Aktuality Seznam
9.4.2024
Nejkvalitnější nektar a pyl pro výživu včel mají vrby.
od Hanka
Vrby jsou pro včely velmi důležité. Je prokázáno, že včelstva, která mají v doletu kvetoucí vrby, jsou v daleko lepší kondici než včelstva, která sbírají potravu na květech jiných rostlin. Potrava získaná z vrbových jehněd je natolik dobrá, že také několik druhů včel samotářek se na vrby specializuje a pro svoje larvičky dělá pylonektarové zásoby pouze z vrb. (Dospělé včely specialistky pro svojí vlastní potřebu často sbírají nektar i na květech jiných rostlin. To hlavně v době, kdy se probudí ze zimního spánku a jejich oblíbené rostliny ještě nekvetou.)
Na horních fotografiích je samotářská včela hedvábnice jarní (Colletes cunicularius), jak sbírá nektar a pyl na jehnědě vrby trojmužné.
7.4.2024
Hálky žlabatek na prutech šípkových růží.
od Hanka
Na prutech šípkových růží jsou zjara vidět nápadné loňské hálky, které vytvořily larvičky žlabatek růžových. Hálky teď vypadají uschle, jakoby bez života. Ve skutečnosti se v nich právě nyní rodí z kukel nový život hmyzích dospělců. Uvnitř hálek jsou desítky nebo někdy možná i stovky komůrek, ze kterých se na začátku dubna líhnou dospělé žlabatky. Z mnoha komůrek vylézají i další druhy hmyzu, kterým se komůrka s larvou žlabatky hodila pro výživu a růst svých larviček.
Před týdnem jsem si několik chumáčů s hálkami nastříhala a přinesla na pozorování domů. Zakrátko jsem mohla doma pozorovat, co všechno se z hálek vynořilo. Objevilo se mnoho jedinců hmyzu, ale všichni byli tak drobní, že jejich fotografická dokumentace byla na hranici možností mého fotoaparátu.
3.4.2024
V době velikonoc rozkvetly v Praze třešně, hrušně a švestky.
od Hanka
Letos bylo v březnu neobvykle teplo, o velikonocích k nám dokonce teplý vítr navál písek až ze Sahary. Ovocné stromy vykvetly snad o 3 nebo i 4 týdny dřív než v předchozích letech. Tak velké množství květů najednou budou včely medonosky opylovat ztěžka. Čmeláci se sice také snaží, ale ani to zřejmě stačit nebude. Včely samotářky většinou nepočítají s tak brzkým nástupem jara, většina druhů se teprve chystá vylíhnout z kukel v podzemí. Zatím jsem viděla létat na ovocné dřeviny jen pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes), zednice rohaté (Osmia cornuta) a zednice rezavé (Osmia bicornis), někdy se na nich ukáže i hedvábnice jarní (Colletes cunicularius) a pískorypky druhů pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor) a pískorypka páskovaná (Andrena gravida), jednotlivě se začínají ukazovat pískorypky popelavé (Andrena cineraria). Vysoko v koruně hrušně jsem zahlédla také jednu pískorypku ryšavou (Andrena fulva), která začíná být v Praze spíš vzácná.
Číst více
20.3.2024
U Libockého rybníka a u rybníčku Ve Hvězdě kvetou jehnědy vrb košíkářských.
od Hanka
V dřívějších stoletích bývaly vrby košíkářské jedněmi z nejčastěji pěstovaných vrb. Proutěné koše a nůše tenkrát lidi používali v podstatě na všechno. Kdejaká mokřina uprostřed polí sloužila jako zdroj proutí. Po tisíciletí se česká příroda vyvíjela tak, že velmi mnoho druhů hmyzu se probouzelo ze zimního spánku právě v termínu kvetení košíkářských vrb. (Vrby jívy pěstovali jen včelaři, jívy rozkvétají brzy v předjaří, kdy jsou většinou schopné létat jen včely medonosky a pouze maloučko dalších druhů hmyzu. Dnešní včelaři si obvykle vysazují před úly vrby, které vznikly zkřížením jívy a vrby košíkářské - ty totiž rozkvétají o trochu později.)
Na jehnědách vrby košíkářské mne překvapila pískorypka huňatá (Andrena clarkella), ta se vyskytuje v Praze jen málo.
