Aktuality Seznam
28.6.2024
V teplých dnech nás může na květech překvapit veliká žahalka žlutá.
od Hanka
V minulosti bývala žahalka žlutá (Scolia hirta) v ČR vzácná. S nynějším oteplováním ji ale můžeme vidět čím dál častěji i v Praze. Je dlouhá až 22 mm. Je nápadně černá, má tmavá křídla, žluté pásky na zadečku a na nohách větší počet hrabacích trnů. Vyvíjí se jako parazitoid na larvách větších druhů zlatohlávků. Larvy hostitelů jsou ukryté v půdě. Žahalky vyhledávají hostitelské larvy podle vibračních signálů a aktivně se za nimi prohrabávají. Po trvalém ochromení hostitele okolo něj vytvoří komůrku a nakladou na něj vajíčko. Larva žahalky žije na povrchu těla hostitele, kterého zkonzumuje do několika týdnů. V komůrce se kuklí a přezimuje do dalšího roku. V našich podmínkách vytvářejí jednu generaci. Parazitované larvy jsou ochromené, s vajíčkem nebo larvou žahalky na povrchu těla. Dospělé žahalky získávají energii sáním na květech nektarodárných rostlin.
Číst více
21.6.2024
Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.
od Hanka
Základem krasu je vápenec. Na některých místech má zdejší vápenec vysokou kvalitu. Proto se zde do skal zakousla celá řada lomů. Průmyslová těžba tu probíhá už víc než 140 roků a menší lomy jsou ještě starší. Do opuštěných lomů se ale příroda navrací pomalu. Se zajímavými druhy rostlin a hmyzu se lze setkat především na nenarušených stepních nebo lesostepních lokalitách.
Vzácně se nechá vyfotografovat i ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius).
19.6.2024
Jak se z housenky ve stočeném listu javoru mléče vylíhla samička drobného lumka.
od Hanka
V ČR žije v čeledi lumkovití (Ichneumonidae) víc než 2000 různých druhů lumků. Chtít se v nich vyznat je velmi obtížné. V češtině na ně chybí literatura. V časopisech se pouze dají občas najít články o takových lumcích, kteří jsou důležití v zemědělství v boji se škůdci pěstovaných plodin. Odborníci rozdělují čeleď lumkovití na podčeledi. V Evropě se vyskytují zástupci 34 podčeledí.
Lumci se vyvíjejí jako parazitoidi v larvách a kuklách různých druhů hmyzu.
7.6.2024
Blanokřídlí zajišťují stabilitu v přírodě.
od Hanka
Dbají na to, aby se žádný druh nepřemnožil.
Hrnčířka zední (Symmorphus murarius) nosí do svých hnízdeček jako potravu pro svoje potomstvo ulovené a ochromené larvy mandelinek topolových. Dostrkat tlustou larvu až do plodové komůrky dá hodně práce. A až se to samičce hrnčířky povede, tak pořád ještě nemá vyhráno. Protože kde je nahromaděná potrava, tam se brzy objeví další zájemci o výživné sousto.
26.5.2024
Akce pro veřejnost na louce na Hůrce.
od Hanka
Zpráva z 21. 6. 2024 - Hrabání a úklid sena jsou DOKONČENÉ !
"Ahoj, louka je uklizená. Stihli jsme to ještě před bouřkou. O víkendu už se nehrabe a neuklízí. Dík patří všem, kteří pomáhali. Zdravím a těším se naviděnou při dalších akcích,
Jakub."
Louka na Hůrce je v pražských Stodůlkách.
A proč je na této louce kosení až ve druhé polovině června? Protože tady se na omezení růstu trávy výrazně podílejí poloparazitické byliny kokrhel luštinec a černýš rolní a zdravínek jarní pozdní.
Samotný proces parazitace probíhá prostřednictvím haustorií, kterými rostlina vniká do xylémových pletiv kořene hostitelské rostliny, odkud získává rozpuštěné anorganické živiny. Po připojení k parazitovanému hostiteli ponechává parazit průduchy na svých listech otevřené i v období sucha a vypařuje tak zbytečně mnoho vody, kterou také čerpá od hostitele, odběrem živin i vody jej značně oslabuje.
