Atlas Seznam
Kyjorožka Ceratina sp.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka modravá (Ceratina cyanea) a kyjorožka černoretá (Ceratina nigrolabiata) jsou dva navzájem podobné a vzhledově těžko odlišitelné druhy. Jsou to drobné samotářské včelky, jsou dlouhé jen 5 až 7 mm. Kyjorožka modravá je na teplých místech ČR hojnější, na našem území může žít téměř všude, ale nikde není příliš početná. Kyjorožka černoretá se k nám začala šířit od jihu teprve od 90. let 20.století, nyní se s ní lze setkávat na jižní Moravě.
Na nejteplejších lokalitách jižní Moravy se vzácně vyskytují také druhy kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) a kyjorožka černá (Ceratina cucurbitina).
Ploskohřbetka javorová Pamphilius alternans
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.
Pačmelák kosmatý Bombus barbutellus (Psithyrus barbutellus)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus) je hnízdní parazit u čmeláků zahradních, možná i u několika dalších druhů čmeláků.
Přezimované samičky létají v přírodě od konce dubna, samci a mladé samičky v červenci až září. V Praze je to vzácný druh, častěji se vyskytuje na horách nebo v podhůří.
Samičku jsem fotografovala 26. dubna 2024 v Šáreckém údolí v Praze 6.
Lumek Orthopelma mediator Orthopelma mediator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Orthopelmatinae
Lumek Orthopelma mediator je drobný druh. Lumci z této podčeledi mají velmi štíhlý první zadečkový článek. Vyvíjí se v larvách žlabatek rodu Diplolepis, které vytvářejí hálky na růžích. Nejčastěji je hostitelským druhem žlabatka růžová (Diplolepis rosae).
V březnu nebo začátkem dubna si lidé mohou hálky na růžích nastříhat a doma nechat vylíhnout obyvatele hálek. Samozřejmě se z hálek vylíhne nejvíc jedinců žlabatek, ale současně se objevují i maličtí lumci Orthopelma mediator.
Na horní fotografii je sameček.
Pískorypka huňatá Andrena clarkella
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka huňatá (Andrena clarkella) je dlouhá 9 až 15 mm. Zjara se objevuje hned na začátku teplejšího počasí kolem poloviny března, jako jedna z prvních pískorypek, jaké můžeme v přírodě vidět létat. Pro výživu svých larviček sbírá zásoby nektaru a pylu na časně zjara kvetoucích vrbách.
Pískorypka huňatá je vzácnější druh. Ke svému přežití potřebuje, aby na její lokalitě kvetly nejen vrby jívy, ale v jejich sousedství také další druhy časně kvetoucích vrb, zejména různé klony vrby košíkářské nebo vrba nachová. Důležité je, aby termíny kvetení různých vrb na lokalitě na sebe navazovaly, aby pískorypkám nevznikala hladová období.
Vosa lesní Dolichovespula sylvestris
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) si staví hnízda na stromech nebo v hustých keřích v živých plotech, případně v ptačích budkách nebo v opuštěných včelích úlech, někdy má i podzemní hnízda. Zemní hnízda bývají částečně odkrytá.
Matky se probouzejí ze zimního spánku na začátku května. Zpočátku dělá všechnu práci se založením hnízda a výchovou prvních dělnic samotná matka. Později přebírají její práci dělnice. Pro larvy loví jako potravu především různé druhy dvoukřídlého hmyzu. Druh úlovků závisí především na ročním období. Důležitou součástí potravy larev vosy lesní je také nektar z květů. Dělnice vosy lesní tráví víc času sběrem nektaru na květech než kolik věnují lovu hmyzu.
Křídla vosy lesní jsou mírně nahnědlá.
Vosilka hladká Harpactus laevis
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka hladká (Harpactus laevis) je drobný druh, je dlouhá jen 6 až 9 mm. Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě a v severní Africe a ve střední Asii, hlavně na písčitých biotopech. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat na teplých lokalitách od června do září.
Samičky si zakládají mnohakomorová hnízdečka v nezpevněné zemi. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Do jedné komůrky obvykle ukládá 5 nebo 6 kusů kořisti. Dospělé vosilky se živí nektarem z květů.
Uzlatka čtyřpruhá Cerceris quadricincta
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka čtyřpruhá (Cerceris quadricincta) je dlouhá 7 až 11 mm. Žije na teplých lokalitách, vyhledává především jižní svahy. Hnízdečka si buduje v písčitohlinité zemi. Jako potravu svým larvám nosí ulovené a ochromené brouky nosatce (někdy může lovit drobné brouky i z jiných čeledí), ukládá pět až patnáct brouků do jednotlivé komůrky.
Uzlatka čtyřpruhá se hojně vyskytuje v jižní Evropě. K nám se nyní z jihu šíří.
Uzlatka písčinná Cerceris sabulosa
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa) je dlouhá 6 až 12 mm. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od května do září. Je to původně mediteránní druh, proto u nás žije pouze na teplých lokalitách. Způsobem života se podobá naší uzlatce obecné. Uzlatka písčinná také loví pro svoje larvy jako potravu různé druhy včel samotářek.
Ploskočelka skvrnkatá Lasioglossum interruptum
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka skvrnkatá (Lasioglossum interruptum) je dlouhá 5 až 7 mm. Má výrazné plsťové skvrny na bázi 2. a 3. článku zadečku. V Čechách se vyskytuje jen na teplých výslunných svazích. Je to mediteránní druh, žije hlavně v jižní Evropě a v severní Africe. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
U nás žijí jako včely samotářky, časté je ale také společné zakládání hnízda více samičkami.
Samičky a někteří samečkové tohoto druhu jsou tmaví, část samečků je na začátku zadečku červená.