Atlas Seznam
Nomáda červenoboká Nomada pleurosticta
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomada červenoboká (Nomada pleurosticta) je dlouhá 9 až 11 mm. Její letová perioda je v červnu a v červenci. Tento druh je hnízdní parazit u pískorypky čekankové (Andrena polita).
V Čechách se vyskytuje jen na nejteplejších lokalitách.
Na fotografiích je sameček.
Nomáda obecná Nomada fucata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda obecná (Nomada fucata)se vyvíjí jako hnízdní parazit u pískorypky obecné (Andrena flavipes). A stejně jako její hostitelský druh má 2 generace do roka. Proto se lze s dospělci nomády obecné setkávat na různých květech od dubna až do srpna. Právě tím se odlišuje od velmi podobné nomády dvouskvrnné (Nomada bifasciata), která má v roce jen jednu generaci a v přírodě se s ní lze setkat jen v jarních měsících.
Na horní fotografii je samička letní generace na květu heřmánkovce, který kvete až ve druhé polovině roku.
Zlatěnka modrá Trichrysis cyanea
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka modrá (Trichrysis cyanea) je dlouhá jen 4 až 8 mm. Celé tělo má kovově modré se zelenými odlesky.
V ČR je to jedna z nejhojnějších zlatěnek. Jejími hostiteli jsou různé druhy kutilek, jízlivek a samotářských včel, ale pouze takových druhů, které hnízdí ve dřevě. Je to velice přizpůsobivý druh.
U včelích hostitelů se vyvíjí jako ektoparazitoid na dospělé včelí larvě nebo předkukle. Když je hostitelem některá kutilka, tak larva zlatěnky modré odstraní hostitelské vajíčko nebo mladou larvu kutilky, a sama se pustí do uloupených zásob, které předtím nahromadila pro svoje potomstvo kutilka.
Dřevobytka zvonková Chelostoma campanularum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum) je dlouhá jenom 4 až 6 mm.
Pro hnízdečko si vyhledává skuliny v mrtvém dřevě, nejčatěji využívá opuštěné chodbičky po larvách brouků. Může využívat i suché stonky bylin. Přepážky mezi komůrkami zhotovuje ze směsi hlíny, jílu a písku, které s míchá s nektarem a se slinami. Pro svoje larvičky připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů zvonků. V ČR je to hojný druh.
Na horní fotografii je uvnitř květu zvonku kopřivolistého, v červenci 2021 v Dolní Šárce.
Maskonoska proměnlivá Hylaeus confusus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska proměnlivá (Hylaeus confucus) je drobná včelička, je dlouhá jen 5 až 7 mm.
Na fotografiích je sameček, který má na hlavě nápadnou světlou masku (samičky mají masku redukovanou).
V ČR je to hojný druh, je častý zejména v lesích a na lesních okrajích. Létá na květy mnoha druhů rostlin. S dospělci se lze setkat od května do září, někdy má 2 generace do roka. Hnízdí v dutinách v trouchnivém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu i v dutých stéblech.
Pískorypka jestřábníková Andrena fulvago
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka jestřábníková (Andrena fulvago) je drobný druh, je dlouhá jen 9 až 11 mm. Na území ČR je to hojná, žije v nížinách i na horách. Dospělci v přírodě létají od poloviny května do poloviny července.
Nektar a pyl sbírá pouze ze žlutých úborů hvězdnicovitých rostlin. Upřednostňuje květy jestřábníků, prasetníku, máchelky a škardy.
Pomalenka hladká Eucharis adscendens
od Hanka
čeleď: Pomalenkovití - Eucharitidae
Pomalenka hladká (Eucharis adscendens) asi není vzácný druh, ale jen málo komu se podaří jí fotografovat. Dospělci totiž žijí velmi krátce, snad jen o málo víc než jeden den.
Většinu času svého larválního vývoje prožívá v mraveništi, u svého hostitelského druhu mravence (Formica sp.).
Samičky kladou vajíčka do poupat rostlin v blízkosti mraveniště. Zdá se, že samičky si vybírají pro kladení miříkovité rostliny, takové, kde očekávají, že na jejich květy budou chodit mravenci. O životě pomalenek je zatím málo znalostí a je popsáno málo pozorování. Vylíhlá larva je pohyblivá a aktivně se zachytí na mravence. Larva pomalenky svým pachem úspěšně napodobuje pach mravenčích larev. Proto na ní mravenci neútočí, ale starají se o ní, pravděpodobně jí i krmí, ačkoliv larva pomalenky se vyvíjí jako ektoparazit mravenčích larev.
Zlatěnka rolní Holopyga fastuosa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka rolní (Holopyga fastuosa) je dlouhá jen 4 až 6 mm. V Čechách je to hojný druh. S dospělci se lze setkat od května do srpna.
Vývoj je málo známý, pravděpodobně je to hnízdní parazit v zemních hnízdech kutilek (Sphecidae) nebo kutíků (Crabronidae) nebo včel s pevnými zděnými hnízdy, jako je maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum). Protože je tahle maltářka v Praze velmi hojná, je pravděpodobné, že může být hostitelem této zlatěnky.
Mšicomar Aphidius sp.
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae (dříve mšicomarovití - Aphidiidae)
Mšicomaři (Aphidius sp.) jsou dlouzí jen kolem 2 mm a velmi štíhlí. Patří k nejdůležitějším parazitům mšic.
Samičky mšicomarů vkládají vajíčka do těla mšic. Při kladení mají samičky typické postavení, zadeček je ohnutý pod hruď. Larva parazita pak vyžere vnitřní část svého hostitele, a uvnitř těla mšice se i zakuklí.
Parazitované mšice bývají hnědé nebo černé, a jakoby nafouklé, obvykle stále přisáté k živné rostlině. Mladý mšicomar pak vylétá z obalu mšice kruhovým otvorem.
Foto 5. 6. 2018
Pískorypka křivonohá Andrena curvungula
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka křivonohá Andrena curvungula je podle literárních údajů svým vývojem vázaná na zvonky. Ve skutečnosti lze ale samečky a samičky v přírodě vidět i na řadě jiných rostlin. Zejména na jaře po probuzení ze zimního spánku vyhledává jiné, zejména modře kvetoucí rostliny. Je to dáno tím, že se pískorypka křivonohá probouzí už v termínu, kdy ještě zvonky nekvetou.
S dospělci se lze setkat od května do července. Dospělci se dokážou živit na několika druzích rostlin, ale pro svoje larvičky vytvářejí zásoby potravy pouze z nektaru a pylu různých druhů zvonků.
Na horní fotografii má sběráčky na zadních nohách bílé od pylu zvonků. Čerstvě vylíhlá pískorypka křivonohá má ale sběráčky světle rezavé, jako je vidět na dalších obrázcích.