Atlas Seznam
Zlatěnka ohnivá - komplex druhů Chrysis ignita
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) je dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.
Životní strategii určuje druh hostitele.
1. V hnízdech jízlivek a kutilek larva zlatěnky odstraní hostitelskou larvu a sama pokračuje ve vývoji na připravených zásobách ochromeného hmyzu.
2. U samotářských včel musí larva zlatěnky počkat, až se hostitelská larva promění v předkuklu, a teprve potom ji larva zlatěnky napadne a má ji pro sebe jako potravu. Zásoby pylu a nektaru, určené pro vývoj samotářské včely, jsou totiž pro larvy zlatěnky nepoživatelné.
Ploskočelka chrastavcová Halictus scabiosae
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae) je dlouhá 12 až 15 mm, je podobná menším dělnicím včely medonosné, ale je světlejší. Ještě před pár roky žil tento druh pouze v jižní Evropě a nejblíže k nám na Slovensku. V posledních letech je hojným druhem i v Čechách.
Ačkoliv se ploskočelky zařazují mezi samotářské včely, ploskočelka chrastavcová dokáže žít nejen jako samotářka, ale také ve společenství. Při jarním zakládání hnízda si může pomáhat více samic. Podle klimatických podmínek mohou vyprodukovat i několik generací dělnic, samečkové a samičky nové generace se objevují v přírodě koncem léta a začátkem podzimu. Přezimuje pouze oplozená samička.
Mravenci - popis čeledi mravencovití Formicidae
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.
Čmelák proměnlivý Bombus humilis
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák proměnlivý (Bombus humilis) je známý vysokou variabilitou barevných forem. Na horní fotografii je neobvykle světlá varianta, bývá spíš tmavohnědý.
Je to vzácný druh. Má rád otevřené teplé stepní biotopy.
Sršeň obecná Vespa crabro
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Sršeň obecná (Vespa crabro) je druh nápadný svojí velikostí a mohutností.
Samičky mohou být dlouhé až 35 mm, patří tedy k velkým druhům blanokřídlých. Má ráda parkovou krajinu s dostatkem starých dutých stromů pro zakládání hnízd.
Povahou jsou sršně méně agresivní než vosy, zvykají si na dění v okolí a bez příčiny neútočí.
Čmeláci - popis rodu čmeláci Bombus sp.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmeláci (Bombus sp.) jsou nápadní díky své mohutnosti a často výrazně zbarveným ochlupením, které působí jako tepelná izolace a umožňuje čmelákům snášet nižší teploty. Kolonie čmeláků, kteří žijí v mírném pásmu, jsou jednoleté, některým druhům se daří částečná druhá generace ve stejném roce.
Čmeláčí hnízdečko zakládá matka, první dělnice vychovává sama. V průběhu léta se narodí mladé matky, které jediné přečkávají následující zimu. Mladé matky nepřezimují v hnízdečkách, kde se narodily, ale rozlétávají se po okolí a nacházejí si na přezimování různé jiné úkryty. Stará matka, všechny dělnice a všichni samečci na podzim zahynou.
Čmelák skalní Bombus lapidarius
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák skalní (Bombus lapidarius) je všudypřítomný druh. V nížinách a pahorkatinách patří mezi nejpočetnější čmeláky. Nejčastěji ho najdeme na skalních lesostepích, na loukách a pastvinách. Také na sídlištích v městské zeleni. Budovy mu zřejmě připadají jako jeho oblíbené skály.
Samičky bývají dlouhé 20 až 24 mm, samečci a dělnice 12 až 16 mm. Patří mezi druhy s krátkou hlavou.
Hnízda si rád zakládá ve skalních puklinách, ale také v hromadách kamení, v budovách, nebo i v opuštěných myších hnízdech pod zemí.
Na horním obrázku je samička po přezimování.
Paličatka zimolezová (kovová) Abia aenea
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kovová (Abia aenea) je dlouhá 10 ž 12 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a v květnu. Samičky paličatek kladou vajíčka jednotlivě do komůrek v naříznuté listové čepeli. Larvy (housenice) jsou vázané svým vývojem na zimolezy a pámelník bílý. Larvy se vyvíjejí na rostlinách v květnu a v červnu. Potom si vytvářejí v zemi pevný kokon a přezimují jako předkukly.
Je to v přírodě nehojný druh, v pražských parcích je častější. Obvykle se lze setkávat jen se samičkami, samci jsou vzácní.
2b - Blanokřídlí, podřád štíhlopasí - popis podřádu štíhlopasí, část žahadloví 2b - Aculeata
od Hanka
Žahadloví (Aculeata) jsou nyní považováni za fylogeneticky stejnorodou skupinu štíhlopasích. Charakteristickým znakem je žihadlo, vzniklé přeměnou kladélka.
Číst více
2a - Blanokřídlí, podřád štíhlopasí - popis podřádu štíhlopasí, část kladélkatí 2a - Apocrita
od Hanka
Kladélkatí (Apocrita) mají výrazně vyšší pohyblivost zadečku. Zadní část těla se zřetelně, často stopkatě, připojuje k přední. Larvy jsou beznohé.
Číst více