Atlas Seznam
Včely samotářky Apiformes
od Hanka
Včely samotářky (Apiformes) - to je souhrné pojmenování různorodé skupiny včel, jejichž larvy jsou závislé na potravě z květního pylu a nektaru.
(Na horní fotografii je zednice rohatá - Osmia cornuta)
V ČR žijí zástupci šesti čeledí.
Ploskočelka načervenalá Lasioglossum calceatum
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka načervenalá (Lasioglossum calceatum) je dlouhá 8 až 10 mm. Na horním obrázku je sameček na květu pcháče rolního. Samečkové mají někdy zadeček s červenými znaky, a takoví se podle toho dají rozlišit od jiných podobných druhů. Z rodu Lasioglossum totiž žije v ČR 68 druhů, které si jsou navzájem podobné, a jejich rozlišování je obtížné.
Přezimují oplozené samičky. Jsou dlouhé 8 až 10 mm. Ze zimního spánku se probouzejí koncem března.
Nomáda dvouskvrnná Nomada bifasciata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda dvouskvrnná (Nomada bifasciata) je hnízdní parazit u pískorypky páskované (Andrena gravida). V Praze je to hojný druh.
Dospělci jsou v přírodě vidět od dubna. Má pouze jednu generaci do roka - tím se liší od podobné nomády obecné (Nomada fucata), která má během roku 2 generace.
Čalounice trouchová Megachile willughbiella
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice trouchová (Megachile wilughbiella) je hojný a všude rozšířený druh. Samičky bývají dlouhé 12 až 16 mm, samečkové jsou menší. Nápadná jsou přední chodidla samečka, jsou rozšířená a světle zbarvená.
Na horní fotografii je sameček u květu hadince.
Samička sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin, hlavně však na bobovitých, případně na hvězdnicovitých rostlinách. Hnízdečka pro larvy si buduje na různých místech, samička si umí sama vytvořit dutinky v mrtvém dřevě, právě tak umí využívat původní dřevní dutiny, hnízdí i v puklinách ve zdivu nebo v opuštěných hnízdech po jiném hmyzu, ráda využívá i hmyzí hotely, které pro ní připravili lidi.
Pískorypka úhledná Andrena haemorrhoa
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka úhledná (Andrena haemorrhoa) je dlouhá 9 až 11 mm. Je to hojný druh na mnoha typech stanovišť od nížin až do hor. Dospělci létají zjara od března do června.
Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin, ale dává přednost květům různých dřevin.
Podobně jako všechny pískorypky musí nejprve vylézt na sluníčko a zahřát se, teprve potom je schopná létat. Při zamračené obloze a chladnu zůstává schovaná a na květy nelétá.
Lumci - podčeleď Pimplinae Ichneumonidae - Pimplinae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Pimplinae - v této podčeledi je mnoho významných druhů lumků. Tvarem těla jsou si druhy všech lumků navzájem skoro podobné, velmi se liší způsobem života.
Kladou vajíčka do larev nebo kukel různých hostitelů - brouků, motýlů, blanokřídlých, dvoukřídlých a dalších skupin hmyzu, druhy lumků ze skupiny Polysphinctini jsou parazitoidi pavouků.
Vosilka Gorytes fallax Gorytes fallax
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes fallax na první pohled vypadá jako menší tmavá vosa, ale je to jiná čeleď blanokřídlých. Snad proto jí vědci dali druhové jméno fallax, což v překladu znamená nepravdivý, falešný. Je to prostě taková "falešná vosa".
Vosilky budují v zemi asi 10 cm hluboká hnízda s krátkými odbočkami, zakončenými několika plodovými komůrkami. Jako potravu pro svoje larvy loví nymfy a dospělce malých křísů. Dospělci se živí nektarem z květů.
Pískorypka mochnová Andrena potentillae
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka mochnová (Andrena potentillae)je vzhledem velmi podobná pískorypce pyskaté. Liší se jen trochu světlejšími tykadly (pískorypka pyskatá má tykadla černá). Ale hlavně se tyto podobné druhy liší svojí povahou.
Pískorypka mochnová navštěvuje pouze květy mochny. Její larvičky se dokážou vyvíjet jen na zásobách z pylu a nektaru mochen. Tady je na fotografiích na mochně písečné, bývá i na mochně jarní.
Vyskytuje se pouze na stepních lokalitách.
Pískorypka pyskatá Andrena labiata
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka pyskatá (Andrena labiata) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jenom 7 až 10 mm. Je nápadná částečně červeným zadečkem.
Podobných druhů je víc, ale druh pískorypka pyskatá je v Praze nejhojnější.
Létá od dubna až do července. Má ráda výslunné stráně.
Sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin.
Ploskočelka zlatolesklá Halictus subaurus
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka zlatolesklá (Halictus subaurus) je v Praze častá. Pro svojí drobnou velikost ale často uniká pozornosti. Samičky bývají dlouhé 7 až 8 mm.
Je to tzv. primitivně eusociální druh.
Samičky se probouzejí ze zimního spánku koncem března. Zakládají hnízdečka v zemi, dávají přednost kolmým hlinitým stěnám. Budují až 15 cm hlubokou hlavní chodbu s plodovými komůrkami na konci.
Samička nosí do plodových komůrek jako potravu pro larvy pyl a nektar z mnoha druhů rostlin.