Atlas Seznam
Pamphilius alternans Ploskohřbetka javorová
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.
Pamphilius marginatus Ploskohřbetka lemovaná
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka lemovaná (Pamphilius marginatus) je dlouhá jen 8 až 10 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. Živnou rostlinou jejich housenic jsou zejména habry, někdy také líska. Housenice žijí v listových smotcích. Ve druhé polovině léta se zakuklí v zemní komůrce a tak přezimují.
Podle literatury se jedná o vzácnější druh.
Fotografovala jsem jí 12. května v Praze v Dejvicích.
Panurgus calcaratus Pískohrabka ostruhatá
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.
Pemphredon lugubris Stopčík rodu Pemphredon
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon lugubris je dlouhý až 12 mm.
Je to hojný druh ve starých lesích, kde je dostatek tlejícího dřeva. V takovém nepříliš pevném dřevě si vykusuje prostor pro hnízdečko. Jednotlivé komůrky mohou být v řadě za sebou, nebo v rozvětvených chodbičkách, podle podmínek. Jednotlivé komůrky jsou oddělené přepážkami z pilin. Plod zásobují ochromenými mšicemi. V jedné komůrce může být zásoba pro larvičku až 40 mšic. Dospělci se také živí nabodáváním mšic.
V ČR žije 15 navzájem velmi podobných druhů rodu Pemphredon.
Perithous scurra Lumek Perithous scurra
od RadimzBeskyd
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Pimplinae
Lumek Perithous scurra parazituje na larvách různých druhů xylobiontních (hnízdících v mrtvém dřevě nebo opuštěných chodbách xylofágního hmyzu) blanokřídlých ze skupiny žahadloví (Aculeata), zejména samotářských včel, včetně jejich kleptoparazitů (např. zlatěnek).
Žije na mnoha místech po celé zeměkouli. Na různých lokalitách má k dispozici odlišné hostitelské druhy, umí se vyvíjet na larvách mnoha druhů blanokřídlého hmyzu ze skupiny žahadloví (Aculeata). Všude ale vyhledává jako svoje hostitele takové larvy, které mají svoje komůrky ve dřevě, případně v různých dutých prutech. Měřeno bez kladélka má tělo dlouhé 6 až 11 mm, u samiček s kladélkem je délka zhruba dvojnásobná. Velikost je ovlivněná množstvím potravy, jaké měla jejich larva k dispozici.
Na fotografiích je samička, která kontroluje hnízdní komůrky hmyzího hotýlku.
Philanthus triangulum Květolib včelí
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Květolib včelí (Philanthus triangulum) je druh teplých lokalit a písčitých oblastí. Samičky jsou až 17 mm dlouhé, samci jsou menší, skoro poloviční. Má nápadné "vosí" zbarvení.
Na horním obrázku je samička, jak začíná vyhrabávat chodbičku ke svému budoucímu hnízdečku.
Letová aktivita květolibů je od května do září.
Často hnízdí koloniálně. Jako potravu pro larvičky loví živou kořist, nejčastěji dělnice včely medonosné, které ochromuje vpichem žihadla.
Phymatocera aterrima Phymatocera aterrima - piluška kokoříková
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Blennocampinae - pilušky
Piluška kokoříková (Phymatocera aterrima) bývá k vidění nejčastěji na rostlinách kosatců a kokoříků. Dospělci se líhnou v dubnu, a létají až do června. Samička klade vajíčka do pletiva rostlin. V přírodě je nejoblíbenější živnou rostlinou jejích housenic kokořík mnohokvětý. Dokáže se ale vyvíjet i na dalších druzích kokoříků, i na několika jiných rostlinách.
Pimpla rufipes (instigator) Lumek dráždivý
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Pimplinae
Lumek dráždivý (Pimpla rufipes) u nás patří k velmi hojným druhům. Na fotografiích bývá těžko odlišitelný od několika jeho blízce příbuzných druhů. Samičky lumka dráždivého kladou svoje vajíčka do kukel motýlů, někdy i do kukel jiných druhů hmyzu. Nejsou vybíravé, co se týká hostitelského druhu, zaměřují se především na správnou velikost kukly. Také je důležité, aby to byla co nejmladší kukla. Často je hostitelským druhem bělásek zelný nebo bekyně velkohlavá.
