20.2.2019
od Hanka
Ve dnech 15. až 19. 2. 2019 bylo natolik teplo, že z úlů vylétaly včely. Neobvyklé je to, jak bylo teplo několik dnů za sebou. Krátká únorová oteplení třeba na chvilku na odpoledne bývala i v dřívějších letech. Je to velká změna ve srovnání s minulými desetiletími. Ze svého dětství si totiž pamatuju, jak jsme v únoru mívali třeba 3 týdny tzv. uhelné prázdniny. Tenkrát před téměř šedesáti lety bývaly v únoru takové mrazy, že na vytápění školních budov chybělo uhlí.
Letos jsem 17. února fotografovala včely, jak sbíraly nektar a pyl na rozkvetlém vřesovci v Botanické zahradě v Troji.
3.2.2019
od Hanka
Každý rok na konci ledna a začátkem února probíhá velké sčítání zimujících netopýrů. Je to dobře vybraný termín, zdá se, že v této době netopýři spí docela tvrdě a krátké a ohleduplné chování lidí v jejich blízkosti je neprobouzí.
Každý druh netopýra má trochu jiné požadavky na místa, kde chce přezimovat. Já byla pozvána do míst, kde byl druh netopýr velký.
26.1.2019
od Hanka
Potok Brusnice je sice krátký a málo vodnatý, ale svým významem je v pražské historii nejdůležitější. Byl jedním z několika zdrojů vody i pro Pražský hrad.
V minulých dobách si lidé pramenů vody velmi vážili a uměli s vodou dobře hospodařit. A tak právě tady, kde začíná potok Brusnice, se v roce 993 sešli pražský biskup Vojtěch a kníže Boleslav II, a založili Břevnovský klášter.
Na horní fotografii je vstupní brána do areálu Břevnovského kláštera, protože právě tudy je potřeba projít, když chceme vidět pramen Brusnice.
12.1.2019
od Hanka
V zimním období je většina druhů hmyzu ukrytá a v nepohyblivém stavu. Proto mne překvapila ploštice vroubenka jalovcová (Gonocerus juniperi), když jsem jí zastihla v mrazivém počasí, jak pochoduje po cypřišku.
Vroubenka jalovcová přezimuje ve stadiu dospělců. A předvádí nám, že chladová odolnost hmyzu je mnohem dokonalejší než bychom dokázali my lidé.
11.1.2019
od Hanka
Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) žila donedávna jen v jižní Evropě. Ale vzhledem k celkovému oteplování klimatu už přežívá i české zimy. V zimě je velmi nápadná tím, že přezimuje hromadně po stovkách nebo tisíci jedincích na jižní straně kmenu stromů, nejčastěji na lípách.
Číst více
28.12.2018
od Hanka
Ještě před půl stoletím byly na nezastavěných plochách v Praze hlavně pastviny, ovocné sady, nebo malá políčka. Pak ale nastaly rozsáhlé zalesňovací akce. Sazenice lesních dřevin byly vysazované obvykle blízko u sebe, tak jak to má být. Teprve v dalších letech se mají nadbytečné stromečky vyřezávat, aby porost nebyl nezdravě hustý. Ta první prořezávka se v pražských lesích ještě v osmdesátých letech obvykle povedla. Na další probírky v následujících letech ale zpravidla nedošlo. Tím vznikly přehoustlé lesíky, kde se stromům nedaří, a mladé stromy hromadně usychají.
Číst více
26.12.2018
od Hanka
Vánoce nám ukazují, že tím nejdůležitějším v lidském bytí je vztah matky k dítěti. Dítě je tím, co přidává člověčí existenci rozměr budoucnosti, bez kterého by bylo na zemi smutno. Vánoce jsou také oslavou statečné ženy Marie, která neměla strach přijmout dítě navzdory obtížným vnějším okolnostem.
Z předchozích období se v české krajině zachovalo mnoho soch a obrázků matky Marie a dítěte Ježíška. Ve dvacátém století ale bylo hodně takových památek zničeno - a často byla poškozená i odvaha žen, dát život dítěti. Vánoce mají být svátky míru, to znamená aby byl klid nejen na bojištích, kde spolu válčí muži, ale aby ženy nebyly ve válce s jejich nenarozenými dětmi. Aby se ve svém rozhodování nechávaly vést láskou, nikoliv strachem z budoucích obtíží.
5.11.2018
od Hanka
Na březích Vltavy a Labe jsou často vysazované topoly černé, zejména pyramidální prašníkový klon topol vlašský (Populus nigra "Italica"), který pochází ze středoasijské poplace. Ten se rozmnožuje pouze vegetativně, zakořeňováním větviček. Možná všechny stromy tohoto klonu, s jakými se v Čechách setkáváme, pocházejí původně z jediného stromu, který byl do Evropy dovezen první.
Naopak náš původní druh topol černý (Populus nigra) je v české přírodě čím dál víc vzácnější. Dokáže se totiž snadno křížit se svým severoamerickým příbuzným (Populus deltoides). Většina topolů, jaké u nás vyrůstají ze semen, jsou kříženci.
20.10.2018
od Hanka
Jasan ztepilý je druh, který se dokáže přizpůsobit mnoha odlišným podmínkám. Podle nároků na dostupnost nebo nedostupnost vody u kořenů jasanu někteří odborníci popisují 3 ekotypy jasanu ztepilého, a to typ lužní, horský a vápencový. Podle názoru jiných odborníků se jasan kteréhokoliv ekotypu dokáže dobře přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám. Tak či onak, jasany ztepilé na Ladronce odolávají letošnímu suchu překvapivě dobře. A to i v případě, že ve zdejších výsadbách jsou také kultivary jasanu ztepilého, které se rozmnožují pouze roubováním.
Na horní fotografii je kultivar, který se odlišuje od základního typu tím, že jeho listy na podzim krásně žloutnou. Normální, divoký typ jasanu ztepilého má listy dlouho do podzimu zelené, které před opadáním mají světle zelenošedou barvu.
19.10.2018
od Hanka
Ladronka je park na jednom z nejvyšších míst v Praze. Kolem usedlosti vede vrstevnice, která určuje výšku 360 metrů nad mořem. (Naopak nejnižší nadmořská výška je za Sedlcem, kde Vltava opouští Prahu, 177 m. n. m.)
Ladronka také patří k nejsušším místům v Praze. Rostliny tu mají k dispozici jen trochu vody, která sem naprší, ale to jen na krátkou dobu, než se voda vsákne do takové hloubky, kam na ní kořeny nedosáhnou. V malé hloubce pod trávníkem je rozpraskaná opuka, a těmi puklinami mizí voda docela rychle. Proto tu úspěšně rostou jen takové druhy stromů, které se umí se suchem vyrovnávat. Tady chci ukázat strom JERLÍN JAPONSKÝ.