Atlas Seznam
Sciapteryx consobrina - pilatka jarní Sciapteryx consobrina
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka jarní (Sciapteryx consobrina) je dlouhá jen 6 až 10 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a květnu. Patří k druhům, které se objevují při prvním jarním oteplení, někdy se ukáže už na konci března. Má ráda vlhčí louky a lužní lesy.
Její housenice okusují listy a květy bylin, mezi oblíbené patří pryskyřníky, zejména pryskyřník plazivý, sasanky nebo orsej jarní. Orsej jarní rozkvétá zjara velmi brzy a má v květech nektar, proto ho vyhledávají také dospělci pilatky jarní.
Selandria melanosterna - pilanka Selandria melanosterna
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae
Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.
Smolanka rezavá Trachusa byssina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Smolanka rezavá (Trachusa byssina) je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze u nás setkávat od konce května do srpna. Samičky si budují hnízdečka v zemi, obvykle na chudých pastvinách na mírných jižních svazích v sousedství lesů. Hnízdo je tvořené 10 až 15 cm dlouhou podzemní chodbou s bočními uličkami s plodovými komůrkami. Plodové komůrky obkládá ústřižky listů, které slouží jako stěny. Ústřižky listů spojuje stromovou pryskyřicí, většinou používá pryskyřici z borovic. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z květů bobovitých rostlin, často to jsou štírovníky.
Smutilka obecná Melecta albifrons
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Smutilka obecná (Melecta albifrons) je hnízdní parazit několika druhů pelonosek, nejvíc u druhu pelonoska hluchavková. Samička smutilky proniká do již uzavřených plodových komůrek pelonosek, prokouše se přes přepážku a otvorem vyklade dovnitř svoje vajíčko. Potom komůrku znovu uzavírá zeminou zvlhčenou sekretem. Vylíhlá larva smutilky zabije larvu hostitelské včely (zlikviduje vajíčko hostitelské včely) a dál se sama živí na zásobách připravených pro hostitelskou včelu pelonosku.
V Praze je to relativně hojný druh.
Srpuška Gasteruption assectator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
Srpuška Gasteruption jaculator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae
Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.
Srpuška podivná Aulacus striatus
od Hanka
čeleď: Aulacidae
Srpuška podivná (Aulacus striatus) se vyvíjí ve dřevě jako parazitoid pilovrtek rodu Xiphydria. Je to častý druh na olších, které napadla pilovrtka olšová (Xiphydria camelus), vyskytuje se také na vrbách a případně i na dalších dřevinách, ve kterých hlodá pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata).
Samička srpušky podivné vyhledává nakladená vajíčka pilovrtek a klade do nich svoje vajíčko. Parazitovaná vajíčka se poznají podle tmavé tečky na povrchu vajíčka, ta vznikla po vpichu kladélka srpušky. Larva srpušky se následně vyvíjí uvnitř těla housenice pilovrtky.
Sršeň obecná Vespa crabro
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Sršeň obecná (Vespa crabro) je druh nápadný svojí velikostí a mohutností.
Samičky mohou být dlouhé až 35 mm, patří tedy k velkým druhům blanokřídlých. Má ráda parkovou krajinu s dostatkem starých dutých stromů pro zakládání hnízd.
Povahou jsou sršně méně agresivní než vosy, zvykají si na dění v okolí a bez příčiny neútočí.
Stepnice - popis rodu Eucera Eucera sp.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Stepnice jarní (Eucera nigrescens) je hojný druh na pražských stepních lokalitách. Stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis) se v přírodě vyskytuje až v pozdějším jaru. Vzhledově si jsou oba druhy velmi podobné, na většině fotografií lze rozlišení těchto druhů pouze odhadovat.
Stepnice jarní se živí na mnoha různých druzích rostlin, a podobně i její larvičky se dokážou vyvíjet na zásobách pylu a nektaru z mnoha druhů květin. Nejoblíbenější jsou ale různé druhy vikví.
Samičky stepnice dlouhorohé sbírají nektar a pyl pro výživu svých larviček prakticky jen na různých druzích vikve.
Stopčík Pemphredon lugubris Pemphredon lugubris
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon lugubris je dlouhý až 12 mm.
Je to hojný druh ve starých lesích, kde je dostatek tlejícího dřeva. V takovém nepříliš pevném dřevě si vykusuje prostor pro hnízdečko. Jednotlivé komůrky mohou být v řadě za sebou, nebo v rozvětvených chodbičkách, podle podmínek. Jednotlivé komůrky jsou oddělené přepážkami z pilin. Plod zásobují ochromenými mšicemi. V jedné komůrce může být zásoba pro larvičku až 40 mšic. Dospělci se také živí nabodáváním mšic.
V ČR žije 15 navzájem velmi podobných druhů rodu Pemphredon.
Stopčík Pemphredon rugifer Pemphredon cf. rugifer
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.