Podalonia hirsuta Kutilka chlupatá
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka chlupatá (Podalonia hirsuta) je dlouhá 14 až 21 mm, je to nápadně velký druh.
V přírodě se lze setkat s dospělci od dubna do října. Svůj plod zásobuje housenkami různých druhů, mohou být lysé nebo i chlupaté. Častou kořistí jsou housenky osenic, které bývají ve dne ukryté v zemi. Kutilka je objevuje podle zanechané pachové stopy, k housence se prohrabe a ochromí ji žihadlem. Ochromenou housenku dopravuje k budoucímu hnízdnímu stanovišti vlečením po zemi. Kořist napřed na chvilku položí na bezpečné místo, a teprve pak vyhrabává mělké hnízdečko v zemi (ve kterém bude pouze jedna komůrka pro jednu larvičku).
Polistes dominula Vosík francouzský
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosík francouzský (Polistes dominula) je v současnosti v ČR nejhojnější druh vosíka.
(U nás žije celkem 6 navzájem podobných druhů vosíků.) Pro vybudování hnízda si většinou vyhledává chráněná místa, např. na budovách v místech, kam neprší a kde je neohrožuje silný vítr. Staví si volná hnízda, které tvoří jediná plástev, upevněná k podkladu na krátkém sloupku. Stavebním materiálem je papírovina - rozžvýkaná směs dřevní celulozy se slinami.
Pompilidae Hrabalka - popis čeledi
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalky (Pompilidae): V ČR se lze setkat s více než 100 druhy hrabalek. Jsou rozdělené na 3 podčeledi, ve kterých je celkem 22 rodů.
Některé druhy jsou charakteristicky zbarvené a u takových lze určit druh i podle fotografie. Značná část druhů má ale zbarvení téměř stejné - to znamená černé tělo, pouze zadeček v přední polovině červený, jako je na zdejší fotografii. U těch bývá určení druhu pouze podle fotografie nemožné.
Larvy hrabalek se vyvíjejí na dočasně nebo trvale ochromených pavoucích.
Samičky ochromují pavouka nejčastěji vpichem žihadla do spodní části hrudi, kde má pavouk nervové uzliny. Obvykle používá více vpichů o různé délce trvání. Další postup se liší podle druhu hrabalky. Často vlečou pavouka za sebou po zemi. Kořist bývá totiž ve srovnání s tělem hrabalky veliká.
Pristaulacus compressus Pristaulacus compressus
od Hanka
čeleď: Aulacidae
Pristaulacus compressus je druh, o kterém je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se jeho larvy vyvíjejí ve dřevě jako parazitoidi na larvách pilovrtek z čeledi Xiphydriidae a nebo na larvách brouků tesaříků. Larvy druhů z čeledi Aulacidae vyrůstají uvnitř hostitelské larvy. Zpočátku je larva parazitoida maličká, aby neohrožovala život svého hostitele. Teprve když hostitelská larva vyroste, tak se začne larva parazitoida rychle krmit i na vnitřních orgánech hostitelské larvy, a tím ji zahubí. Pak se larva parazitoida zakuklí a následně se vylíhlý dospělec prokouše ven ze dřeva z napadené větve.
Čeleď Aulacidae je vývojově velmi stará, ve fosilních záznamech se často objevují zástupci dnes už vyhynulých druhů z této čeledi.
Druhy z čeledi Aulacidae a také druhy z jejich blízce příbuzné čeledi Gasteruptiidae mají zadeček, který přisedá k přední části těla vysoko nad kyčlemi.
Pseudoanthidium lituratum Vlnařka skvrnitá
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Vlnařka skvrnitá (Pseudoanthidium lituratum) je dlouhá jen 6 až 8 mm. Její letová perioda je od června do počátku září. Hnízdečka pro svoje larvy buduje v suchých lodyhách a větvičkách, plodové komůrky vykusuje v měkké dřeni, nebo využívá přirozené dutiny, jako jsou opuštěné broučí chodby ve dřevě. Hnízda jsou lineární, se 6 až 24 komůrkami, seřazenými za sebou. Plodové komůrky vytváří z rozžvýkaných rostlinných chlupů a listů. Nektar a pyl sbírá pouze z hvězdnicovitých rostlin.
V ČR žije pouze v teplých oblastech.