19.3.2024
Samečkové pelonosek hluchavkových jsou neustále v pohybu.
od Hanka
Samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) se objevují v přírodě brzy zjara, vyletují do světa ze svých komůrek o několik týdnů dřív než samičky. Každý sameček si vyhledává v porostech kvetoucích bylin svoje území, kde očekává, že se budou později objevovat samičky, a z té svojí lokality se snaží vyhánět jiné samečky i jakýkoliv jiný hmyz. Se střežením svého teritoria má nekonečnou práci. Další samečkové totiž jeho území nerespektují, o narušitele není nouze. Na plochách s porosty květů nektarodárných bylin probíhá celodenní honička. Na květech se samečkové zastavují jen na pár vteřin, aby si doplnili energii. Po nasátí nektaru zase odletují na svojí okružní hlídku. Létají tak rychle, že je člověk sotva vidí.
Číst více
13.3.2024
Čmelák luční je ze všech pražských druhů čmeláků nejmenší a nejotužilejší.
od Hanka
Čmelák luční (Bombus pratorum) je otužilý vůči chladnu. Létá na květy i v době, kdy kvůli zhoršenému počasí nelétají včely a ostatní druhy čmeláků také raději odpočívají někde v úkrytu. V předjaří potkáváme v přírodě pouze budoucí čmeláčí matky, zakladatelky čmeláčích hnízdeček. Fotografovala jsem ji na květech časně rozkvétající plané slivoně.
Čmelák luční má cihlově červený konec zadečku, žluté pásky na těle mohou být variabilní, některé samičky jsou tmavší. Často jim může chybět žlutý pásek na zadečku, někdy mají také jen slabou žlutou barvu na předohrudi.
12.3.2024
Včera se oteplilo a hromadně vyletěly samotářské včely druhu zednice rohatá.
od Hanka
Včera se oteplilo a ze svých komůrek hromadně vyletěly samotářské včely druhu zednice rohatá (Osmia cornuta). Jsou to časté obyvatelky hmyzích hotelů. Samozřejmě nejsou vázané pouze na hmyzí hotely, ony si budují hnízdečka na mnoha místech, ve skulinách ve dřevě i jinde. Samečkové se většinou líhnou dřív než samičky. Samečkové teď létají před hmyzími hotely v celých rojích a pátrají, kde by se mohla začít líhnout samička. A hledají samičky i tam, kde očekávají, že se samičky přiletí nakrmit nektarem.
Pojmenování zednice rohatá získala podle toho, že samičky mají vpředu na hlavě dva kutikulární růžky.
5.3.2024
Teplé počasí v době květu vrby jívy letos umožnilo včelám nasbírat dostatek pylu a čerstvého nektaru.
od Hanka
Vrba jíva poskytuje včelám první jarní kvalitní a vydatnou pastvu. Řada rostlin sice kvetla v zahrádách už dřív, jenže teprve jívy dokáží dát včelstvům dostatek zdravé potravy a pořádně je nasytit. Předjarní počasí ale bývá vrtkavé, některý rok se v termínu kvetení jív natolik ochladí, že včely nemohou vyletovat ven z úlů.
Vrby jívy se v přírodě rozmnožují pouze semeny. Proto je každá jíva originál, který se v něčem liší od jiných jívových stromů v sousedství. Přírodě velmi pomáhá i to, že jednotlivé stromy jívy nerozkvétají úplně současně, některá kvete hodně brzy, jiná je trochu pozdější. Tím se zvyšuje šance, že aspoň některá vykvete během příznivějšího počasí.
4.3.2024
Na svahu Petřína rozkvétají mandloně.
od Hanka
V ovocném sadu v Seminářské zahradě na svahu Petřína rozkvétají mandloně. Je tu vysazená početná sbírka mnoha různých odrůd mandloní. Pár stromů je starých, z doby starších výsadeb, většina je mladších, další mladé stromky jsou postupně dosazované. Několik mandloňových stromů vykvetlo už ve druhé polovině února, další rozkvétají postupně teď na začátku března, mnohé mají teprve poupata.
Kvetoucí mandloně jsou nádherné. A podstatné je, že letos zatím jejich květy nenamrzly, to se tu stává jen málokterý rok.
Včelu na mandloňovém květu jsem fotografovala 24. 2. 2024.
25.2.2024
Zimolez Purpusův je nejlepší keř pro výsadbu mezi včelí úly.
od Hanka
Zimolez Purpusův rozkvétá hned při prvním zimním oteplení. Má mnoho poupat, která rozkvétají postupně, proto kvete velmi dlouho do začátku jara. Včelám medonosným poskytuje hodně nektaru a pylu. Během zimních měsíců ale bývá oteplení jen na krátké odpolední chvilky, včelí dělnice nemohou vyletovat někam daleko, to by jim hrozilo prochladnutí. Čerstvý nektar a pyl se včelám vždycky hodí pro jejich správnou výživu, zdroj ale musí být v zimě skutečně blízko úlů.
Číst více