Atlas Seznam

Smutilka obecná Melecta albifrons

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Smutilka obecná (Melecta albifrons) je hnízdní parazit několika druhů pelonosek, nejvíc u druhu pelonoska hluchavková. Samička smutilky proniká do již uzavřených plodových komůrek pelonosek, prokouše se přes přepážku a otvorem vyklade dovnitř svoje vajíčko. Potom komůrku znovu uzavírá zeminou zvlhčenou sekretem. Vylíhlá larva smutilky zabije larvu hostitelské včely (zlikviduje vajíčko hostitelské včely) a dál se sama živí na zásobách připravených pro hostitelskou včelu pelonosku.
V Praze je to relativně hojný druh.

Číst více

Hrnčířka zední Symmorphus murarius

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Hrnčířka zední (Symmorphus murarius) je dlouhá 9 až 17 mm, podle množství potravy, co měla larvička k dispozici. Dospělci v přírodě létají od května do srpna. Samičky budují hnízdečka pro svoje larvy v nejrůznějších dutinách, často v opuštěných chodbách dřevních brouků v mrtvých kmenech stromů, ale i v dutých stéblech rákosí.
Jako zásoby potravy nosí do svých hnízdeček ochromené larvy mandelinek, nejraději larvy druhu mandelinka topolová.
Přepážky mezi buňkami tvoří z mokré hlíny, vstup do hnízda maskuje rozkousanou drtí z dřevních vláken.

Číst více

Žlabatka kalichová Andricus quercuscalicis

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka kalichová (Andricus quercuscalicis) má běžně známé hálky na žaludech dubu zimního a dubu letního. Tento druh žlabatky má ale také 2 odlišné generace. Podle některých údajů se samičky a samečkové líhnou na květních jehnědách dubu ceru, podle jiné literatury na dubu šípáku. (Nejpravděpodobnější je obojí, případně mohou být i další možnosti.)
Vnitřek velké hálky na žaludu je dutý a na vrcholu hálky je otvor. Na dně této dutiny je drobná vnitřní hálka, ve které se vyvíjí žlabatka. Vnitřní hálky mohou být i dvě nebo i víc vedle sebe.

Číst více

Žlabatka bezkřídlá Biorhiza pallida

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka bezkřídlá (Biorhiza pallida) tvoří 2 odlišné typy hálek, ale celý vývoj jejích odlišných generací trvá 2 roky.
Na zdejších fotografiích je pouze bramborovitá hálka na větvičkách dubu. Ta vzniká poté, co samička žlabatky nabodne v zimním období pupen na větvi dubu a vloží dovnitř vajíčka. V hálce se pak začne vytvářet větší počet komůrek.
Hálka je protkána vodivými svazky, které dosahují až k pletivu v larválních komůrkách.

Číst více

Žlabatka pruhovaná Cynips longiventris

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka pruhovaná (Cynips longiventris) má na podzim nápadně zbarvenou hálku. Ta se tvoří na spodní straně listu různých druhů dubů. Na podzim hálka spadne s listem na zem. Samička se v prosinci prokouše ven a pak vyhledává na dubech pupeny. Do pupenů pak vkládá vajíčko.
Zjara se v pupenech začne vyvíjet jiný typ hálek. Ta je protáhlá, mírně zašpičatělá, zelenavě šedá a hustě bíle ochlupená. Tahle hálka dozrává během května a června, a pak se z ní líhnou samečkové a samičky.
Má tedy 2 generace do roka. Z druhé generace se líhnou pouze samičky.

Číst více

Včela medonosná Apis mellifera

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Včela medonosná (Apis mellifera), po řadu tisíciletí lidmi milovaná, dávala lidem sladký med k jídlu a včelí vosk na svíčky na svícení. V současné době je ohrožovaná nemocemi, které na ní lidi zavlekli z jiných kontinentů.
A lidi jsou nepoučitelní. Kvůli obchodu převážejí včelstva přes hory a přes moře. Jenže každé včelí plemeno je odolné pouze vůči nemocem svého kraje, při zavlékání dalších a dalších nemocí z dalekých zemí se neumí bránit. Lidi pomáhají moderními léčivy, občas to pomáhá, někdy to dopadne špatně.

Číst více

Ploskočelka sametová Lasioglossum malachurum

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka sametová (Lasioglossum malachurum) je drobný druh, štíhlý a dlouhý jen 7 až 10 mm.
Je to druh sociální, během vegetační sezony má vždy dělnice, ty jsou vždy menší než jejich matka. Ve střední Evropě mívá dvě, někdy tři generace dělnic. Na severu jen jednu generaci dělnic (v krátkém létě by víc nestihly).
Hnízdí v zemi, často na ušlapaných pěšinách, často ve velkých agregacích stovek až tisíce hnízd blízko sebe.

Číst více

Kutilka písečná Ammophila sabulosa

od Hanka

čeleď: Kutilkovití - Sphecidae

Kutilka písečná (Ammophila sabulosa) je štíhlá a dlouhá 14 až 24 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září. Bývají aktivní pouze za slunečných dnů.
Dospělci často sají nektar na květech. Mohou sát nektar i z takových druhů rostlin, kde je nektar uložený hluboko v květu.
Hnízdečka pro larvy si buduje v zemi. Larvy zásobuje ochromenými housenkami, většinou lysými housenkami můr nebo píďalek. Druh kořisti se během sezony proměňuje, závisí na tom, co je kde v danou dobu k dispozici. Kořist dopravuje k hnízdu vlečením po zemi. Po zásobení komůrky samička hnízdo uzavírá a pečlivě zamaskuje vchod kamínky z okolí. Vchod často ještě upěchovává kamínkem drženým v kusadlech.

Číst více

Dřevobytka větší Chelostoma rapunculi

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Dřevobytka větší (Chelostoma rapunculi) je dlouhá 8 až 10 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Hnízdečka pro svoje larvy si vyhledává v původních dutinách, většinou v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, nebo v dutých stoncích rostlin, v doškových střechách. Pro svoje larvičky sbírá zásoby nektaru a pylu pouze na různých druzích zvonků. Dospělci ale mohou získávat energii i sáním nektaru na jiných rostlinách. Na fotografii je na květu kakostu pyrenejského.

Číst více

Srpuška Gasteruption sp. (Gasteruption jaculator agg.)

od Hanka

čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae

Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.

Číst více