V dřívějších stoletích všechnu dopravu a všechny polní práce dělali lidé s pomocí koní. A pro koně potřebovali hodně sena. Tenkrát bylo důležité, aby z každé louky sklidili maximum. Výskyt poloparazitických bylin by výnosy omezoval. Proto se lidé snažili parazitické byliny v porostu likvidovat. Obilí je také tráva, kokrhel luštinec dřív škodil také v obilí.
23.5.2024
Pražské louky s dominantním ovsíkem vyvýšeným je potřeba zjara kosit včas.
od Hanka
Takové louky je užitečné pokosit už na konci dubna nebo na začátku května. Jinak ovsík přeroste a všechny kvetoucí byliny potlačí.
Před více než deseti roky bývala tady nad přírodní památkou Baba květnatá louka. Kvetlo zde několik druhů jetelů, hluchavky, žlutě kvetoucí škarda dvouletá, vikve a mnoho dalšího. To proto, že první seč tu dělali včas. Takovým posečením se ovsík vyvýšený oslabil a uvolnil prostor pro kvetoucí byliny.
Nyní je zde monokultura ovsíku vyvýšeného s vtroušenou trávou srhou. Na veliké ploše tu nenajdete ani jediný kvítek, ze kterého by mohli sát nektar čmeláci a další blanokřídlí.
17.5.2024
V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
od Hanka
V Divoké Šárce často spásají porosty ovečky. To hmyzu prospívá. Protože ovce něco ukousnou, něco vynechají, pak zase kousek ukousnou a něco vynechají. To je pro přírodu mnohem lepší než strojové sekačky. Některé typy motorových sekaček také pracují příznivě pro přírodu, ale mnohé typy jsou velmi škodlivé. Nejhorší stroje jsou takové, které posečený porost současně drtí na drobno, tam nepřežívá vůbec nic.
Na vycházkách v přírodě se to hodně pozná, jaká je kde péče o travnaté porosty. Někde projdete kilometr mezi květy a neuvidíte tam na květech žádný hmyz. To jsou lokality, kde stroj každý rok a při každé seči všechno posečené současně drtí.
2.5.2024
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
od Hanka
Při pozorování života na stěnách hmyzích hotýlků lze vidět některé větší jedince, ale nejčastěji se tam pohybují maličké samičky různých druhů blanokřídlého hmyzu. Některé druhy jsou barevně nápadné, jiné splývají s okolím.
Na horních fotografiích je zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita).
Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.
Všechny obrázky v tomto článku nafotografoval a poslal k uveřejnění Radim Herman.
27.4.2024
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
od Hanka
Na lokalitách pražských přírodních památek teď hojně kvete trýzel škardolistý. Mráz mu neublížil. Letos v Praze létá poměrně dost bělásků řeřichových a jak se zdá, trýzel škardolistý je teď jejich vyhledávanou rostlinou.
V předchozích dnech mnoho různých druhů stromů namrzlo, kupodivu zhnědly listy nejen na ořešácích, ale i na některých dubech. Jiné druhy rostlin ale pokračují v růstu dál, jakoby se nic nestlalo.
23.4.2024
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.
od Hanka
Které výhony se z toho vzpamatují a na čem se letos úrody nedočkáme?
Na fotografii je výhon vinné révy, který je kvůli mrazovému poškození skloněný dolů. Jestli budou poupata v hroznech schopná dál pokračovat v růstu nebo jestli celé letošní výhony uhynou, to se pozná až za pár dnů.
Klimatická změna totiž nezpůsobuje jenom oteplení. Problém je v tom, že teplejší vzduch nad mořem do sebe dostane víc vodní páry. A víc vodní páry ve vzduchu znamená také víc uložené energie, která se chce někde uvolňovat. To se děje tak, že víc fouká vítr. Síla větru je mohutná, rychle se mění jen to, jestli k nám vítr přináší teplo a písek ze Sahary a nebo mrazivý vzduch ze severovýchodu.