Rostliny Seznam
Zeravec východní (zerav východní) Platycladus orientalis (Thuja orientalis)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravec východní je druh, který pochází ze severní Číny. Hodně se pěstuje v jižní Evropě, u nás není úplně odolný mrazu - proto jsou v Čechách k vidění jen mladší, menší stromky zeravce východního, starší stromy v minulosti zlikvidovala některá mrazivá zima (nebo mají starší stromy nehezký tvar, snad v důsledku mrazových poškození). Vzhledem k oteplování klimatu se ale může stát jeho pěstování v městských parcích a zahradách perspektivní. Na rozdíl od většiny ostatních jehličnanů totiž snáší sucho i mělké půdy.
Důležitým rozlišovacím znakem jsou větévky uspořádáné ve svislé rovině.
Zerav západní Thuja occidentalis
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav západní je nejčastěji pěstovaný jehličnan v pražských zahradách. Dobře snáší stříhání, využívá se do živých plotů. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili velké množství kultivarů. Kultivary se rozmnožují pouze vegetativně, zakořeňováním odlomených větviček.
Pochází ze Severní Ameriky. Může vyrůst až 20 m vysoký, kultivary podstatně méně. Šišky jsou drobné, dlouhé jen 8 až 12 mm. Na horním obrázku je otevřená šiška na velmi zvětšené fotografii.
Na zeravech může žít puklice zeravová (Parthenolecanium fletcheri). Ta vytváří v květnu mnoho medovice, kterou rády sbírají včely medonosné.
Šedivka šedá Berteroa incana
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Šedivka šedá roste jako jednoletá, někdy dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina. Je hojná v teplých oblastech na lehkých vysýchavých půdách, na výslunných místech. Je to menší rostlina, bývá vysoká jen o trochu víc než 20 cm, i když v dobrých podmínkách může vyrůst až 70 cm vysoká.
Jednotlivé kvítky jí na lodyze vyrůstají postupně, proto kvete neobvykle dlouho, od června až do října. Hmyz její květy miluje.
Lilek černý Solanum nigrum
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek černý je jednoletá bylina. Je to teplomilný druh, zjara raší pozdě, teprve po oteplení půdních vrstev. Daří se mu na dobře vyhnojených místech, v Praze tedy tam, kudy často chodí pejskové.
Kvete od června do října. Včely medonosné o jeho květy zájem nemají, a jiný hmyz asi taky ne. Odhaduji, že by lilek černý mohl být samosprašný, možná dojde k opylení už v poupatech.
Astřička (hvězdnice, podzimní astry) Symphyotrichum (Aster) sp.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Astřičky (hvězdnice) jsou vytrvalé, nenáročné a často pěstované zahradní květiny. Do rodu Symphyotrichum odborníci zařadili asi 90 druhů, v českých zahradách se pěstují kultivary čtyř druhů a jejich kříženců, které pocházejí ze Severní Ameriky.
astřička novoanglická - Symphyotrichum novae-angliae
astřička novobelgická - Symphytrichum novi-belgii
astřička kopinatá - Symphyotrichum lanceolatus
astřička hladká - Symphyotrichum laevis
Komule Davidova Buddleja Davidii
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Komule Davidova je keř s rozkladitými větvemi. Pochází z Číny. U nás se pěstuje řada různých kultivarů, které se liší nejenom barvou květů, ale i termínem kvetení. Kvete od června do října. Jeho květy nápadně lákají motýly. Na jeho květních latách bývají i čmeláci a včely medonosné.
V evropské přírodě dokáže zplaňovat a šířit se do okolí.
Svída bílá Cornus alba
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída bílá je keř, obvykle 2 m vysoký, ale v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 5 m. Tento druh je původní v severovýchodní části evropského Ruska i na dálném východě, často tam roste podél vodních toků.
V Praze je svída bílá vysazovaná v parcích u potoků. Je okrasná i v zimě, původní druh má letorosty krvavě červené, oblíbené jsou další kultivary s jinou výraznou barvou letorostů.
Mandloň obecná Prunus dulcis (Amygdalus communis)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mandloň obecná je strom, který původně pochází z oblasti od Malé Asie po Afganistán. Odtud se její pěstování rozšířilo do Středozemí, a nakonec i do nejteplejších oblastí Čech.
V Praze je krásný mandloňový sad na svahu Petřína. Je zde vysazeno mnoho odlišných odrůd s různým tvarem květů a následně i s různou velikostí a kvalitou plodů. Mandloně pro dobrý růst potřebují takové počasí, kdy je konec zimy a předjaří bez velkých teplotních výkyvů. Dokážou totiž vykvétat zjara mimořádně brzy, jenže potom jejich květy často spálí mráz.
Ibišek syrský Hibiscus syriacus
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, planý typ tam roste na březích řek. U původního druhu jsou květy fialové, někdy bílé. Nyní je vyšlechtěno mnoho kultivarů s různou barvou a velikostí květů. Kvete od července do září. Jeho květy hodně vyhledávají včely medonosné a čmeláci.
V Evropě může zplaňovat.
Kustovnice Lycium sp.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.