Aktuality Seznam
31.3.2019
Meruňky a některé slivoně letos rozkvetly už v březnu.
od Hanka
Pro jejich opylení jsou důležité včely medonosné. Ostatních druhů hmyzích opylovatelů je zatím málo. Ale při troše pozornosti se dají uvidět. Samečkové se ze zimního spánku probouzejí obvykle dřív než samičky. Teď na konci března lze vidět hlavně ty samečky. Ti se také živí květním nektarem, případně pylem, ale jejich hlavní aktivitou je hledání samiček. Rychle létají kolem rozkvetlých stromů a keřů, sotva se dá v rychlosti určit, o jaké druhy se vlastně jedná. Vyfotografovat pohyblivého samečka na květu se podaří jen díky náhodě. Na horní fotografii je sameček některého druhu pískorypky (foto 23. 3. 2019 v Praze u Vltavy).
Číst více
26.3.2019
Jak žijí ploskočelky rodu Lasioglossum.
od Hanka
Ploskočelek rodu Lasioglossum žije v ČR 68 druhů. Na území Prahy jsou z tohoto rodu velmi hojné malé druhy, které jsou dlouhé jen 4 až 10 mm. Většinou jsou zbarvené nenápadně, světle šedohnědě, obvykle zcela unikají lidské pozornosti. Přitom tyhle droboučké včeličky opylují květy rostlin právě tak dobře jako naše známé včely medonosné nebo čmeláci.
Hnízdečka si vyhrabávají v zemi.
23.3.2019
Ve Stromovce rozkvetly javory červené.
od Hanka
Javor červený (Acer rubrum) pochází ze Severní Ameriky. U nás je to zatím málo známá okrasná dřevina. Různé kultivary tohoto druhu javoru se častěji vysazují v českých parcích teprve v posledních letech, proto se u nás většinou setkáváme jen s mladými stromy.
Rozkvétá už v březnu. A pokud se v této době oteplí a hmyz může začít vyletovat ze svých úkrytů, tak se květy javorů červených stávají velmi vyhledávané. Včelám samotářkám i včelám medonosným přítomnost javorů červených velmi prospívá. Na horní fotografii je sameček druhu pískorypka popelavá (Andrena cineraria).
Ale pozor - javor červený je velmi jedovatý pro koně !
22.3.2019
Kvítky kolem pražských skal - křivatec český
od Hanka
Květy křivatců českých se objevují už v březnu. Jsou vcelku malé, ale v časném jaru patří k prvním rostlinám, které můžeme vidět kolem nevápnitých skal. (Ve vápencových oblastech drží prvenství v časném jarním rozkvětu jaterník podléška.)
Výskytu křivatců je potřeba si všímat ještě z dalšího důvodu. Křivatce ukazují přírodní lokality, které jsou po tisíciletí stabilní. Naše populace křivatců českých totiž nevytváří semena. Dokáže se množit jen cibulkami. Proto není schopen šířit se někam na jiná vzdálená místa. Pouze při půdních sesuvech se drobné cibulky dostávají dolů na nižší místa na skále, někdy je přitom i odnese vítr kousek vedle.
14.3.2019
Vltava začala mít vyšší průtok vody než je obvyklé.
od Hanka
V posledních dnech přišlo značné ochlazení, hmyz nelétá. Proto dnešní aktualita nebude o blanokřídlém hmyzu, ale o Vltavě. Na území Prahy je většina vltavského toku spoutána regulacemi a hladina bývá na stejné úrovni, protože výšku její hladiny určují jezy a zdymadla. Pouze v severní části, podél zoologické zahrady, se řeka blíží přirozenému stavu. A to chci na fotografiích ukázat.
Číst více
7.3.2019
Při rozkvětu prvních vrbových jehněd začíná hmyzu doba hojnosti.
od Hanka
A současně se po přezimování začnou v české přírodě objevovat i další druhy včel.
Letos mne překvapila svým časným předjarním příletem samička druhu zednice rohatá (Osmia cornuta). Je to nápadně černooranžová včela z čeledi čalounicovitých (Megachilidae). Velikostí připomíná menšího čmeláka.
20.2.2019
Výrazné oteplení v polovině února je potřeba zaznamenat.
od Hanka
Ve dnech 15. až 19. 2. 2019 bylo natolik teplo, že z úlů vylétaly včely. Neobvyklé je to, jak bylo teplo několik dnů za sebou. Krátká únorová oteplení třeba na chvilku na odpoledne bývala i v dřívějších letech. Je to velká změna ve srovnání s minulými desetiletími. Ze svého dětství si totiž pamatuju, jak jsme v únoru mívali třeba 3 týdny tzv. uhelné prázdniny. Tenkrát před téměř šedesáti lety bývaly v únoru takové mrazy, že na vytápění školních budov chybělo uhlí.
Letos jsem 17. února fotografovala včely, jak sbíraly nektar a pyl na rozkvetlém vřesovci v Botanické zahradě v Troji.
3.2.2019
Zimní sčítání netopýrů.
od Hanka
Každý rok na konci ledna a začátkem února probíhá velké sčítání zimujících netopýrů. Je to dobře vybraný termín, zdá se, že v této době netopýři spí docela tvrdě a krátké a ohleduplné chování lidí v jejich blízkosti je neprobouzí.
Každý druh netopýra má trochu jiné požadavky na místa, kde chce přezimovat. Já byla pozvána do míst, kde byl druh netopýr velký.
26.1.2019
Cesta k pramenu potoka Brusnice a proč a jak a kde se v Praze 6 objevují prameny.
od Hanka
Potok Brusnice je sice krátký a málo vodnatý, ale svým významem je v pražské historii nejdůležitější. Byl jedním z několika zdrojů vody i pro Pražský hrad.
V minulých dobách si lidé pramenů vody velmi vážili a uměli s vodou dobře hospodařit. A tak právě tady, kde začíná potok Brusnice, se v roce 993 sešli pražský biskup Vojtěch a kníže Boleslav II, a založili Břevnovský klášter.
Na horní fotografii je vstupní brána do areálu Břevnovského kláštera, protože právě tudy je potřeba projít, když chceme vidět pramen Brusnice.
12.1.2019
Zimní otužilec vroubenka jalovcová.
od Hanka
V zimním období je většina druhů hmyzu ukrytá a v nepohyblivém stavu. Proto mne překvapila ploštice vroubenka jalovcová (Gonocerus juniperi), když jsem jí zastihla v mrazivém počasí, jak pochoduje po cypřišku.
Vroubenka jalovcová přezimuje ve stadiu dospělců. A předvádí nám, že chladová odolnost hmyzu je mnohem dokonalejší než bychom dokázali my lidé.