Rostliny Seznam
Orlíček obecný Aquilegia vulgaris
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Orlíček obecný je druh, se kterým se lze vzácně setkat ve světlých lesích. Často je pěstovaný v zahradách jako okrasná rostlina, snadno zplaňuje. Daří se mu na mírně zastíněných místech, dokáže se namnožit v málo udržovaných trávnících.
Je to oblíbená rostlina takových druhů čmeláků, co mají dlouhé sosáky.
Kokrhel luštinec Rhinanthus alectorolophus
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Kokrhel luštinec je jednoletá poloparazitická bylina. Jeho kořeny se přichytávají svými přísavky na kořeny hostitelských rostlin. Dokáže parazitovat pouze na kořenech rostlin z čeledi lipnicovité. (Byliny z jiných čeledí se dokážou parazitaci účinně bránit.) V minulosti býval kokrhel luštinec nepříjemným plevelem v obilí, který významně snižoval výnos zrna a navíc je i slabě jedovatý. Dnes je to vzácný druh.
V současnosti se s kokrhelem luštincem dělají pokusy kvůli omezování růstu některých trav, zejména třtiny křovištní. Tím se v terénu vytváří prostor pro vzejití semen kvetoucích nektarodárných druhů bylin.
Mochna stříbrná Potentilla argentea
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna stříbrná je v Praze velmi hojná vytrvalá bylina, zejména na suchých skalnatých svazích.
Jméno stříbrná dostala podle běloplstnaté spodní strany listů. Začíná kvést koncem května, jednotlivé kvítky pak nakvétají postupně až do srpna. Dokáže se křížit s několika dalšími druhy mochen. Hybridi bývají v první generaci téměř sterilní, ale ze vzácně vzniklých semen mohou následně vyrůstat plodné rostliny a vznikají nové hybridní druhy.
Rozrazil rezekvítek Veronica chamaedrys
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rezekvítek je vytrvalá bylina. Je to velmi častý druh na loukách a v městských trávnících.
Jeho kvítky vyhledává celá řada drobných druhů hmyzu.
Pavlovnie plstnatá Paulownia tomentosa
od Hanka
čeleď: Pavlovniovité - Paulowniaceae (dříve krtičníkovité -Scrophulariaceae)
Pavlovnie plstnatá pochází z horských oblastí jihovýchodní Číny. Je to strom, který v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 20 m, v podmínkách ČR jsou ale k vidění mnohem menší jedinci. Je to velmi rychle rostoucí dřevina. V přírodních podmínkách ČR má ale potíže se zimními mrazy i s jarními výkyvy počasí.
Silenka nicí Silene nutans
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Silenka nicí je na území Prahy častá rostlina, mnohdy uniká pozornosti pro své útlé rozměry. Roste hlavně na plochách pražských přírodních památek, nejčastěji na mírně zastíněných místech, obvykle kolem solitérních dubů. Je to vytrvalá trsnatá bylina. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jsou špičaté kališní zuby. Většina květů je oboupohlavních, ale vyskytují se i jednopohlavné květy, často jsou funkčně jen samčí. Opylování zajišťují hlavně noční motýli a další hmyz s velmi dlouhým sosákem.
Na horní fotografii je květ s nápadně dlouhými třemi čnělkami.
Mateřídouška panonská Thymus pannonicus
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška panonská je častý druh na plochách přírodních památek Prahy 6. Zdá se, že jejímu šíření napomáhá i pastva ovcí a koz. Samotná mateřídouška jim nějak nechutná, tu téměř nepoškozují, a naopak vypásají jiné byliny, které mateřídoušce konkurovaly.
Mateřídouška panonská je velmi proměnlivá, co se týká délky a hustoty odění stonků a listů. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř válcovité, a po celém povrchu stejnoměrně chlupaté.
Květy mateřídoušek navštěvuje mnoho hmyzu.
Javor tatarský Acer tataricum
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor tatarský se pěstuje v pražských parcích jako keř nebo malý strom. Dorůstá do výšky 5 až 8 metrů, vyjímečně až 10 m. Je to velmi dobrý druh pro parkové výsaby. Umí se přizpůsobit i suchu a různé úživnosti půd. Je dřevinou kontinentálního klimatu, netrpí mrazem ani letními přísušky. Původní je v jižní a východní Evropě. Květy javoru tatarského navštěvuje mnoho včel medonosných a dalších druhů hmyzu.
Snědek Kochův Ornithogalum kochii
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)
Snědek Kochův se v Praze vyskytuje na stráních v přírodě, a ještě častější bývá vysazený jako okrasná rostlina v pražských parcích. Blanokřídlý hmyz květy snědku hojně navštěvuje.
Snědek Kochův je diploidní druh, 2n = 18. V tobolkách mu dozrává mnoho semen. Má vejcovitou cibuli s navzájem srostlými šupinami, vedlejší cibulky chybějí, nebo jsou vzácné.
Velmi podobným druhem je snědek chocholičnatý (Ornithogalum angustifolium). S tím se lze v pražských zahradách také setkat. Ten vytváří uvnitř i vně obalů hlavní cibule hodně dalších protáhlých cibulek, ze kterých vyrůstají listy, a proto vzniká kolem hlavní kvetoucí rostliny "trávníček". Snědek chocholičnatý je triploid, 2n = 27, tvorbu semen má omezenou.
Vlaštovičník větší Chelidonium majus
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Vlaštovičník větší je vytrvalá bylina. V Praze patří k nejhojněším rostlinám, dobře roste i v akátinách. Charakteristický je obsah žlutooranžové šťávy v celé rostlině. Kvete od dubna až do září. Včely, čmeláci a další hmyz navštěvují květy vlaštovičníku často, zejména v době po okvětu ovocných stromů, když začíná být o květy v přírodě nouze. Na květech vlaštovičníku rády sbírají pyl také pelonosky hluchavkové. Je ale zajímavé, že pelonosky létají na vlaštovičník pouze ráno a pak zase pozdě večer, během dne navštěvují jiné druhy rostlin.
Semena vlaštovičníků obvykle rozšiřují mravenci.