Atlas Seznam

Pakutilka skvrnitá Nysson maculosus

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus) je dlouhá jen 5 až 7,5 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září. Je to hnízdní parazit u několika druhů vosilek, které jako zásoby pro svoje larvy loví nymfy a dospělce drobných křísů. Samička pakutilky aktivně proniká do hnízdeček hostitelských druhů a tam vyklade svoje drobné vajíčko pod křídla ochromeného kříska. Vývoj zárodku parazita probíhá rychleji než vývoj hostitele. Vylíhlá larva pakutilky pak zničí hostitelské vajíčko a dál její vývoj pokračuje na zásobách ochromené kořisti (křísků).

Číst více

Hrnčířka Symmorphus bifasciatus Symmorphus bifasciatus

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Hrnčířka Symmorphus bifasciatus je menší druh, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dospělé hrnčířky získávají energii sáním na květech. Jejich nejoblíbenější bylinou je bolševník obecný (to je náš původní český druh bolševníku). Pro výchovu svých larev si buduje hnízdečka v dutých lodyhách a stvolech rostlin, často ve stéblech rákosí nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě. Plod zásobuje larvami různých druhů mandelinek, chycené úlovky znehybňuje bodnutím žihadla a pak s nimi odlétá zásobit svoje hnízdečko. Jednotlivé komůrky od sebe odděluje přepážkami z hlíny.
V ČR je to hojný druh.

Číst více

Zlatěnka stepní Chrysura dichroa

od Hanka

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka stepní (Chrysura dichroa) je dlouhá 5 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna.
Larvy zlatěnek stepních se vyvíjejí v hnízdech samotářských včel z rodu Osmia, ale pouze těch druhů, které hnízdí v prázdných ulitách hlemýžďů. Zlatěnka stepní je hojný druh na skalních stepích.

Na zdejších fotografiích je samička na květech krabilice hlíznaté.

Číst více

Zlatěnka číhavá Hedychrum niemelai

od Hanka

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai) je menší druh, je dlouhá jen 5 až 6 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září, energii získávají sáním nektaru na květech. Jejich nejoblíbenější rostlinou je bolševník obecný. V posledních letech se u nás tento druh stává hojnější. Podobně jako ostatní příbuzné druhy zlatěnek se i tento druh vyvíjí jako hnízdní parazit. Hostitelský druh zatím není spolehlivě znám. Pravděpodobně je nejčastějším hostitelem uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), která je v Čechách velmi hojná. Asi může parazitovat i u jiných v zemi hnízdících druhů uzlatek, ty další druhy případných hostitelů se ale u nás vyskytují vzácněji.

Číst více

Vosilka širopásá Gorytes laticinctus

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Vosilka širopásá (Gorytes laticinctus) je dlouhá 9 až 14 mm. Pro výchovu svých larviček si buduje asi 10 cm hluboká zemní hnízda s krátkými odbočkami, ty jsou zakončené plodovými komůrkami. Dospělci potřebují získávat hlavně energii do letových svalů, k tomu musí mít v dosahu dostatek nektarodárných kvetoucích bylin. Svoje larvy zásobuje bílkovinnou potravou, loví pro ně nymfy a dospělce malých křísů. Ochromenou kořist samičky ukládají přímo do plodových komůrek.

Číst více

Pilovrtka topolová Xiphydria prolongata

od Hanka

čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae

Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.

Číst více

Lumčík dutohlav Coeloides bostrichorum

od Hanka

čeleď: Lumčíkovití - Braconidae

Lumčík dutohlav (Coeloides bostrichorum) mne v červnu 2023 překvapil i v Praze. Je to totiž druh, který je hojný ve smrkových porostech v trochu vyšších nadmořských výškách.
Vyvíjí se jako ektoparazitoid larev lýkožroutů, nejčastěji lýkožrouta smrkového (Ips typographus), může ale parazitovat i u dalších druhů kůrovců. Samičky lumčíka dutohlava vyhledávají pro kladení svých vajíček až starší larvy lýkožroutů.
Přítomnost lumčíků se pozná podle nápadně bílých kokonů mezi požerky larev brouků pod kůrou. V teplejších oblastech má dvě generace do roka.
Tady na fotografiích je samička s dlouhým kladélkem.

Číst více

Kutilka polní Ammophila campestris

od Hanka

čeleď: Kutilkovití - Sphecidae

Kutilka polní (Ammophila campestris) se podobá kutilce písečné, ve srovnání s ní je výrazně menší. Je dlouhá jen 10 až 14 mm. Je mnohem vzácnější, v červeném seznamu je vedena jako zranitelný druh. Svým larvičkám nosí jako zásobu potravy do hnízdeček ulovené housenice pilatek. Samičky kutilky polní transportují kořist ke hnízdečku létáním.

Na zdejších fotografiích je sameček. Foto 3. 6. 2023 v Praze 6. Sameček sedí na květech vikve huňaté. Vikev huňatá je zde rozrostlá na více lokalitách.
(Světlé skvrny na hrudi kutilky jsou způsobené odrazem světla od lesklých chloupků.)

Číst více

Lumčík Dinocampus coccinellae Dinocampus coccinellae

od Hanka

čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
podčeleď Euphorinae

Lumčík Dinocampus coccinellae se vyvíjí jako parazitoid dospělců brouků slunéček. Je to drobný druh lumčíka, podle mého odhadu byla samička, kterou jsem fotografovala, dlouhá sotva 3 mm. Najít tak maličkého dospělce v přírodě by bylo velmi obtížné, tedy bylo by těžké určit druh lumčíka mezi mnoha podobnými maličkými druhy. Mně se ale povedlo vychovat si samičku tohoto lumčíka doma z nalezeného ochromeného slunéčka. A teprve po vyfotografování jsem samičce lumčíka umožnila odletět otevřeným oknem ven do přírody, kam patří.
Ve výběru hostitelského druhu je tento lumčík nenáročný, jeho larvičky se dokážou úspěšně vyvíjet ve více druzích slunéček.

Číst více

Selandria melanosterna - pilanka Selandria melanosterna

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae

Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice
, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.

Číst více