Rostliny Seznam
Česnek medvědí Allium ursinum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek medvědí má rád vlhká místa podél potoků, roste většinou pod listnatými stromy, často pod olšemi, na živinami bohatých půdách se slabě kyselou reakcí.
Původně je to druh východní poloviny Čech a Moravy. Nyní se šíří kolem pražských potoků. Je to druh velmi oblíbený jako koření a léčivá bylinka, lidi si ho rozsazují na místa vhodná i nevhodná.
Česnek medvědí se rozmnožuje velmi dobře nejen cibulkami, ale i semeny.
Pitulník (hluchavka žlutá) Galeobdolon sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Pitulník se dřív jmenoval hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon). Nyní ho botanici přejmenovali a rozdělili na 3 samostatné druhy, které si jsou navzájem podobné a proto dřív nebyly rozlišovány.
Pitulník žlutý - Galeobdolon luteum, má diploidní počet chromozomů (2n = 18), roste v teplejších, sušších a světlých lesích.
Pitulník horský - Galeobdolon montanum, má tetraploidní počet chromozomů (2n = 36), roste v chladnějších vlhčích lesích.
Pitulník postříbřený - Galeobdolon argentatum, (2n = 36), okrasná trvalka, často pěstovaná, snadno zplaňuje. V Praze je nejhojnější právě pitulník postříbřený, ten se šíří zejména kolem hřbitovů a zahrad. Vyhledává živinami bohaté půdy.
Kamejka modronachová Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
Topol kanadský Populus x euroamericana (Populus nigra x Populus deltoides)
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol kanadský je v současnosti v ČR nejčastěji pěstovaný typ topolu. Pěstuje se velké množství různých kultivarů, které vznikly zkřížením našeho domácího druhu topolu černého s jeho americkým příbuzným topolem bavlníkovým.
Tito kříženci rostou většinou rychleji než náš topol černý, mívají ale horší kvalitu dřeva. Topoly kanadské mají velmi rozdílnou dobu jarního rašení i podzimního opadu listů. Záleží na tom, zda rodičovský topol bavlníkový pocházel z populací z jižnějších nebo severnějších oblastí (vždy ze Severní Ameriky).
Hluchavka skvrnitá Lamium maculatum
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka skvrnitá je vytrvalá trsnatá bylina. Často roste v křovinách a ve světlých, listnatých lesích, tam zejména kolem cest. Její porosty charakterizují půdu s dobrou úrodností.
Je milovanou rostlinou pelonosek a čmeláků, hlavně druhu čmelák zahradní.
Hrušeň obecná Pyrus communis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Hrušeň obecná je běžně pěstovaná v zahradách. Hrušně pěstované i zplanělé patří k obrazu české krajiny. Bývají podél polních cest, na mezích, v zahradách a kolem nich.
Některé hrušně jsou krásné veliké stromy, prý se mohou dožít až 200 roků věku.
Původ hrušní není přesně známý. Hlavní vývojová etapa se pravděpodobně udála v jihozápadní Asii, v důsledku křížení jiných druhů hrušní a také pupenovými mutacemi, které lidi rozšiřovali roubováním na plané podnože.
Hluchavka nachová Lamium purpureum
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka nachová je většinou jednoletá ozimá bylina (někdy dvouletá). Začíná kvést už během podzimu. Je nápadná zejména na konci zimy, protože dokáže kvést i během mírných zim. V předjaří a v časném jaru je to pro hmyz důležitá nektarodárná a pylodárná rostlina.
Hluchavku nachovou navštěvuje větší počet druhů hmyzu, milují ji čmeláci.
Vrba trojmužná Salix triandra
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba trojmužná je statný, bohatě větvený keř, obvykle 3 až 6 m vysoký. Je to hojně využívaná vrba na produkci proutí. Kůra je nápadná tím, že se odlupuje v šupinách.
Daří se jí v územích s vysokou záplavovou vodou kolem potoků a řek.
Zajímavostí jsou prašníky uspořádané ve trojicích (většina vrb má v kvítcích dvojice prašníků).
Javor mléč Acer platanoides
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor mléč je středně velký strom, může se dožít až 200 roků. Charakteristické jsou pro něj vstřícné listy na dlouhých řapících. Řapík po utržení mléčí, v jeho mléčné šťávě se vyskytuje kaučuk.
Má rád živné půdy, bohaté na obsah dusíku. V Praze často roste v severně orientovaných roklích, dobře se mu daří i v podrostu jiných dřevin. Zejména tam, kde byly v minulosti vysazené akáty, se takové plochy samovolně proměňují na javořiny, pokud je lokalita trochu vlhká. Původní evropský druh.
Habr obecný Carpinus betulus
od Hanka
čeleď: Lískovité - Corylaceae (dříve habrovité - Carpinaceae)
Habr obecný patří v lesích na území k nejčastějším dřevinám. V minulosti se pěstoval zejména na palivové dříví, jeho dřevo je hodně výhřevné. Lidi využívali jeho vynikající pařezovou výmladnost a sklízeli jeho kmínky v krátkém obmýtí. Dodnes se v Praze většinou setkáváme s habry, které mají několik kmenů, co vyrůstají ze starého pařezu.
Při tom jen málo lidí si dokáže vzpomenout, jak habr kvete.