od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice černobřichá (Megachile nigriventris) je nápadně mohutný druh, je dlouhá až 16 mm. Je trochu barevně variabilní, břišní kartáče může mít zcela černé, nebo i rezavé. Sbírá nektar a pyl pouze z bobovitých rostlin. S dospělci se lze setkat od června do srpna. V Praze je velmi vzácná, v ČR se vyskytuje převážně jen ve středních a vyšších polohách.
S fotoaparátem jsem ji zastihla 28. 6. 2019 v Šáreckém údolí. (Rokle Šáreckého údolí je chladná lokalita.)
Na fotografiích je na květech hrachoru lučního.
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka mexická (Isodontia mexicana), jak její jméno napovídá, pochází ze Střední Ameriky a jihu Severní Ameriky. V Evropě byla poprvé zaznamenána v září 1960 ve Francii. Od té doby se šíří i v dalších evropských zemích, nyní se s ní mnozí setkávají i v ČR.
Je dlouhá 15 až 20 mm. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinách, např. v dutých stéblech rákosu. Jako potravu pro svoje larvičky loví různé druhy cvrčků a kobylek. Přepážky mezi larválními komůrkami vytváří z úkrojků trávy.
od Hanka
čeleď: Drvenkovití - Sapygidae
Drvenka desetiskvrnná (Sapygina decemguttata) je dlouhá 6 až 9 mm. Je to hojný druh, ale kvůli svému štíhlému tvaru těla a nenápadné barvě uniká pozornosti. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Vyhledává lokality s dostatkem mrtvého dřeva.
Je to hnízdní parazit u samotářské včelky dřevobytky obecné (Heriades truncorum).
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice skalní (Osmia mustelina) je dlouhá 13 až 15 mm. Patří k větším robustním druhům čalounic. V Praze se lze setkat s dospělci v květnu a červnu. Hnízdečka si buduje ve skalních puklinách. Lidská města ale v mnohém připomínají skály, a proto se lze s touto zednicí setkávat v Praze, ačkoliv v přírodě je vzácná. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Mně se podařilo jí fotografovat na pěstovaném hrachoru širokolistém, který má velké květy.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya montana je v Praze velmi hojná, v čevnu jí lze často pozorovat na květech miříkovitých rostlin. Dospělci se živí květním nektarem a pylem, ale také medovicí, a zřejmě nejsou vybíraví, co se potravy týká, mohou využívat i jiné další zdroje potravy.
Jejich larvy (housenice) se vyvíjejí výhradně na listech ostružin a malin.
Na horní fotografii jsou spolu sameček a samička na květech bršlice.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka pospolná (Lasioglossum marginatum) je druh, který se hojně vyskytuje ve Středomoří. V Čechách byla donedávna neznámá, v posledních dvou letech se objevuje i tady. Je dlouhá jen 7 až 8,5 mm. Její přítomnost na květech snadno uniká pozornosti, protože se podobá jiným druhům ploskočelek, co jsou u nás časté. Velmi nápadné jsou ale vstupy do jejich hnízdeček. U vstupů do podzemního hnízdečka si ploskočelky pospolné budují poměrně pevné hliněné "komínky".
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Cryptinae - zahrnuje největší počet druhů ze všech lumkovitých. Většina z nich se vyvíjí jako parazité housenek nebo kukel motýlů. Část druhů využívá jako potravu pro lumčí larvy kokony s vajíčky pavouků. Několik druhů parazituje v hnízdních komůrkách kutilek (Sphecidae).
Na horní fotografii je lumek ze skupiny rodů Cryptus: Podle kladélka je poznat, že na fotografii je "paní lumková". Fotografovala jsem ji v květnu 2019 v Praze v Dejvicích, v době, když začal kvést kerblík lesní. Byl to nápadně velký kus, a zaujal mojí pozornost svojí barevností.
Pravděpodobně se vyvíjí jako parazit v housenkách motýlů.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutotečná (Nomada flavoguttata) je drobný druh, je dlouhá jen 5 až 7 mm. Je to hnízdní parazit u několika druhů pískorypek, zejména u pískorypky malé (Andrena minutula). Může mít dvě generace do roka, podobně jako její hostitelé. Proto se s ní lze setkat od konce března až do srpna.
V ČR je to hojný druh, rozšířený od nížin až do hor.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zahradní (Andrena dorsata) bývá dlouhá 10 mm nebo i trochu méně. Krátce po vylíhnutí má hezky hnědočerveně zbarvené chloupky na hrudi, postupně ale během života šediví. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Má 2 generace do roka. První generace létá od začátku dubna do května, druhá od června do srpna.
Foto 1. 4. 2019 Praha Lysolaje, na květu mochny písečné.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka ovocná (Andrena helvola) je dlouhá 7 až 12 mm, jedná se tedy o drobnější druh. Vzhledově je samička pískorypky ovocné nerozlišitelná od pískorypky časné. Tyto dva druhy se ale liší způsobem života, pískorypka ovocná sbírá nektar a pyl pro svoje larvičky přednostně z květů ovocných stromů.
Zjara se objevuje už v březnu.