Atlas Seznam
Dasypoda altercator Chluponožka čekanková
od Hanka
čeleď: Chluponožkovití - Dasypodaiae (dříve Pilorožkovití - Melittidae)
Chluponožka čekanková (Dasypoda altercator) vyniká dlouhými a nápadně hustými sběracími kartáči na zadních nohách. Specializuje se na hvězdnicovité rostliny. V největší oblibě má čekanku, ale sbírá nektar a pyl i na bodlácích, chrpách a na dalších rostlinách.
Žije v teplých a suchých lokalitách. Je dlouhá 12 až 15 mm.
Hnízdečka si buduje v písčité zemi. Vyhrabává si až 1 m hlubokou hlavní chodbu s postranními štolami, které zakončuje jedna plodová komůrka.
Na vhodných místech bývají hnízdečka většího počtu samiček blízko sebe.
Dinocampus coccinellae Lumčík Dinocampus coccinellae
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
podčeleď Euphorinae
Lumčík Dinocampus coccinellae se vyvíjí jako parazitoid dospělců brouků slunéček. Je to drobný druh lumčíka, podle mého odhadu byla samička, kterou jsem fotografovala, dlouhá sotva 3 mm. Najít tak maličkého dospělce v přírodě by bylo velmi obtížné, tedy bylo by těžké určit druh lumčíka mezi mnoha podobnými maličkými druhy. Mně se ale povedlo vychovat si samičku tohoto lumčíka doma z nalezeného ochromeného slunéčka. A teprve po vyfotografování jsem samičce lumčíka umožnila odletět otevřeným oknem ven do přírody, kam patří.
Ve výběru hostitelského druhu je tento lumčík nenáročný, jeho larvičky se dokážou úspěšně vyvíjet ve více druzích slunéček.
Diplolepis rosae Žlabatka růžová
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka růžová (Diplolepis rosae) vytváří na šípkových keřích nápadné veliké hálky. Je to hojný druh. Velké hálky vznikají srůstem většího počtu sousedních hálek, proto se uvnitř vyvíjí víc larev žlabatek, každá larvička má svojí vlastní komůrku. Larvičky v hálce přezimují, brzy zjara se zakuklí a potom zakrátko vylétají ven dospělé samičky žlabatek, vzácně i samečkové.
Samička žlabatky klade vajíčka do růstových vrcholů a do pupenů šípkových růží, vyjímečně i do jiných druhů a odrůd růží. Vylíhlé larvy žlabatek svým působením ovlivňují růst růží tak, že začne narůstat hálka.
Dolichoderus quadripunctatus Mravenec čtyřskvrnný
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec čtyřskvrnný (Dolichoderus quadripunctatus) má samičky dlouhé jen 4 až 5 mm, dělnice jsou ještě zhruba o milimetr menší. Charakteristický je černý zadeček se čtyřmi žlutobílými skvrnami. Na zadohrudi má dva nápadné hrbolky.
Mravenec čtyřskvrnný je stromový druh. Hnízdí v odumřelých částech stromů od paty kmenů až po koruny stromů. Na stromech loví různý hmyz, velkou část potravy získává trofobiozou se mšicemi. V ČR žije v teplých a spíše suchých lokalitách. Má rád starší listnaté lesy a také sady se starými ovocnými stromy.
Dolichovespula media Vosa prostřední
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa prostřední (Dolichovespula media) je barevně variabilní druh. Různě zbarvení jedinci se vyskytují společně v jednom hnízdě. Vyskytuje se hlavně ve světlých lesích a na křovinatých biotopech, často i na zahradách u domů. Vosa prostřední si staví v hustém křoví nebo v živých plotech volně visící kulovitá hnízda. Tento druh má krátký generační cyklus, jejich nadzemní hnízda zanikají už na konci léta.
Na horní fotografii je matka po přezimování. Matky mají na hrudi červenohnědou kresbu, u dělnic se červenohnědá barva objevuje jen vzácně. Matky jsou dlouhé 18 až 22 mm, jsou to naše největší vosy.
Dolichovespula saxonica Vosa saská
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa saská (Dolichovespula saxonica) je v Čechách jedním z běžných druhů vos. Patří mezi tzv. dlouholebé vosy. Charakteristickým znakem je dlouhá hlava. Tmavá skvrna na čelním štítku je proměnlivá. Bývá trojčetná, samičky a dělnice mohou mít na čelním štítku jen tři tečky nebo větší trojčetnou kresbu, někdy i velkou tmavou skvrnu. Samečkové mají na čelním štítku nejméně jednu tmavou tečku, obvykle je tmavá skvrna větší.
Dlouholebé vosy mají krátký generační cyklus. Už začátkem července se objevují nové královny a samečkové a páří se, to vede ke konci staré kolonie kolem poloviny srpna. Jejich nadzemní hnízda pak zanikají.
Dolichovespula sylvestris Vosa lesní
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) si staví hnízda na stromech nebo v hustých keřích v živých plotech, případně v ptačích budkách nebo v opuštěných včelích úlech, někdy má i podzemní hnízda. Zemní hnízda bývají částečně odkrytá.
Matky se probouzejí ze zimního spánku na začátku května. Zpočátku dělá všechnu práci se založením hnízda a výchovou prvních dělnic samotná matka. Později přebírají její práci dělnice. Pro larvy loví jako potravu především různé druhy dvoukřídlého hmyzu. Druh úlovků závisí především na ročním období. Důležitou součástí potravy larev vosy lesní je také nektar z květů. Dělnice vosy lesní tráví víc času sběrem nektaru na květech než kolik věnují lovu hmyzu.
Křídla vosy lesní jsou mírně nahnědlá.