Atlas Seznam
Tenthredo notha - pilatka jetelová Tenthredo notha
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka jetelová (Tenhredo notha) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září, rádi se živí nektarem z květů miříkovitých rostlin. Na území ČR je to velmi rozšířený a hojný druh.
Larvy mají jako svou nejoblíbenější potravu listy (i lodyhy) jetele lučního, ale mohou se vyvíjet i na jiných druzích jetelů nebo i na hrachoru lučním. S larvami se lze v přírodě setkat v září a v říjnu.
Fotografie této pilatky je z 7. 8. 2016, na louce za Přírodní památkou Baba.
Srpuška Gasteruption assectator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
Hrabalka červenonohá Episyron rufipes
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka červenonohá (Episyron rufipes) má ráda stepi a lesostepi, pískovny i říční náplavy. Hnízdečka si vyhrabává v písčitém podkladu.
Dospělci získávají energii sáním na květech miříkovitých rostlin.
Pro larvy musí opatřovat speciální potravu, a to výhradně jen pavouky křižáky, samička je napadá přímo v jejich kruhových sítích. Když se křižák pokusí uniknout po vodícím vlákně na zem, hrabalka ho bleskově následuje a ochromí žihadlem.
Pískorypka obecná (žlutonohá) Andrena flavipes
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka obecná (Andrena flavipes) je dlouhá 9 až 13 mm. Na teplých místech je to velmi hojný druh. Má 2 generace do roka. Jedinci jarní generace bývají trochu větší než samečkové a samičky z letní generace. Krátce po vylíhnutí mají hlavu a hruď se světle žlutohnědými chloupky, starší jedinci mají chloupky olámané a vypadají dost černí.
První generace se objevuje už na konci března, často je na květech ovocných stromů. Druhá generace má letovou periodu od června do září.
Hnízdečka si vyhrabává v zemi, v houbce 16 až 23 cm pod povrchem.
Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.
Hrabalka stepníková Eoferreola rhombica
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica) se v dospělosti živí sáním nektaru na miříkovitých rostlinách.
Na fotografii je samička, samec je černý se žlutou páskou na druhém zadečkovém článku.
Zajímavostí je jejich rozmnožování. Larvy hrabalky stepníkové potřebují jako potravu pouze pavouky stepníky. Samičky hrabalky loví pavouky stepníky přímo v jejich pavučinových obytných rourkách, které současně používají jako plodové komůrky.
Foto 4. 8. 2016 na lesním pozemku za přírodní památkou Baba.
Tenthredo amoena - pilatka Tenthredo amoena
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Tentredo amoena ráda saje nektar na květech miříkovitých rostlin.
Jejich larvy (housenice) mají jako svou živnou rostlinu třezalku. Podobných druhů pilatek existuje větší počet.
Na horním obrázku je samička. Od podobných druhů se samička pilatky Tenthredo amoena rozliší podle oranžového zbarvení apexů zadních holení a chodidel.
Trněnka červenonohá Tiphia femorata
od Hanka
čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae
Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin.
Chluponožka čekanková Dasypoda altercator
od Hanka
čeleď: Chluponožkovití - Dasypodaiae (dříve Pilorožkovití - Melittidae)
Chluponožka čekanková (Dasypoda altercator) vyniká dlouhými a nápadně hustými sběracími kartáči na zadních nohách. Specializuje se na hvězdnicovité rostliny. V největší oblibě má čekanku, ale sbírá nektar a pyl i na bodlácích, chrpách a na dalších rostlinách.
Žije v teplých a suchých lokalitách. Je dlouhá 12 až 15 mm.
Hnízdečka si buduje v písčité zemi. Vyhrabává si až 1 m hlubokou hlavní chodbu s postranními štolami, které zakončuje jedna plodová komůrka.
Na vhodných místech bývají hnízdečka většího počtu samiček blízko sebe.
Pilorožka kyprejová Melitta nigricans
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka kyprejová létá v červenci a v srpnu na porostech kyprejů, v Čechách roste v přírodě jen druh kyprej vrbice.
Pilorožka kyprejová (Melitta nigricans) je vázaná na kypreje, pro svoje larvičky připravuje zásoby potravy pouze z pylu a nektaru kyprejů. I dospělci sají pro svojí výživu prakticky pouze na kyprejích.
Kypreje jsou mimořádně dobré včelařské rostliny. Bývá na nich i mnoho dalších druhů hmyzu, zejména čmeláků a včel medonosných.