Rostliny Seznam
Locika vytrvalá Lactuca perennis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Locika vytrvalá roste pouze ve skalních štěrbinách nebo na skalních teráskách, na osluněných místech obrácených převážně k jihu, často na skalních výchozech u větších řek.
Roste na bazických podkladech. Skály nad Vltavou, kde Vltava opouští Prahu, jsou mírně kyselé předprvohorní břidlice. Přesto je zde locika vytrvalá hojná. Asi jsou místa, kam je navátá vápnitá spraš. A taky v těch starých břidlicích jsou místa, kde puklinami pronikalo magma jiných, vápenatějších hornin. V některých místech tedy rostou i takové byliny, o kterých se píše, že bývají jen na vápenatých podkladech.
Jestřábník bledý Hieracium schmidtii
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník bledý patří do podrodu Hieracium.
Je mimořádně odolný vůči suchu. V Praze roste jednotlivě na skalách, jako podklad mu vyhovují skuliny v tvrdých nevápnitých horninách. Odborníci označují tento druh za heterogenní skupinu, a rozdělují ho na šest podrodů.
Jestřábník bledý patří mezi tzv. hlavní druhy. Od hlavních druhů je odvozeno mnoho druhů vedlejších, které v minulosti vznikly nebo i nyní vznikají jejich křížením s dalšími druhy jestřábníků.
Kohoutek luční Lychnis flos-cuculi
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek luční roste na vlhkých loukách i na dalších místech s dostatkem vláhy, od nížin až do hor je hojný.
Je to vytrvalá bylina.
Včely medonosné i celá řada dalších druhů hmyzu ho často navštěvují.
Modřenec tenkokvětý Muscari tenuiflorum
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)
Modřenec tenkokvětý je vytrvalá cibulovitá bylina, velmi odolná k suchu. V Praze roste na skalních lokalitách, ale pouze v místech, kde může mít cibuli kolem 10 cm hluboko v zemi. Může růst na vápnitých podkladech, ale také na kyselejších horninách, protože velmi často je na pražských skalách navátá vápnitá spraš.
Patří k silně ohroženým druhům české květeny.
Česnek medvědí Allium ursinum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek medvědí má rád vlhká místa podél potoků, roste většinou pod listnatými stromy, často pod olšemi, na živinami bohatých půdách se slabě kyselou reakcí.
Původně je to druh východní poloviny Čech a Moravy. Nyní se šíří kolem pražských potoků. Je to druh velmi oblíbený jako koření a léčivá bylinka, lidi si ho rozsazují na místa vhodná i nevhodná.
Česnek medvědí se rozmnožuje velmi dobře nejen cibulkami, ale i semeny.
Pitulník (hluchavka žlutá) Galeobdolon sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Pitulník se dřív jmenoval hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon). Nyní ho botanici přejmenovali a rozdělili na 3 samostatné druhy, které si jsou navzájem podobné a proto dřív nebyly rozlišovány.
Pitulník žlutý - Galeobdolon luteum, má diploidní počet chromozomů (2n = 18), roste v teplejších, sušších a světlých lesích.
Pitulník horský - Galeobdolon montanum, má tetraploidní počet chromozomů (2n = 36), roste v chladnějších vlhčích lesích.
Pitulník postříbřený - Galeobdolon argentatum, (2n = 36), okrasná trvalka, často pěstovaná, snadno zplaňuje. V Praze je nejhojnější právě pitulník postříbřený, ten se šíří zejména kolem hřbitovů a zahrad. Vyhledává živinami bohaté půdy.
Kamejka modronachová Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
Topol kanadský Populus x euroamericana (Populus nigra x Populus deltoides)
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol kanadský je v současnosti v ČR nejčastěji pěstovaný typ topolu. Pěstuje se velké množství různých kultivarů, které vznikly zkřížením našeho domácího druhu topolu černého s jeho americkým příbuzným topolem bavlníkovým.
Tito kříženci rostou většinou rychleji než náš topol černý, mívají ale horší kvalitu dřeva. Topoly kanadské mají velmi rozdílnou dobu jarního rašení i podzimního opadu listů. Záleží na tom, zda rodičovský topol bavlníkový pocházel z populací z jižnějších nebo severnějších oblastí (vždy ze Severní Ameriky).
Hluchavka skvrnitá Lamium maculatum
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka skvrnitá je vytrvalá trsnatá bylina. Často roste v křovinách a ve světlých, listnatých lesích, tam zejména kolem cest. Její porosty charakterizují půdu s dobrou úrodností.
Je milovanou rostlinou pelonosek a čmeláků, hlavně druhu čmelák zahradní.
Hrušeň obecná Pyrus communis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Hrušeň obecná je běžně pěstovaná v zahradách. Hrušně pěstované i zplanělé patří k obrazu české krajiny. Bývají podél polních cest, na mezích, v zahradách a kolem nich.
Některé hrušně jsou krásné veliké stromy, prý se mohou dožít až 200 roků věku.
Původ hrušní není přesně známý. Hlavní vývojová etapa se pravděpodobně udála v jihozápadní Asii, v důsledku křížení jiných druhů hrušní a také pupenovými mutacemi, které lidi rozšiřovali roubováním na plané podnože.