Atlas Seznam
Zdobenka červená Epeoloides coecutiens
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.
Zdobnice proměnlivá Epeolus variegatus
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus) je velká jen 7 až 8 mm. Je to hnízdní parazit hedvábnic rodu Colletes. V Praze jsou jejím hostitelským druhem zejména hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) a hedvábnice podobná (Colletes similis).
Když samička najde hnízdečko svého hostitelského druhu, pronikne dovnitř a koncem zadečku dokáže proříznout tuhou výstelku hostitelské plodové komůrky. Svoje vajíčko klade zdobnice mezi vrstvy celofánovité výstelky na stěnách komůrky. Vylíhlá larvička zdobnice pak zničí hostitelské vajíčko a sama se pak v komůrce živí na pylonektarových zásobách.
Zednice dvoubarvá Neosmia bicolor
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice dvoubarvá (Neosmia bicolor) je velká jen 8 až 10 mm, ale velmi nápadná zbarvením. Zjara se objevuje už koncem března.
Patří do skupiny zednic, které hnízdí v prázdných ulitách plžů. Zednice dvoubarvá si vybírá jen středně velké ulity, v každé ulitě bývá jediná plodová komůrka, vyjímečně víc.
Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Zednice hadincová Hoplitis adunca
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice hadincová (Hoplitis adunca) je dlouhá jen 8 až 12 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Na teplých a suchých lokalitách je to hojný druh. Pro svoje larvičky připravuje stravu pouze z nektaru a pylu hadince, může použít i nektar a pyl jiných brutnákovitých rostlin. Hnízdí v rozmanitých dutinách, v dutých stoncích rostlin, v prázdných ulitách, v puklinách ve skalách, v dutinách ve stavebním dřevě nebo v kmenech stromů.
Na horní fotografii je samička. Ta má krátce po vylíhnutí břišní kartáč chloupků světlý, bledožlutý.
Velmi podobným druhem je zednice menší (Hoplitis anthocopoides), na fotografiích z přírody není možné zednici hadincovou a zednici menší rozlišit.
Zednice jetelová Hoplitis leucomelana
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice jetelová (Hoplitis leucomelana) je drobná nenápadná včelka, je dlouhá jen 6 až 8 mm. Podobá se dřevobytkám (Chelostoma). Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Přednostně sbírá nektar a pyl z bobovitých rostlin, ale je možno jí pozorovat i na květech mnoha dalších bylin.
Hnízdečka pro larvy si vykusuje v dřeni v suchých prutech, např. bezu černého nebo maliníku. Využívá i suché lodyhy bylin, třeba divizen nebo pelyňků. Obsazuje i starší existující dutinky po vylíhnutí jiných druhů hmyzu ve dřevě. Plodové komůrky jsou uspořádané v řadě za sebou, jsou oddělené přepážkami z pasty z rozžvýkaných listů. Zbytek chodby vyplňuje směsí rostlinné dřeně a kamínků. V teplých oblastech je to hojný druh.
Zednice modravá Osmia caerulescens
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice modravá (Osmia caerulescens) je dlouhá 8 až 10 mm. Modravě lesklé tělo má samička, zlatavě lesklý je sameček. Dospělci létají v přírodě od konce března do poloviny července, někdy se vyskytne i druhá generace, se kterou se lze setkávat v srpnu.
Navštěvuje květy mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější jsou bobovité a hluchavkovité.
Hnízdečka si vytváří na rozmanitých místech, v dutinkách ve dřevě, v lodyhách rostlin, ale i ve skalních puklinách. Plodové komůrky odděluje přepážkami z rozžvýkaných listů.
Zednice rezavá Osmia bicornis (rufa)
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice rezavá (Osmia bicornis) je v Praze i v celé ČR nejhojnějším zástupcem rodu. Významně se podílí na opylování ovocných stromů. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z mnoha různých druhů rostlin.
Na horním obrázku je sameček.
Samičky si budují hnízdečka v různých přirozených dutinách, v suchých lodyhách, v opuštěných chodbách hmyzu ve dřevě a ve spárách v rozmanitém podkladu.
Zednice rohatá Osmia cornuta
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice rohatá (Osmia cornuta) je větší druh samotářské včely (10 až 15 mm). V Praze je k vidění pouze na lokalitách s nejteplejším mikroklimatem, obvykle na místech mezi domy.
Je to významná opylovatelka ovocných stromů. Proto v některých evropských zemích jsou firmy, které pěstují tento druh ve velkém a jeho kukly ve stadiu před vylíhnutím prodávají sadařům. U nás se vyskytuje v přírodě.
Na horní fotografii je samička na jehnědě včelařského klonu vrby lýkovcové.
Zednice skalní Osmia mustelina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice skalní (Osmia mustelina) je dlouhá 13 až 15 mm. Patří k větším robustním druhům čalounic. V Praze se lze setkat s dospělci v květnu a červnu. Hnízdečka si buduje ve skalních puklinách. Lidská města ale v mnohém připomínají skály, a proto se lze s touto zednicí setkávat v Praze, ačkoliv v přírodě je vzácná. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Mně se podařilo jí fotografovat na pěstovaném hrachoru širokolistém, který má velké květy.
Zednice zlatavá Osmia aurulenta
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice zlatavá (Osmia aurulenta) je dlouhá 8 až 10 mm. Je to druh, který žije pouze na teplých lokalitách. Tato zednice má ráda zejména suché výslunné stráně. Pro svoje larvičky si buduje hnízdečka v prázdných ulitách.
Nektar a pyl sbírá na různých druzích bobovitých a hluchavkovitých rostlin.
Na horní fotografii je na hlávce jetele zvrhlého (Trifolium hybridum) - 25. 6. 2020 v PP Baba.
Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri je dlouhá jen 4 až 8 mm. Ráda se živí na květech řebříčků.
O jejím životě je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se její larvy vyvíjejí jako hnízdní paraziti uzlatek.
Fotografovala jsem jí 5. 7. 2017 v Praze 6 v prostoru Kotlářka. Právě tady se hodně vyskytují uzlatky, a to jak druh uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), tak uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata).
Zlatěnka číhavá Hedychrum niemelai
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai) je menší druh, je dlouhá jen 5 až 6 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září, energii získávají sáním nektaru na květech. Jejich nejoblíbenější rostlinou je bolševník obecný. V posledních letech se u nás tento druh stává hojnější. Podobně jako ostatní příbuzné druhy zlatěnek se i tento druh vyvíjí jako hnízdní parazit. Hostitelský druh zatím není spolehlivě znám. Pravděpodobně je nejčastějším hostitelem uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), která je v Čechách velmi hojná. Asi může parazitovat i u jiných v zemi hnízdících druhů uzlatek, ty další druhy případných hostitelů se ale u nás vyskytují vzácněji.
Zlatěnka kovová Omalus aeneus
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka kovová (Omalus aeneus) je dlouhá jen 3 až 7 mm. Její barva se proměňuje od temně modré po zelonozlatou. Dospělci létají v přírodě od konce května do srpna.
Parazituje v hnízdečkách více druhů z čeledí kutilek a kutíků, ale pouze u takových, kteří vychovávají svoje larvy uvnitř různých prutů nebo větví nebo ve dřevě. S oblibou si vybírá hnízdečka stopčíků rodu Psenulus a Pemphredon, kutěnek rodu Passaloecus a pravděpodobně i mnoha dalších.
Zlatěnka lemovaná Chrysis marginata
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka lemovaná (Chrysis marginata) je dlouhá 7 až 10 mm. Lze se s ní setkat na teplých a suchých lokalitách. Je to mediteránní druh, který se šíří na sever teprve v posledních desetiletích.
Je to hnízdní parazit samotářských včel z čeledi čalounicovití.
Rozlišovacím znakem je zelenomodrá anální páska.
Zlatěnka modrá Trichrysis cyanea
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka modrá (Trichrysis cyanea) je dlouhá jen 4 až 8 mm. Celé tělo má kovově modré se zelenými odlesky.
V ČR je to jedna z nejhojnějších zlatěnek. Jejími hostiteli jsou různé druhy kutilek, jízlivek a samotářských včel, ale pouze takových druhů, které hnízdí ve dřevě. Je to velice přizpůsobivý druh.
U včelích hostitelů se vyvíjí jako ektoparazitoid na dospělé včelí larvě nebo předkukle. Když je hostitelem některá kutilka, tak larva zlatěnky modré odstraní hostitelské vajíčko nebo mladou larvu kutilky, a sama se pustí do uloupených zásob, které předtím nahromadila pro svoje potomstvo kutilka.
Zlatěnka ohnivá - komplex druhů Chrysis ignita
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) je dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.
Životní strategii určuje druh hostitele.
1. V hnízdech jízlivek a kutilek larva zlatěnky odstraní hostitelskou larvu a sama pokračuje ve vývoji na připravených zásobách ochromeného hmyzu.
2. U samotářských včel musí larva zlatěnky počkat, až se hostitelská larva promění v předkuklu, a teprve potom ji larva zlatěnky napadne a má ji pro sebe jako potravu. Zásoby pylu a nektaru, určené pro vývoj samotářské včely, jsou totiž pro larvy zlatěnky nepoživatelné.
Zlatěnka rolní Holopyga fastuosa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka rolní (Holopyga fastuosa) je dlouhá jen 4 až 6 mm. V Čechách je to hojný druh. S dospělci se lze setkat od května do srpna.
Vývoj je málo známý, pravděpodobně je to hnízdní parazit v zemních hnízdech kutilek (Sphecidae) nebo kutíků (Crabronidae) nebo včel s pevnými zděnými hnízdy, jako je maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum). Protože je tahle maltářka v Praze velmi hojná, je pravděpodobné, že může být hostitelem této zlatěnky.
Zlatěnka stepní Chrysura dichroa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka stepní (Chrysura dichroa) je dlouhá 5 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna.
Larvy zlatěnek stepních se vyvíjejí v hnízdech samotářských včel z rodu Osmia, ale pouze těch druhů, které hnízdí v prázdných ulitách hlemýžďů. Zlatěnka stepní je hojný druh na skalních stepích.
Na zdejších fotografiích je samička na květech krabilice hlíznaté.
Zlatěnka tyrkysová Chrysis iris
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.
Zlatěnka vínová Hedychrum rutilans
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka vínová (Hedychrum rutilans) bývá dlouhá 4 až 10 mm. Je to hnízdní parazit květolibů, u nás v Praze žije pouze druh květolib včelí (Philanthus triangulum). Samičky květoliba včelího loví pro svůj plod jako potravu včely medonosné, napadá je na květech a ochromuje vpichem žihadla do krku. Během transportu včel do hnízda květoliba nalétává na ochromenou včelu i zlatěnka vínová a tuhým ostrým kladélkem umísťuje do těla včely svoje vajíčko. Larva zlatěnky se pak vyvíjí na ochromené včele, případně i na larvě květoliba.
Zlatěnka zlatoštítá Chrysis scutellaris
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatoštítá (Chrysis scutellaris) je velká jen 6 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. V ČR žije jen na nejteplejších stepních lokalitách.
Larvy se pravděpodobně vyvíjejí jako ektoparazitoidi samotářských včel z čeledi čalounicovitých. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech.
Zlatěnka zlatozelená Chrysis viridula
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.