Atlas Seznam
Hedvábnice řebříčková Colletes daviesanus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) je to letní druh s plsťovými páskami na zadečku. Dospělci jsou v přírodě k vidění od června do srpna. Je to drobný druh, je dlouhá jen 7 až 9 mm. Sbírá nektar a pyl na květech různých hvězdnicovitých rostlin, upřednostňuje řebříčky a vratič.
Obvykle hnízdí na svislém podkladu z pískovce nebo tvrdé hlíny, často v zední omítce nebo ve spárách poškozeného zdiva.
Plodové komůrky odděluje průhlednými přepážkami z celofánovité hmoty.
Pískolib malý Bembecinus tridens
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Pískolib malý (Bembecinus tridens) je dlouhý jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Žije na písčitých lokalitách, zejména na náplavových písčinách kolem řek.
Hnízdečka vyhrabává v zemi, vajíčko klade do prázdné plodové komůrky na sloupek ze směsi písku a slin. Po opuštění hnízda se vchod samovolně zasypává jemným pískem, samička se při návratu do hnízda obratně prohrabe. Svůj plod zásobuje potravou z nalovených malých křísků a pěnodějek. Zásobování je postupné, podle potřeb larev.
Pačmelák český Bombus bohemicus (Psithyrus bohemicus)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák český (Bombus bohemicus) je hnízdní parazit u druhu čmelák hájový (Bombus lucorum). Je to hojný druh v chladnějších polohách. (V Praze je takovou chladnější lokalitou např. severní stráň nad Šáreckým potokem.)
Má tmavší křídla než jeho hostitelský druh.
Na horní fotografii je samička na květu rostliny štětka planá - foto Dejvice 8. 7. 2017.
Maltářka jetelová Chalicodoma ericetorum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum) je dlouhá 10 až 14 mm. Rozlišovacím znakem jsou zřetelné tomentové pásky na druhém až pátém tergitu.
V přírodě létá od června do srpna. Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých a hluchavkovitých rostlinách. Hnízdí v nejrůznějších dutinách ve zdech nebo v puklinách skal, příležitostně i v dutých stéblech rostlin. Je častá v blízkosti lidských obydlí, zejména teplých lokalitách.
Zednice hadincová Hoplitis adunca
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice hadincová (Hoplitis adunca) je dlouhá jen 8 až 12 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Na teplých a suchých lokalitách je to hojný druh. Pro svoje larvičky připravuje stravu pouze z nektaru a pylu hadince, může použít i nektar a pyl jiných brutnákovitých rostlin. Hnízdí v rozmanitých dutinách, v dutých stoncích rostlin, v prázdných ulitách, v puklinách ve skalách, v dutinách ve stavebním dřevě nebo v kmenech stromů.
Na horní fotografii je samička. Ta má krátce po vylíhnutí břišní kartáč chloupků světlý, bledožlutý.
Velmi podobným druhem je zednice menší (Hoplitis anthocopoides), na fotografiích z přírody není možné zednici hadincovou a zednici menší rozlišit.
Lumkovití (3) - fotografie neurčených druhů Ichneumonidae(3)
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci (Ichneumonidae) jsou zajímavá, a zatím značně neprobádaná skupina hmyzu.
Samičky některých druhů lumků mají překvapivě dlouhá kladélka.
Vosa útočná Vespula germanica
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.
Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.
Nomáda ryšavá Nomada lathburiana
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda ryšavá (Nomada lathburiana) je hnízdní parazit u některých druhů pískorypek, v Praze hlavně u pískorypky popelavé (Andrena cineraria).
Je to hojný druh. Je dlouhá 9 až 12 mm - to je mezi nomádami velký druh.
Na horním obrázku je samička.
Jedním z rozlišovacích znaků jsou rezavé chloupky na hrudi a na hlavě.
Pískorypka černolesklá Andrena nigroaenea
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka černolesklá (Andrena nigroaenea) je dlouhá 12 až 15 mm, je to velký druh pískorypky. Při zběžném pohledu se na květech snadno zamění s dělnicí včely medonosné.
Dospělci létají v přírodě už od března. Je to hojný druh, sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, významně se podílí na opylování ovocných dřevin. Neoplozené samičky zjara produkují voňavé feromony, které k nim lákají samečky.
Samičky mají hruď a pylové sběrací kartáče na zadních nohách červenohnědě ochlupené. Zadeček bývá řídce ochlupený, a během života chloupky na zadečku olysávají.
Včely samotářky Apiformes
od Hanka
Včely samotářky (Apiformes) - to je souhrné pojmenování různorodé skupiny včel, jejichž larvy jsou závislé na potravě z květního pylu a nektaru.
(Na horní fotografii je zednice rohatá - Osmia cornuta)
V ČR žijí zástupci šesti čeledí.