od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice břečťanová (Colletes hederae) je hojná v jižní a v jihozápadní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Teprve letos se objevila i v Praze. Vyskytuje se v pozdním létě a na podzim, tedy v období, kdy kvete břečťan popínavý, její nejdůležitější nektarodárná a pylodárná rostlina.
Samečkové a samičky létají v přírodě už o několik týdnů dřív před rozkvětem břečťanů a živí se na květech jiných rostlin. Hnízdečka pro výchovu svých larviček si vyhrabávají v zemi.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) je dlouhá 7 až 10 mm. Je rozšířená ve Středomoří a v jižních oblastech střední Evropy, zasahuje až k nám na Moravu. Žije na teplých výslunných stráních, na stepích a lesostepích.
Samičky si pro budování hnízdeček vybírají odumřelé pruty a stonky takových roslin, které jsou vyplněné dření. Pro svoje larvičky připravuje potravu z nasbíraného nektaru a pylu. Pyl sbírá částečně na holeních zadních nohou, částečně ho dopravuje ve voleti spolu s nektarem. Samičky žijí překvapivě dlouho a mají dva odlišné typy mateřské péče.
od Hanka
čeleď: Pilatěnkovití - Argidae
Pilatěnka tmavokřídlá (Arge pagana) je dlouhá 7 až 10 mm. Má nápadně žlutooranžový zadeček, tělo a křídla černé se slabým kovovým leskem. Je to všude rozšířený a hojný druh. Během roku mívá dvě nebo tři generace. S létajícími dospělci se lze setkávat od května do září. Živnou rostlinou housenic jsou různé druhy růží. Dospělci se živí nektarem a pylem přednostně vyhledávají květentství miříkovitých rostlin.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka černohlavá (Odynerus melanocephalus) je dlouhá 9 až 11 mm. Hnízdečka pro larvy si samičky vyhrabávají v zemi, většinou v narušených travnatých porostech, na jižně orientovaných svazích v místech skalních sesuvů nebo ve stěnách opuštěných pískoven, případně na místech železničních zářezů. Jako potravu pro svoje potomstvo přinášejí samičky do komůrek ulovené larvy nosatců.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Cejpík bojovný (Oxybelus mucronatus) je dlouhý 6 až 9 mm. V jižní Evropě a v celém Středomoří je to hojný druh, u nás je zatím vzácný. Díky oteplování klimatu se začíná šířit i k nám na sever. Hnízdečka si buduje v zemi na nezarostlých místech. Přednostně vyhledává lokality s naplaveným pískem podél řeky, ale až tam, kde je sucho. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné mušky, kořist přepravují k hnízdu nabodnutou na žihadle.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Nematinae - pilařky
Pilařka zelenavá (Nematus poecilonotus) je dlouhá 6 až 8 mm. V Čechách je to hojný druh. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od prvního jarního oteplení v dubnu až do září.
Larvy se vyvíjejí na listech břízy, jsou tam vidět od května do října. Přezimují ve stadiu předkukly v pevném kokonu v zemi.
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec luční (Formica pratensis) patří mezi našimi mravenci k větším druhům. Dělnice jsou dlouhé 4 až 9 mm, samičky 9 až 11 mm. Má rád otevřená travnatá stanoviště, stepi, slunné lesní okraje nebo světlé borové lesy. Buduje si široká hnízda s nízkou a plochou kupou z hrubého materiálu, ta mohou být obklopená vyšší trávou.
Mladé matky si zakládají svoje nová hnízda s pomocí dočasného sociálního parazitismu v hnízdech otročících mravenců podrodu Serviformica.
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka zední (Chalicodoma parietina) je dlouhá asi 16 mm, podobně jako bývají dlouhé čmeláčí dělnice, ve srovnání s nimi jsou ale maltářky zední štíhlejší. Samičky jsou černě ochlupené a mají červenohnědé břišní kartáče. Samečkové mají hruď a první tři články zadečku červenožlutě ochlupené. Dospělci létají v přírodě od dubna do června. V mediteránní oblasti je to široce rozšířený druh, u nás žije jen na několika málo místech na skalních stepích. Obvykle ji lze pozorovat, když rychle přeletuje mezi bylinami nad horními hranami kamenolomů.
Pro výživu svých larev sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější bylinou je čistec přímý. Kupolovitá hnízda zakládá na skalních stěnách. Zděné plodové komůrky vyrábí z tvrdnoucí směsi písku a zeminy, které slepuje dohromady slinným sekretem.