Atlas Seznam

Zlatěnka zlatozelená Chrysis viridula

od RadimzBeskyd

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.

Číst více

Zlatěnka tyrkysová Chrysis iris

od RadimzBeskyd

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.

Číst více

Žahalka žlutá Scolia hirta

od Hanka

čeleď: Žahalkovití - Scoliidae

Žahalka žlutá (Scolia hirta) je dlouhá 16 až 22 mm. Patří u nás tedy k velkým druhům blanokřídlého hmyzu. Samičky vyhledávají v zemi jako potravu pro svoje potomstvo larvy větších druhů brouků zlatohlávků. Prohrabávají se k nim s pomocí silně otrněných předních nohou. Hostitelskou larvu pak trvale ochromí žihadlem. Potom v blízkosti larvy (někdy hlouběji v zemi) vybudují prostornou komůrku, a do té kořist zatáhnou. Pak na zadeček kořisti vyklade samička žahalky svoje vajíčko, následně matka žahalka komůrku opustí a přístupovou chodbu zahrabe. Vývoj mladé žahalky z vajíčka je rychlý, obvykle larvy dorostou během dvou týdnů a zhotoví si pevný hnědý kokon, ve kterém přezimují ve stadiu předkukly až do jara příštího roku.
V ČR žije jen v nejteplejších oblastech.

Číst více

Uzlatka písečná Cerceris arenaria

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Uzlatka písečná (Cerceris arenaria) je dlouhá 8 až 17 mm. (Může být tedy největší ze všech v ČR žijících uzlatek.) S dospělci se lze v přírodě setkat od konce května až do září. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech. Hnízdečko pro larvy si samičky vyhrabávají v písčité zemi. Do plodových komůrek nosí jako zásobu potravy pro larvy ochromené brouky nosatce. V jedné komůrce bývá větší počet ulovených brouků, záleží na jejich velikosti.
U nás je uzlatka písečná vzácnější druh. Proto má nepatrný vliv při biologické ochraně rostlin před škůdci.

Číst více

Pískorypka posedová Andrena florea

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka posedová (Andrena florea) je veliká jako menší dělnice včel medonosných, podobá se jí i tvarem těla. Na rozdíl od obyčejných včel má pískorypka posedová první dva články zadečku s červenou kresbou. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze v květech posedu bílého, případně v květech posedu dvoudomého. Dospělci létají v přírodě od května do konce srpna.

Číst více

Zdobenka červená Epeoloides coecutiens

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.

Číst více

Mravenec drnový Tetramorium caespitum

od Hanka

čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec drnový (Tetramorium caespitum) má rád otevřené výslunné biotopy. Hnízdečka má v zemi, někdy s malou nadzemní hlinitou kupkou, často žije v sousedství lidských obydlí. Dělnice jsou velmi drobné, jejich velikost bývá v rozmezí 2 až 3 mm. Tito mravenci jsou všežraví, v jejich potravě převažují semena různých rostlin. Také se živí medovicí podzemních druhů mšic, které sají ukryté na kořenech bylin. Také loví různé drobné půdní členovce, dokáže konzumovat i větší mrtvý hmyz.
Samičky a samečkové jsou mnohem větší. Samička je dlouhá 6 až 7,5 mm, sameček je jen o maloučko menší než samička.

Číst více

Pískorypka jetelová Andrena wilkella

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka jetelová (Andrena wilkella) je dlouhá kolem 10 mm. Letové období dospělců je od dubna do července. V ČR je to hojný druh, lze se s ní setkat od nížin až do hor. V Praze se s ní lze často setkat na plochách na krátko sečených trávníků, i podél silnic.
Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých rostlinách.

Číst více

Ploskočelka žlutonohá Lasioglossum xanthopus

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka žlutonohá (Lasioglossum xanthopus) je dlouhá 11 až 14 mm. Patří k našim největším ploskočelkám. Je to samotářský druh. Hnízdečka pro komůrky se svými larvičkami si vyhrabává na teplých místech, nejraději na plochách, které nejsou porostlé vegetací. Pro svoje larvičky tvoří zásoby potravy z nektaru a pylu z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější je šalvěj luční.
Samečkové létají v přírodě na podzim, od září do listopadu, někteří samečkové přezimují. Samečkové vyhledávají hnízda se samicemi. Samičky na podzim ze svých rodných hnízdeček nevyletují. Samičky je možno vidět na květech až od konce března do června následujícího roku.

Číst více

Drvenka kyjorohá Sapyga clavicornis

od Hanka

čeleď: Drvenkovití - Sapygidae

Drvenka kyjorohá (Sapyga clavicornis) je štíhlá a dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do července. Je to hnízdní parazit u dřevobytek rodu Chelostoma a zednic rodu Osmia. Samička drvenky proniká ostrým kladélkem do plodové komůrky hostitelského druhu samotářské včelky (často se přitom musí dostat skrz přední jalovou buňku) a vyklade svoje vajíčko na pylový bochník. Vylíhlá larva drvenky nejprve zkonzumuje hostitelské vajíčko nabo mladou hostitelskou larvu, a potom se sama živí na zásobách pylu.

Na horních třech fotografiích je sameček.

Číst více