Aktuality Seznam

22.5.2020

Mšice, slunéčka a pestřenky.

od Hanka

Mšice - zemědělci je vidí neradi, mšice škodí nejvíc tím, že přenášejí virové nemoci rostlin.
Včelaři zase sledují výskyt mšic a jejich hmyzích predátorů kvůli tomu, že vyhlížejí medovicovou snůšku. Známé lesní medy totiž nevznikají z květního nektaru, ale jsou to rostlinné šťávy, profiltrované mšicemi nebo puklicemi.
Na ovocných dřevinách mšice velmi škodí. Na jiných dřevinách, třeba na vrbách nebo na černém bezu, jsou mšice i užitečné. Mšice z vrb nebo z černého bezu nepřelétávají na zemědělsky významné druhy rostlin, a mohou se na nich hodně namnožit predátoři mšic. Ti predátoři se ale pohybují po mnoha druzích rostlin, a když se namnoží, chrání před mšicemi i zemědělsky pěstované druhy rostlin.
Na horní fotografii je larva slunéčka, jak požírá mšici na vrbovém letorostu. Pravděpodobně je to larva slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata).

Číst více

17.4.2020

Mírná zima hmyzu prospěla, teď ale všichni hledají vodu.

od Hanka

Letos zjara létá v přírodě víc blanokřídlého hmyzu než v minulých letech. Jenže nektar v květech při současném suchu zasychá. Na napití je teď dobrá i šťáva z poraněného listu.
Na fotografii je samotářská včela zednice dvoubarvá (Neosmia bicolor).

Číst více

6.3.2020

Časně kvetoucí druhy vrb se v termínu kvetení řídí délkou dne?

od Hanka

Dívala jsem se na moje fotografie z předchozích roků. A zjišťuji, že na mojí zahrádce se na vrbách objevují první rozkvetlé kočičky vlastně vždy ve stejném kalendářním dnu. ( V centru Prahy rozkvétají některé jívy pravidelně ještě o pár dnů dřív než ty moje včelařské vrbové klony na zahrádce.) Pouze když je velmi chladný začátek března, tak se rozkvět vrbových jehněd posune na pozdější dny.
Pro včely medonosné jsou časně kvetoucí vrbové kočičky nenahraditelným zdrojem čerstvého nektaru a pylu.

Číst více

19.2.2020

Co se na nás na severu Prahy chystá?

od Hanka

Co se chystá? Paralelní dráha letiště, která bude posunutá blíž směrem k centru Prahy. Zatím se letadla přibližují na přistání nad lesem u sv. Juliány a potom dál za obcí Přední Kopanina. Další plánovaná přistávací dráha by ale přivedla letadla nad víc obydlených oblastí. Vyfotografovala jsem letadla tak, jak se na ně dívají obyvatelé Přední Kopaniny, protože totéž nastane po zprovoznění paralelní dráhy i jinde na sídlištích na severu Prahy. Vybudování další dráhy na letišti by určitě pomohlo s bezpečností provozu, ale neměl by se zvyšovat počet letadel. Jenže je skoro jisté, že potom by se letecký provoz zdvojnásobil.

Číst více

29.1.2020

Blanokřídlý hmyz PP Jenerálka

od jitka-strakova

V roce 2019 proběhl průzkum blanokřídlého hmyzu na území PP Jenerálka a jejího okolí. Pojďte se podívat jak to dopadlo...bylo zde pozorováno 278 druhů blanokřídlého hmyzu!

Číst více

29.1.2020

Blanokřídlý hmyz PP Housle a blízkého okolí

od jitka-strakova

Bystrému návštěvníku PP Housle v pražských Lysolajích neunikne pestrost hmyzu, který zde lze pozorovat a to nejen v době kvetení třešní. Chcete-li vidět z krás blanokřídlého hmyzu ještě více, navštivte i nedalekou úvozovou cestu, která je zasazena v krajině stepního charakteru.

Číst více

21.12.2019

Zajímavé druhy jehličnatých dřevin kolem dejvických domů.

od Hanka

Začíná to docela obyčejně. Děti si přinesou domů z parku nebo z výletu do některé botanické zahrady šišku. Doma ze šišky vypadají semínka, a rodina je zasadí na zahrádku před domem. Zpočátku je to radost, když ze semínek vyrůstá malý stromeček. Později to bývá horší, velké stromy se na malé zahrádky u domů nevejdou.

Číst více

19.12.2019

Proč nám škodí bioplynové stanice.

od Hanka

Dotační programy pro podporu bioplynových stanic jsou pro českou krajinu pohromou. V současnosti se na polích pěstuje mnoho plodin nikoliv na potraviny pro lidi nebo na krmení pro zvířata, ale proto, aby se celá sklizeň odvezla do bioplynové stanice. Z úrody se vyrobí bioplyn, a ten se následně spaluje tak, aby vyráběl elektřinu a tu posílal do sítě. Přitom je logické, že pokud by někdo spočítal, kolik energie se spotřebuje na orbu na poli, na vysetí plodiny, na její hnojení umělými hnojivy a na její sklizeň a konečné odvážení celé rostlinné hmoty daleko do bioplynové stanice, tak ve výsledku nebude pochybovat o tom, že se na takovou akci mnohem víc energie spotřebuje než kolik se jí vyrobí.

Číst více

7.12.2019

Žlabatka dubová létá v zimě.

od Hanka

Žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) se vyvíjejí v duběnkách. V těch známých velikých kuličkách na dubových listech. Larvičky žlabatek žijí v malé komůrce uprostřed, a tam se živí listovým pletivem. Ta kulička, to je vlastně část dubového listu, larvička žlabatky umí vysílat do listu takové chemické signály, že kolem ní vyroste kulička. Když v listopadu přestane dub posílat do listů vodu a živiny a list uschne a zhnědne, tak to je pro larvičku žlabatky signál, že je potřeba se uvnitř v komůrce zakuklit. Vyvinutá, dospělá žlabatka pak nečeká na jaro, jak je to obvyklé u většiny druhů hmyzu, ale stačí jí krátké zimní oteplení, a vyletí klást vajíčka do dubových pupenů.

Číst více

30.11.2019

Řepka olejka v zemědělské krajině.

od Hanka

Na velkých plochách roste ozimá řepka olejka. Řepka by byla vlastně velmi dobrá plodina - kdyby se pěstovala pouze pro získávání kvalitního potravinářského oleje. Jenže všeho moc škodí. Pěstování řepky na biopaliva se stalo pro přírodu katastrofou.

Číst více