od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka laločnatá je dvouletá bylina. Na Moravě je častější než v Čechách, proto mne její výskyt v Praze u silnice na Roztoky překvapil. Velmi se podobá svojí příbuzné štětce plané (lesní), liší se od ní bílými květy, rozestálými zákrovními listeny, a peřenolaločnými lodyžními listy. Ve stupni členění listů je to značně proměnlivá rostlina.
Na jejích květech bývá mnoho čmeláků i dalšího hmyzu.
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek planý je na území Prahy rozšířený na skalnatých stráních, v listnatých lesích, i ve starých zahradách. Většinou je vysoký kolem 25 cm, v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až 100 cm vysoko. Mívá 2 až 5 úzkých listů, ty mohou být 30 cm dlouhé, ale jsou nanejvýš 4 mm široké. Listy jsou v dolní části duté. Na stvolu vždy vyrůstají pacibulky. Naopak květy se objevují jen málo a pouze u některých jednotlivých rostlin. Vznik tobolek se semeny je velmi vzácný. Podle názoru odborníků je česnek planý hybridogenní druh.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Zimolez japonský pochází z východní Asie. U nás se pěstuje v zahradách jako pnoucí dřevina. Okrasný význam má zejména v zimě, protože při mírných zimách mu zůstávají zelené listy až do jara. Na ovíjivých lodyhách vyrůstají výhony s květy. Ty jsou zpočátku bílé, později žloutnou. Intenzivně voní. Ke sladkému nektaru v květech dosáhne jen hmyz s velmi dlouhým sosákem. Vyhledává je zejména čmelák zahradní.
Vytváří i mnohametrové nekvetoucí plazivé výhony, kterými se šíří do okolí. Snadno může zplaňovat. V některých zemích je hodnocen jako invazní rostlina.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor luční je vytrvalá pnoucí bylina. Často roste na vlhkých loukách. Býložravcům poskytuje velmi kvalitní píci, proto se někdy i uměle přisévá.
Květy hrachoru lučního mají v oblibě čmeláci, hlavně čmelák rolní (Bombus pascuorum).
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor hlíznatý je planá vytrvalá bylina. Kvete od května do srpna. V Praze bývá občas k vidění v málo udržovaných trávnících. Lodyhy má popínavé nebo poléhavé, dlouhé zhruba 50 až 100 cm.Jeho květy bývají hojně navštěvované samotářskými včelami z čeledi čalounicovitých, a také na ně létají čmeláci.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Heřmánek pravý je jednoletá nebo ozimá bylina. Je to velmi dlouho známá a často používaná léčivá bylina. Pro farmaceutické účely se pěstuje na polích, kolem míst dřívějšího pěstování přetrvává mnoho dalších roků. Roste v přírodě i jako planá rostlina, zejména na nevápnitých a písčitých půdách. Kvete od května do září.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Netvařec křovitý roste jako široký keř, bývá vysoký 1 až 4 metry. Pochází ze Severní Ameriky. Je velmi nenáročný na úrodnost půdy. Má mohutný kořenový systém, proto se využívá na zpevnění svahů kolem dálnic. Mohl by se ale stát invazní rostlinou, neměl by se vysazovat do přírodně cenných území.
Na jeho květech bývá mnoho dělnic včel medonosných.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek věncový se u nás pěstuje jako okrasná dvouletá nebo krátce vytrvalá květina. Je původní v jižní Evropě (a dál i v Asii, v jižnějších oblastech, než je ČR). V posledních letech se ale šíří i v české přírodě, na místech, kam lidé vyhazují odpady ze zahrádek. Odolává suchu a umí růst i tam, kde je na skále jen malá vrstva země. Začíná tvořit monokulturu i na plochách pražských přírodních památek.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bršlice kozí noha je vytrvalá bylina. Má dlouhé podzemní kořenující výběžky. Na vlhkých místech je to hojný druh. V zahradách a sadech to může být obtížný plevel. Mladé listy mohou být používané i jako zelenina, je ale potřeba dát pozor, aby nedošlo k záměně za jiný druh miříkovité rostliny (rozlišování druhů miříkovitých rostlin je obtížné a řada druhů této čeledi je velmi jedovatá).
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor širokolistý je vytrvalá pnoucí bylina. V Praze je to často pěstovaná okrasná trvalka, která je odolná vůči suchu. Má nápadně velké květy. Kolem míst pěstování se dokáže samovolně šířit do okolí. Původní je v ČR v Panonském termofytiku. Tam roste na okrajích lesních lemů, kolem sadů nebo vinic, apod.
Na jeho květech bývá mnoho samotářských včel, zejména je vyhledávají včely z čeledi čalounicovitých (Megachilidae).