Rostliny Seznam

Kolotočník ozdobný Telekia speciosa

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Kolotočník ozdobný je statná vytrvalá bylina. V Čechách není původní, nejbližší přirozené výskyty rostou na horách na východním Slovensku. U nás je často pěstovaný v parcích a v sousedství horských osad jako okrasná rostlina, snadno odtud zplaňuje. Daří se mu na březích vodních toků a na vlhkých loukách.
V květních úborech je hodně nektaru pro hmyz a také pylu. Květy kolotočníku navštěvuje mnoho hmyzu.
Lidi by si měli dávat pozor, aby se nedotýkali listů kolotočníku nechráněnou kůží.
U citlivých osob listy kolotočníku způsobují alergické reakce.

Číst více

Topoly a mšice Populus sp.

od Hanka

Topoly jsou živnými rostlinami mnoha druhů mšic. Velmi zajímavé jsou mšice dutilky (Pemphigus sp.), které vytvářejí na listech topolů hálky. Na světě i u nás existuje větší počet druhů dutilek, rozlišují se podle tvaru hálek a podle jejich umístění na listech.

Nejznámější je dutilka šroubovitá (Pemphigus spyrothecae), ta se vyvíjí pouze na topolu černém. Nejvíc jí chutná pyramidální kultivar topolu černého, zvaný topol vlašský (Populus nigra "Italica").

Číst více

Rozrazil rozprostřený Veronica prostrata

od Hanka

čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)

Rozrazil rozprostřený je drobná vytrvalá bylina. Z oddenku v zemi mu vyrůstají kruhovitě rozložené lodyhy. Sterilní lodyhy mívá poléhavé až plazivé, květní lodyhy jsou vystoupavé. Je to teplomilný druh, v Praze roste na suchých stepních lokalitách, obvykle je nahoře nad skalami. Daří se mu na vápnitých podkladech, na severu Prahy roste převážně na místech, která byla obohacená vápencem díky činnosti lidí.

Číst více

Kostival lékařský Symphytum officinale

od Hanka

čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae

Kostival lékařský je mohutná vytrvalá bylina, může vyrůst až do výšky 1,2 metru. Rozkvétá od konce dubna a kvete až do července. Pokud je porost s kostivaly v létě posečený, pak mu vyrůstají od kořene nové mladé lodyhy a kvete až dlouho do pozdního podzimu.
Kostivalu se nejlépe daří na vlhkých loukách a v lužních lesích, na polostinných místech se umí přizpůsobit a roste i na málo vlhké zemi.

Číst více

Modřenec arménský Muscari armeniacum

od Hanka

čeleď: chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)

Modřenec arménský (Muscari armeniacum) je vytrvalá bylina. U nás je nepůvodní, ale často pěstovaný, snadno se šíří do okolí zahrádek. Květy modřenců arménských hojně vyhledávají čmeláci a včely medonosné i včely samotářky.
Je to velmi nenáročná rostlina, dokáže růst na suchých kamenitých svazích i v podrostu světlých lesů.

Číst více

Hlaváček jarní Adonis vernalis

od Hanka

čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae

Hlaváček jarní býval před sto roky hojný druh na mnoha pastvinách. Rostl na výslunných stepních stráních. Nyní je jeho výskyt velmi vzácný a ze svých tradičních lokalit stále ustupuje. Dokud se plochy s výskytem hlaváčků jarních udržovaly pouze pastvou ovcí a koz, tak se hlaváčkům dařilo. Hlaváček je totiž jedovatý, zvířata se mu na pastvě vyhýbala. Ale při pohybu zvířat na pastvině se často stalo, že dozrávající semena kopýtko zašláplo do země a semena mohla snadno vyrašit a dát vznik dalším rostlinám hlaváčků na lokalitě. Hlaváček jarní je vytrvalá bylina, ale po údržbě ploch motorovou sekačkou hlaváčky mizí. Po posečení lodyh se totiž hlaváčky obnovují velmi těžko. Stačí jedno chybné posečení, a hlaváčky to velmi oslabí. Po druhém posečení už hlaváčky uhynou definitivně a neobnoví se.

Číst více

Křivatec rolní Gagea villosa

od Hanka

čeleď: Liliovité - Liliaceae

Křivatec rolní je vytrvalá drobná bylina. V minulosti to býval častý polní plevel. Nynější aplikace herbicidů na polích už je s jeho existencí neslučitelná a proto je v současnosti velmi vzácný. S posledními rostlinkami křivatce rolního se nyní lze setkat na suchých stanovištích na okrajích křovin a světlých lesů (na zalesněných bývalých polích). Je to světlomilný druh, kvete jen v porostech s pozdním olisťováním stromů.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů křivatců jsou odstále chlupaté květní stopky.
Rozmnožuje se hlavně s pomocí cibulek, semena vytváří jenom vzácně.

Číst více

Mandloň trojlaločná Prunus triloba

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae

Mandloň trojlaločná se u nás pěstuje jako okrasný keř, oblíbený je kultivar s plnými květy. Plody nevytváří, nebo se vyskytnou jen velmi vzácně. Její pěstování v českých zahradách bylo velmi moderní ve 20. století, tenkrát nechyběla snad v žádné zahradě bohatších majitelů. V současnosti jí nahrazují další okrasné kultivary z rodu Prunus, nyní jsou pro výsadbu do parků víc vyhledávané velmi časně kvetoucí druhy a odrůdy.
Mandloň trojlaločná pochází z Číny. Rozkvétá v dubnu, její květy hojně vyhledávají včely a čmeláci.

Číst více

Ladoňka zářící Scilla forbesii

od Hanka

čeleď: Chřestovité - Asparagaceae

Ladoňka zářící je jedním druhem ze skupiny z okruhu druhů kolem ladoňky velkokvěté (Scilla luciliae agg.). Ve starší literatuře patřily tyto ladoňky do rodu Chionodoxa. Pocházejí z horských oblastí Turecka i odjinad ve Středomoří a z Malé Asie.
V českých zahradách a parcích se nejčastěji pěstuje právě ladoňka zářící a její zahradnické kultivary. Daří se jí na mírně zastíněných stanovištích, nesmí ale trpět suchem. Úspěšně se rozmnožuje cibulkami a semeny, snadno proniká do okolí zahrad. Nyní se s ní lze zjara setkávat i v podrostu pražských lesů. Rozkvétá už v březnu a má v květech dostatek nektaru a hmyz její květy vyhledává. V časném předjaří se ale v přírodě pohybují převážně takové druhy hmyzu, které přezimovaly ve stadiu dospělců.

Číst více

Douglaska tisolistá pravá Pseudotsuga menziesii var. menziesii

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Douglaska tisolistá pravá pochází ze Severní Ameriky. Zaujímá tam veliký areál, s různými přírodními podmínkami. Podle původu osiva se velmi liší odolnost k mrazu. Dožívá se vysokého věku a ve své vlasti vyrůstá do rekordních výšek, běžně dosahuje výšky 70 metrů, vyjímeční jedinci až 100 metrů výšky.
V ČR byla poprvé vysazena v roce 1842 v Chudenicích, a tento strom je stále naživu. U Vlastiboře na Jablonecku roste douglaska vysoká 64 metrů, je to nejvyšší žijící strom v ČR.
Douglaska tisolistá pravá má výrazně větší šišky než její příbuzná douglaska tisolistá sivá. U douglasky tisolisté pravé mohou být šišky dlouhé až 10 cm a široké až 3 cm.

Číst více