Atlas Seznam

Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.

Číst více

Hrabalka stepníková Eoferreola rhombica

od Hanka

čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae

Hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica) se v dospělosti živí sáním nektaru na miříkovitých rostlinách.
Na fotografii je samička, samec je černý se žlutou páskou na druhém zadečkovém článku.
Zajímavostí je jejich rozmnožování. Larvy hrabalky stepníkové potřebují jako potravu pouze pavouky stepníky. Samičky hrabalky loví pavouky stepníky přímo v jejich pavučinových obytných rourkách, které současně používají jako plodové komůrky.
Foto 4. 8. 2016 na lesním pozemku za přírodní památkou Baba.

Číst více

Tenthredo amoena - pilatka Tenthredo amoena

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae

Pilatka Tentredo amoena ráda saje nektar na květech miříkovitých rostlin.
Jejich larvy (housenice) mají jako svou živnou rostlinu třezalku. Podobných druhů pilatek existuje větší počet.
Na horním obrázku je samička. Od podobných druhů se samička pilatky Tenthredo amoena rozliší podle oranžového zbarvení apexů zadních holení a chodidel.

Číst více

Trněnka červenonohá Tiphia femorata

od Hanka

čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae

Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin. Pokud lidé v létě nejlepší rostliny pokosí, dospělé trněnky mohou přežívat i na těch horších málo výživných rostlinách, ale za takových okolností nezaloží další mladou generaci a trněnky z lokality v dalším roce vymizí.

Číst více

Chluponožka čekanková Dasypoda altercator

od Hanka

čeleď: Chluponožkovití - Dasypodaiae (dříve Pilorožkovití - Melittidae)

Chluponožka čekanková (Dasypoda altercator) vyniká dlouhými a nápadně hustými sběracími kartáči na zadních nohách. Specializuje se na hvězdnicovité rostliny. V největší oblibě má čekanku, ale sbírá nektar a pyl i na bodlácích, chrpách a na dalších rostlinách.
Žije v teplých a suchých lokalitách. Je dlouhá 12 až 15 mm.
Hnízdečka si buduje v písčité zemi. Vyhrabává si až 1 m hlubokou hlavní chodbu s postranními štolami, které zakončuje jedna plodová komůrka.
Na vhodných místech bývají hnízdečka většího počtu samiček blízko sebe.

Číst více

Pilorožka kyprejová Melitta nigricans

od Hanka

čeleď: Pilorožkovití - Melittidae

Pilorožka kyprejová létá v červenci a v srpnu na porostech kyprejů, v Čechách roste v přírodě jen druh kyprej vrbice.
Pilorožka kyprejová (Melitta nigricans) je vázaná na kypreje, pro svoje larvičky připravuje zásoby potravy pouze z pylu a nektaru kyprejů. I dospělci sají pro svojí výživu prakticky pouze na kyprejích.
Kypreje jsou mimořádně dobré včelařské rostliny. Bývá na nich i mnoho dalších druhů hmyzu, zejména čmeláků a včel medonosných.

Číst více

Uzlatka obecná Cerceris rybyensis

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.

Číst více

Pačmelák cizopasný Bombus rupestris

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) se vzhledově velmi podobá svému nejčastějšímu hostiteli druhu čmelák skalní. Liší se tmavšími křídly a krátkou hlavou.
Je to hnízdní parazit nejen u druhu čmelák skalní, ale může obsadit i hnízdečka čmeláka rolního a lesního.
Na horním obrázku je sameček. Samečkové mají po vylíhnutí na hrudi šedavý (žlutošedavý) límec, podobně i lesklé světlé proužky na zadečku. Během několika dnů se jim ale tyto světlé chloupky obvykle olámou, a pak už jsou celí černí, s červeným koncem zadečku.
Je to nápadně velký druh.

Číst více

Čmelák hájový Bombus lucorum

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Čmelák hájový (Bombus lucorum) má rád vlhká stanoviště. V Praze bývá na severních stráních nad Šáreckým potokem.
Zatímco v Praze bývá k vidění málo, na horách patří k nejhojnějším druhům. Má rád lesní louky a okraje lesů.
Na horní fotografii je sameček. Samečci jsou v přírodě od července. Samičky se velmi podobají druhu čmelák zemní, při běžném pohledu jsou neodlišitelné. Proto přítomnost druhu čmelák hájový na lokalitě objevíme až s výskytem samečků, kteří jsou barevně nápadní, se žlutými chloupky vpředu na hlavě.

Číst více

Čmelák rokytový Bombus hypnorum

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Čmelák rokytový (Bombus hypnorum) má rád vlhká stanoviště, žije zejména v okolí řek a potoků. Ve městech vyhledává parky a zahrady s chladnějším a vlhčím mikroklimatem, také severní stráně. Rád si vyhledává hnízdečka v ptačích budkách, také hnízdí v dutinách ve stromech.Často hledá prostor pro hnízdo na svislých plochách, podél zdí, vysoko nad úrovní terénu.
Barva chloupků na hrudi je proměnlivá, může být hnědá, tmavohnědá až skoro černá. Na rozdíl od podobného čmeláka rolního má bílé chloupky na konci zadečku.

Číst více