Atlas Seznam

Empria - pilenka Empria sp.

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď

Pilenky rodu Empria jsou menší, převážně tmavě zbarvené druhy, jsou dlouhé obvykle 6 až 8 mm. U nás se vyskytuje více než 15 velmi podobných druhů. Je pro ně charakteristické, že na zadečku mají párová světlá blanitá okénka. Larvy většiny druhů se vyvíjejí na růžovitých rostlinách (tužebníky, ostružiníky, kuklíky, . . ), několik druhů je vázaných také na břízy a na vrby. Samičky kladou vajíčka do hlavní listové žilky poblíž báze listu. Dorostlé larvy přezimují v zemním kokonu a nebo se zavrtávají do stonků.

Číst více

Pilatkovití Tenthredinidae

od Hanka

Popis čeledi Pilatkovití - Tenthredinidae

Pilatkovití jsou druhově nejpočetnější čeleď širopasích. Housenice většiny druhů žijí volně na různých druzích rostlin, méně druhů minuje uvnitř rostlinných tkání. V ČR bylo dosud zjištěno více než 500 druhů z čeledi pilatkovitých. Čeleď pilatkovití se dělí do sedmi podčeledí, v ČR žijí zástupci šesti podčeledí. Jsou to
Tenthredininae - pilatky
Selandriinae - pilanky
Allantinae - pilenky
Blennocampinae - pilušky
Heterarthrinae - pilatičky
Nematinae - pilařky

Číst více

Nematus lucidus - pilařka slívová Nematus lucidus

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Nematinae - pilařky

Pilařka slívová (Nematus lucidus) je dlouhá 6 až 11 mm. Je to u nás všude rozšířený a hojný druh. Její larvy se vyvíjejí na trnkách a na mnoha jiných druzích slivoní, někdy i na hlohu nebo na růžích. Má 2 generace do roka, proto se lze setkávat s létajícími dospělci od dubna až do srpna.
Přezimují ve stadiu předkukly v pevných kokonech v zemi.
Červené zbarvení zadečku je proměnlivé, někdy je červeně zbarvený celý zadeček nebo naopak je červená barva redukovaná.

Číst více

Pískorypka přelétavá Andrena florivaga

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka přelétavá (Andrena florivaga) je menší druh pískorypky, je dlouhá 9 až 11 mm, samečci bývají i menší. V ČR žije vzácně na nezarostlých stepních lokalitách. Obvykle se s ní lze setkávat na horních hranách skalních stepí, které sousedí s lučními porosty. Samičky si budují hnízdečka v hlubších sprašových půdách. Sbírají nektar a pyl na mnoha druzích rostlin. Nejoblíbenější jsou pampelišky a také další rostliny se žlutými květy jako jsou mochny nebo pryskyřníky.

Na zdejších fotografiích je sameček. Samečkové mají bílý čelní štítek.

Číst více

Pristaulacus compressus Pristaulacus compressus

od Hanka

čeleď: Aulacidae

Pristaulacus compressus je druh, o kterém je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se jeho larvy vyvíjejí ve dřevě jako parazitoidi na larvách pilovrtek z čeledi Xiphydriidae a nebo na larvách brouků tesaříků. Larvy druhů z čeledi Aulacidae vyrůstají uvnitř hostitelské larvy. Zpočátku je larva parazitoida maličká, aby neohrožovala život svého hostitele. Teprve když hostitelská larva vyroste, tak se začne larva parazitoida rychle krmit i na vnitřních orgánech hostitelské larvy, a tím ji zahubí. Pak se larva parazitoida zakuklí a následně se vylíhlý dospělec prokouše ven ze dřeva z napadené větve.
Čeleď Aulacidae je vývojově velmi stará, ve fosilních záznamech se často objevují zástupci dnes už vyhynulých druhů z této čeledi.
Druhy z čeledi Aulacidae a také druhy z jejich blízce příbuzné čeledi Gasteruptiidae mají zadeček, který přisedá k přední části těla vysoko nad kyčlemi.

Číst více

Pískohrabka ostruhatá Panurgus calcaratus

od RadimzBeskyd

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.

Číst více

Macrophya diversipes - pilatka Macrophya diversipes

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky

Pilatka Macrophya diversipes je dlouhá 10 až 11 mm. Základní zbarvení těla má černé, lidskou pozornost ale upoutávají nápadně červené nohy. S dospělci se lze v přírodě setkat v květnu a v červnu. V ČR je to v teplých oblastech hojný a široce rozšířený druh. Má ráda výslunné svahy a lesní okraje.
Živnými rostlinami larev jsou jahodníky a ostružiníky.

Číst více

Nomáda žlutoskvrná Nomada flavopicta

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Nomáda žlutoskvrná (Nomada flavopicta) je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. U nás žije pouze na teplých místech v nižších polohách.
Je to hnízdní parazit u pilorožek (Melitta sp.). Nejčastěji se s ní lze setkávat na hnízdištích pilorožky zdravínkové (Melitta tricincta).

Na zdejších fotografiích je sameček.

Číst více

Rejdilka dvoubarvá Miscophus bicolor

od RadimzBeskyd

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Rejdilka dvoubarvá (Miscophus bicolor) je dlouhá 3 až 6 mm, jedná se tedy o velmi drobný druh. Dospělci létají v přírodě od května do září. V nezpevněném písčitém podkladu si rejdilky vyhrabávají jednokomorová hnízdečka. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné pavouky a sekáče. Plodovou komůrku zásobují více kusy kořisti.
K úspěšnému rozmnožování stačí rejdilkám jenom malý kousek písčité země. Na zdejších obrázcích jsou fotografované v otvoru v zatravňovacích dlaždicích.

Číst více

Kladélčice Leucospis sp.

od RadimzBeskyd

čeleď: Kladélčicovití - Leucospidae

Kladélčice (Leucospis) jsou dlouhé 10 až 12 mm. Jejich larvy se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách takových samotářských včel, které si vyhledávají místa pro hnízdečka ve dřevě. Nejčastěji parazitují u včel z čeledi čalounicovitých, ale kladélčice nejsou příliš vybíravé a jejich larvy se mohou úspěšně vyvíjet i parazitováním na larvách dalších druhů hmyzu.
Dospělci létají v české přírodě od května do září. Mají nápadné černožluté vosí zbarvení. Dospělci se živí pylem a nektarem z květů. Kladélčice mají rády květy miříkovitých rostlin, navštěvují ale i květy rostlin z jiných čeledí.

Číst více