Atlas Seznam
Zlatěnka stepní Chrysura dichroa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka stepní (Chrysura dichroa) je dlouhá 5 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna.
Larvy zlatěnek stepních se vyvíjejí v hnízdech samotářských včel z rodu Osmia, ale pouze těch druhů, které hnízdí v prázdných ulitách hlemýžďů. Zlatěnka stepní je hojný druh na skalních stepích.
Na zdejších fotografiích je samička na květech krabilice hlíznaté.
Zlatěnka číhavá Hedychrum niemelai
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai) je menší druh, je dlouhá jen 5 až 6 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září, energii získávají sáním nektaru na květech. Jejich nejoblíbenější rostlinou je bolševník obecný. V posledních letech se u nás tento druh stává hojnější. Podobně jako ostatní příbuzné druhy zlatěnek se i tento druh vyvíjí jako hnízdní parazit. Hostitelský druh zatím není spolehlivě znám. Pravděpodobně je nejčastějším hostitelem uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), která je v Čechách velmi hojná. Asi může parazitovat i u jiných v zemi hnízdících druhů uzlatek, ty další druhy případných hostitelů se ale u nás vyskytují vzácněji.
Vosilka širopásá Gorytes laticinctus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka širopásá (Gorytes laticinctus) je dlouhá 9 až 14 mm. Pro výchovu svých larviček si buduje asi 10 cm hluboká zemní hnízda s krátkými odbočkami, ty jsou zakončené plodovými komůrkami. Dospělci potřebují získávat hlavně energii do letových svalů, k tomu musí mít v dosahu dostatek nektarodárných kvetoucích bylin. Svoje larvy zásobuje bílkovinnou potravou, loví pro ně nymfy a dospělce malých křísů. Ochromenou kořist samičky ukládají přímo do plodových komůrek.
Pilovrtka topolová Xiphydria prolongata
od Hanka
čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae
Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.
Lumčík dutohlav Coeloides bostrichorum
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
Lumčík dutohlav (Coeloides bostrichorum) mne v červnu 2023 překvapil i v Praze. Je to totiž druh, který je hojný ve smrkových porostech v trochu vyšších nadmořských výškách.
Vyvíjí se jako ektoparazitoid larev lýkožroutů, nejčastěji lýkožrouta smrkového (Ips typographus), může ale parazitovat i u dalších druhů kůrovců. Samičky lumčíka dutohlava vyhledávají pro kladení svých vajíček až starší larvy lýkožroutů.
Přítomnost lumčíků se pozná podle nápadně bílých kokonů mezi požerky larev brouků pod kůrou. V teplejších oblastech má dvě generace do roka.
Tady na fotografiích je samička s dlouhým kladélkem.
Kutilka polní Ammophila campestris
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka polní (Ammophila campestris) se podobá kutilce písečné, ve srovnání s ní je výrazně menší. Je dlouhá jen 10 až 14 mm. Je mnohem vzácnější, v červeném seznamu je vedena jako zranitelný druh. Svým larvičkám nosí jako zásobu potravy do hnízdeček ulovené housenice pilatek. Samičky kutilky polní transportují kořist ke hnízdečku létáním.
Na zdejších fotografiích je sameček. Foto 3. 6. 2023 v Praze 6. Sameček sedí na květech vikve huňaté. Vikev huňatá je zde rozrostlá na více lokalitách.
(Světlé skvrny na hrudi kutilky jsou způsobené odrazem světla od lesklých chloupků.)
Lumčík Dinocampus coccinellae Dinocampus coccinellae
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
podčeleď Euphorinae
Lumčík Dinocampus coccinellae se vyvíjí jako parazitoid dospělců brouků slunéček. Je to drobný druh lumčíka, podle mého odhadu byla samička, kterou jsem fotografovala, dlouhá sotva 3 mm. Najít tak maličkého dospělce v přírodě by bylo velmi obtížné, tedy bylo by těžké určit druh lumčíka mezi mnoha podobnými maličkými druhy. Mně se ale povedlo vychovat si samičku tohoto lumčíka doma z nalezeného ochromeného slunéčka. A teprve po vyfotografování jsem samičce lumčíka umožnila odletět otevřeným oknem ven do přírody, kam patří.
Ve výběru hostitelského druhu je tento lumčík nenáročný, jeho larvičky se dokážou úspěšně vyvíjet ve více druzích slunéček.
Selandria melanosterna - pilanka Selandria melanosterna
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae
Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.
Mravenec stínomilný Lasius umbratus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.
Mravenec obecný Lasius niger
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obecný (Lasius niger) je jeden z našich nejhojnějších mravenců. Dělnice má dlouhé 2,5 až 4 mm. Samičky jsou mnohem větší a mohutnější, dlouhé až 9,5 mm.
V přírodě žije na sušších a otevřených biotopech. Často proniká i do domů k lidem, to hlavně brzy zjara, když ho do budov láká teplejší prostředí. Hnízdí převážně v zemi, ale umí se přizpůsobit a vybudovat si hnízdo i v jiných podmínkách.
V rozvinuté kolonii žije vždy pouze jedna plodná samička (královna), která může být obklopená až deseti tisíci dělnicemi.
Na horní fotografii je mladá samička s křídly, která se chystá vyletět na svůj svatební let. Rojení je v Praze pravidelně ve druhé polovině července, jinde může být posunuté do začátku srpna.