Atlas Seznam

Hrnčířka (útlá) Microdynerus sp.

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Hrnčířka rodu Mikrodynerus je velmi malá, je dlouhá jen 4 až 7 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. Hnízdečka si buduje v suchých lodyhách bylin nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, často jsou i v prutech ostružin. Svůj plod zásobuje larvami drobných nosatcovitých brouků. Přepážky zhotovuje ze směsi rozkousané rostlinné dřeně a zrnek písku. V ČR žije v nejteplejších oblastech.
Na fotografiích je sameček na květech rozchodníku bílého.

Číst více

Dřevobytka obecná Heriades truncorum

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Dřevobytka obecná (Heriades truncorum) je drobná samotářská včelka, je dlouhá jen 6 až 8 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září. Pro svoje hnízdečka si vyhledává dutinky v mrtvém dřevě nebo v dutých stoncích rostlin. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách. V přírodě navštěvuje zejména bodláky a pcháče, také řebříčky a vratič. Velmi často létá do zahrad a bývá vidět ve květech pěstovaných okrasných rostlin.

Číst více

Kutilka jižní Sceliphron destillatorium

od RadimzBeskyd

čeleď: Kutilkovití - Sphecidae

Kutilka jižní (Sceliphron destillatorium) je dlouhá 16 až 25 mm, je to barevně nápadný a velký druh hmyzu. Je rozšířená v jižní Evropě a v teplých oblastech střední Evropy. U nás se vyskytuje na Moravě a ve Slezsku, v Čechách se zatím objevuje jen výjimečně.
Kutilka jižní si staví pro svoje potomstvo hliněná hnízda, komůrky má slepené do jednoho kompaktního útvaru. Pro stavbu hnízdeček si vybírá částečně krytá místa pod skalními převisy nebo na budovách. Komůrky zásobuje ulovenými a ochromenými pavouky. Po vykladení vajíčka na tělo pavouka samička kutilky svojí komůrku trvale uzavírá a překrývá ochrannou vrstvou tuhnoucího jílu.

Číst více

Dřevovrtka obecná Trypoxylon figulus

od RadimzBeskyd

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Dřevovrtka obecná (Trypoxylon figulus) je dlouhá 7,5 až 12 mm. V ČR se vyskytuje 11 navzájem podobných druhů rodu Trypoxylon, dřevovrtka obecná je z nich největší a nejmohutnější. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dřevovrtky si budují hnízdečka v dutých lodyhách rostlin nebo v opuštěných chodbách dřevních brouků. Často se vyskytují v hmyzích hotýlcích, které pro ně připravili lidé. Na vhodných místech může vytvářet početné hnízdní agregace, většinou je blízko sebe současně víc druhů dřevovrtek. Hnízdečka dřevovrtek mohou obsahovat až 9 plodových komůrek. Komůrky jsou od sebe oddělené zděnými přepážkami. Jako potravu pro svoje larvičky nosí do komůrek ochromené pavouky.

Číst více

Zlatěnka zlatozelená Chrysis viridula

od RadimzBeskyd

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.

Číst více

Zlatěnka tyrkysová Chrysis iris

od RadimzBeskyd

čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae

Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.

Číst více

Žahalka žlutá Scolia hirta

od Hanka

čeleď: Žahalkovití - Scoliidae

Žahalka žlutá (Scolia hirta) je dlouhá 16 až 22 mm. Patří u nás tedy k velkým druhům blanokřídlého hmyzu. Samičky vyhledávají v zemi jako potravu pro svoje potomstvo larvy větších druhů brouků zlatohlávků. Prohrabávají se k nim s pomocí silně otrněných předních nohou. Hostitelskou larvu pak trvale ochromí žihadlem. Potom v blízkosti larvy (někdy hlouběji v zemi) vybudují prostornou komůrku, a do té kořist zatáhnou. Pak na zadeček kořisti vyklade samička žahalky svoje vajíčko, následně matka žahalka komůrku opustí a přístupovou chodbu zahrabe. Vývoj mladé žahalky z vajíčka je rychlý, obvykle larvy dorostou během dvou týdnů a zhotoví si pevný hnědý kokon, ve kterém přezimují ve stadiu předkukly až do jara příštího roku.
V ČR žije jen v nejteplejších oblastech.

Číst více

Uzlatka písečná Cerceris arenaria

od Hanka

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Uzlatka písečná (Cerceris arenaria) je dlouhá 8 až 17 mm. (Může být tedy největší ze všech v ČR žijících uzlatek.) S dospělci se lze v přírodě setkat od konce května až do září. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech. Hnízdečko pro larvy si samičky vyhrabávají v písčité zemi. Do plodových komůrek nosí jako zásobu potravy pro larvy ochromené brouky nosatce. V jedné komůrce bývá větší počet ulovených brouků, záleží na jejich velikosti.
U nás je uzlatka písečná vzácnější druh. Proto má nepatrný vliv při biologické ochraně rostlin před škůdci.

Číst více

Pískorypka posedová Andrena florea

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka posedová (Andrena florea) je veliká jako menší dělnice včel medonosných, podobá se jí i tvarem těla. Na rozdíl od obyčejných včel má pískorypka posedová první dva články zadečku s červenou kresbou. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze v květech posedu bílého, případně v květech posedu dvoudomého. Dospělci létají v přírodě od května do konce srpna.

Číst více

Zdobenka červená Epeoloides coecutiens

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.

Číst více