čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Bukvice lékařská je vytrvalá bylina. Je to častý druh na nehnojených loukách, bývá na místech s kolísající hladinou podzemní vody. Lichopřesleny husté, 16—20květé, nahloučené do koncových válcovitých lichoklasů, nejdolejší často oddálené. Jednotlivé kvítky rozkvétají postupně, proto je bukvice dobrým zdrojem nektaru a pylu pro hmyz po mnoho týdnů.
Čmelák hájový (Bombus lucorum) navštěvuje květy bukvic lékařských velmi často, je to jeho nejoblíbenější bylina.
Bukvice lékařská Betonica officinalis
Dělnice a samičky čmeláků hájových mají hlavu vpředu černou.
Mladá samička čmeláka hájového saje nektar z kvítku bukvice.
Samečkové čmeláků hájových mají vpředu na hlavě světlé chloupky. Dál na těle jsou ve vybarvení dost variabilní, někteří jedinci mají na sobě mnoho žluté barvy.
Sameček na následující fotografii saje nektar z kvítku poctivou cestou. Proniká sosákem k hluboko uloženému nektaru tak, aby kvítky současně opyloval.
Mnoho jiných čmeláčích samečků se ale naučilo dostávat k nektaru "loupeží". Nakusují květní trubku a tím se dostávají k nekatru snadněji.
Naopak čmelák rolní (Bombus pascuorum) je druh s dlouhým sosákem. K hluboko uloženému nektaru v kvítcích se dostávají poctivou cestou a kvítky současně opylují.
Čmelák rolní, dělnice s nasbíranou rouskou pylu na nožičce.
Čmelák rolní - sameček. Na obrázku je vidět, že k proniknutí do hloubky kvítku je potřeba nejen dlouhý sosák, ale také gymnastika, jak se na rostlině nohama správně udržet.
Bukvice lékařská, lodyhy s květy a s listy.
Bukvice lékařské, porost na louce.
Vzácně se najde rostlina s bílými květy.
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) saje nektar z kvítků bukvice.
Květy bukvic miluje také vlnařka obecná (Anthidium manicatum).
Nejnovější z rostlin
