený 3. až 6. zadečkový článek. Čmelák skalní má červeně ochlupený jen 4. až 6. zadečkový článek.
Fotografie čmeláčí dělnice druhu čmelák širokolebý jsem pořídila 17. 8. 2018 v Krkonoších, na louce, která byla 1.200 m nad mořem. Oblíbenou rostlinou byl hořec tolitový (Gentiana asclepiadea).