29.3.2017
od Hanka
Kvetou sedmikrásky, a o jejich květy začal být velký zájem.
Na horním obrázku je pískorypka obecná, zdá se, že už také začala sbírat pyl. To znamená, že už teď na konci března má někde v zemi vybudované svoje hnízdečko a komůrky pro larvy začíná zásobovat nektarem a pylem z květů. Pískorypka obecná (Andrena flavipes) sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin. Zdá se, že tahle pískorypka má ve zvyku přeletovat mezi odlišnými rostlinami, aby její larvičky měly k dispozici výživnou směs, ve které žádné živiny neschází.
26.3.2017
od Hanka
Pod stromy jsou rok od roku větší zelené plochy. Není to tráva, ale porosty česneku podivného. Je to zvláštní rostlina. Pochází z Kavkazu a střední Asie. Nyní je to i pražská specialita, invazní česnek podivný se najednou objevuje v lesích skoro všude.
Číst více
22.3.2017
od Hanka
Mám to tady velmi ráda.
Na horní fotografii jsou květy konikleců ze skalky - foto 21. 3. 2017
V travnatých plochách začínají kvést cibuloviny po tisících. Takhle mají vypadat správné trávníky, nikoliv sterilní zeleno, ale se spoustou květů různých rostlinek.
Ačkoliv je to lokalita v centru Prahy, žije tu mnoho druhů blanokřídlých. Je jich tu víc druhů než na podobně velké ploše na venkově.
18.3.2017
od Hanka
Konečně se na pár dnů oteplilo. A včely mohou vyletět z úlů a mít k dispozici dostatek kvalitní potravy. Některé rostliny kvetly už dřív, což o to, ale kvalitou se ty časné květy nemohou vrbám rovnat.
Pěstovat časně kvetoucí druhy vrb je pro včely a čmeláky mimořádně důležité. Potřebují po dlouhé zimě zesílit. A předchozí rok byl pro včely medonosné špatný. Šíří se k nám do ČR další a další včelí nemoci, jaké jsme dřív v Evropě neměly. V Praze je teď víc včelařů, kterým včely vymizely z úlů už během podzimu. Příčina není jasná, snad virové infekce. Taky není jasné, jak se tyhle nemoci šíří. Laboratoří, které jsou dostatečně vybavené na výzkum virů, existuje málo. Proto je v této otázce víc domněnek než potvrzených údajů.
9.3.2017
od Hanka
Jehnědy topolu osiky také kvetou hned při prvním přejarním oteplení. Osikové jehnědy jsou veliké, přesto je lidi většinou neznají.
Osika je dvoudomá dřevina, samčí a samičí jehnědy jsou na odlišných stromech. Na fotografii je samčí jehněda, ze které vítr odnáší mnoho pylu. Pyl osik je šedavý, červenou barvu mají jen nezralé prašníky. Samičí prašníky vypadají velmi podobně, v době květu jsou při pohledu zdálky nerozeznatelné. Rozdíl se pozná až později, když se na samičích jehnědách utvářejí semena.
2.3.2017
od Hanka
Většinou je pořád ještě chladno, hmyz - až na vyjímky, zatím nelétá. Je to období, kdy rozkvétají dřeviny, které opyluje vítr.
Na horním obrázku jsou květy lísky obecné. V jehnědách se tvoří pyl. Jehnědy jsou nápadné, lidi je dobře znají. Samičí kvítky, ze kterých začnou růst oříšky, jsou tak drobné, až skoro neviditelné. Jsou to jenom blizny, které vyrůstají z pupenových obalů.
4.2.2017
od Hanka
Napsal: Rudolf
Úřad Prahy 6 se nyní zabývá otázkou, co si počít se stokou "D", tedy přesněji s její odlehčovací částí, do které ústí bezpečnostní přeliv.
Problém začal už v dobách hlubokého socialismu. Tenkrát se nahoře na kopcích překotně stavělo mnoho sídlišť.
Tato odlehčovací stoka slouží pouze pro přeliv v případě velkého přívalového deště.
Kdo ví, kde ústí téhle stoky hledat?
2.2.2017
od Hanka
Všichni včelaři to znají. Člověk si domů přinese starší a poškozené včelí plásty, aby je přetavil na vosk. Jenže do toho přijde jiná nutná práce, přetavení na vosk se nestihne ani druhý den, ani další týden. Nakonec včelař na plásty uskladněné doma v teple zapomene. A na plástech zatím začne žít jiný život.
Na horní fotografii je brouk kožojed obecný. Ten sám nedokáže trávit přímo včelí vosk, živí se zbytky po jiných šikovných strávnících. Přítomnost kožojeda v domácnosti ale upozorní včelaře, že se má zamyslet, co se asi děje.
14.1.2017
od Hanka
Tahle zahrada patří k nejteplejším místům v Praze. Jižní svah, proti větru chráněný budovami. Rostou tu druhy tak náročné na teplo, jaké bychom v ČR neočekávali. A taky byla po několik předchozích roků nadprůměrně teplá zima. Letos je správná průměrná zima. Kdo ví, zda moje fotografie teplomilných jehličnanů nejsou jejich poslední. Nechám se překvapit, co vymrzne a co dokáže přežít.
Na prvním obrázku je borovice pinie (Pinus pinea), kterou lidi znají z prázdninových výletů ke Středozemnímu moři.
Dokonce už jí tady na Vinohradech začaly růst šišky. Vývoj šišek je u pinie tříletý, na další fotografii je dvouletá šiška uvnitř koruny stromu.
12.1.2017
od Hanka
Areál Ladronka je dlouhá větrná pláň, náhorní plošina. Na mapě se dá najít v těchto místech vrstevnice s číslem 350 m nad mořem.
Fotografie jsou z 1. ledna 2017. Byla tu nádherná jinovatka, silná vrstva. (Dole u Vltavy v tento den zatím ještě skoro nemrzlo.)