Aktuality Seznam

10.2.2022

V únoru je vhodná doba na vybudování hotýlku pro včely samotářky.

od Hanka

V ČR je potvrzený výskyt 600 druhů včel. Biologicky vzato se počítají mezi včely všechny takové druhy, které se jako larvičky vyvíjejí na zásobách z květního nektaru a pylu. Většina z nich je drobných, unikají lidské pozornosti. Pouze jediný druh, včela medonosná, ale dokáže nasbírat tolik zásob, že jim mohou včelí med odebírat také lidi. Ostatní druhy včel jsou schopné nanosit do svých hnízdeček jenom tolik, kolik stačí na výživu jejich vlastního potomstva. Od jiných druhů včel tedy nezískáme med, ale co se týká opylování rostlin, tak tady dokážou včely samotářky a čmeláci plně nahradit práci včel medonosek (čmeláci jsou také z čeledi včelovití). V posledních desetiletích lidé zavlekli z jiných světadílů do Evropy na včely medonosné mnoho nemocí a škůdců, s jakými se naše včely během svého vývoje nikdy nesetkaly a nejsou schopné se jim bránit.
Do budoucna musíme počítat s tím, že aby se povedlo zachovat náš druh evropské včely medonosné, budou muset být jednotlivá stanoviště včelařů od sebe vzdálená alespoň 10 km, aby se zabránilo mohutnému šíření nemocí. Ani taková vzdálenost úplně nepomůže, trubec (včelí sameček) se nechce pářit se svými sestrami nebo sestřenicemi, jako v pohádkách ho lákají nevěsty za sedmero horami a sedmero řekami, dokáže během svého života odletět až 70 km daleko od svého rodného úlu. A nestojí ho to ani moc námahy, stačí, aby se vznesl do výšky a nechal se dál unášet větrem.
Jisté je, že v mnoha oblastech budou dělat všechnu opylovací práci na rostlinách jen včely samotářky a čmeláci (a taky vítr, mnoho rostlin opyluje vítr, a mnoho rostlin vytváří kvalitní semena i bez opylení cizím pylem).

Číst více

7.2.2022

Teplo včelího úlu a vůně medu lákají i nezvané návštěvníky.

od Hanka

Včelaři kontrolují svoje včelstva i v únoru. Je to nutné kvůli sledování zdravotního stavu včel, zejména se v této době zjišťuje přítomnost roztočů Varroa. A občas je překvapením zjištění výskytu dalších návštěvníků včelích úlů.
Nedávno byl takovým zajímavým nálezem lišaj smrtihlav (Acherontia atropos).
Housenky lišaje smrtihlava se živí mnoha druhy rostlin, v českých podmínkách jsou jejich hlavní živnou rostlinou brambory. Nyní to vypadá, že zemědělci používají při pěstování brambor méně insekticidů a že se u nás začíná smrtihlavům dařit.

Číst více

6.1.2022

Malá říčka v pražské Stromovce, co se kolem ní chystá, ale nemělo by.

od Hanka

Malá říčka ve Stromovce je bývalé vltavské rameno. V dřívějších stoletích poháněla vodní kolo Císařského mlýna, později také zařízení bubenečské papírny. Po roce 1890 tu ale lidé začali vymýšlet mnoho změn. Nejdřív vznikl v roce 1893 pro sousedství Malé říčky projekt kanalizačních staveb od Williama Heerleina Lindleye. A v červnu roku 1906 byla uvedena do provozu bubenečská čistírna odpadních vod, která dnes funguje jako muzeum. Také v letech 1899 až 1902 byla prováděná regulace Vltavy a byl zřízen bubenečský plavební kanál. Při té příležitosti byla část původního ramena Malé říčky zasypaná a její voda je nyní vedená do Vltavy podzemním potrubím. Stromovkou Malá říčka stále protéká. Na horním obrázku je vyfotografované místo, kudy vltavská voda vtéká do Malé říčky ve Stromovce.

Číst více

11.12.2021

Geologické zamyšlení

od Hanka

Byliny přežívají zimu ukryté v zemi v cibulkách nebo v oddencích nebo v podobě pupenů na kořenech, případně mají v zemi semena. To nám umožňuje, abychom se v zimních měsících dívali na nezarostlý terén a vnímali jeho rozmanitost. Zimní období je vhodné k úvahám, co všechno se v zemi ukrývá, k zamýšlení nad pradávnou geologickou minulostí země i nad minulostí celkem nedávnou, kdy lidská činnost vynesla na světlo mnohé z toho, co by bylo jinak ukryté v hloubce. Protože všechno bohatství, jaké lidé mají, pochází tak či onak ze země.

Na fotografiích k tomuto článku jsou kameny s otisky prvohorních rostlin z období karbonu.

Číst více

29.10.2021

Nastal čas kvetení chryzantém.

od Hanka

Babička jim říkala listopádky, protože jí na záhoně kvetly ještě v listopadu. To ovšem jen v případě, že během některého mrazivého rána nenamrzly. A proč u nás rozkvétají v tak pozdní roční době? Protože pocházejí z jižnějších zeměpisných šířek. Nejsou přizpůsobené českým podmínkám. Listopádky patří mezi rostliny tzv. krátkého dne. Tedy přesněji - aby založily vznik květních poupat, potřebují mít dlouhou noc. A v Čechách máme v létě dlouhé dny a krátké noci. Směrem k jihu se ale časové rozdíly mezi dnem a nocí zmenšují. A jaká je pro chryzantémy ta hraniční délka dne, aby se rozhodly vykvést? Každá odrůda to má trochu jinak. Zahradníci mají dostatek zkušeností a vědí, kdy je potřeba chryzantémy ve skleníku začít stínit. Moderní skleníky mívají na zatemňování automatické zařízení.

Číst více

26.10.2021

S otužilými druhy blanokřídlého hmyzu se lze setkávat i v říjnu.

od Hanka

V říjnu už je většina druhů hmyzu uložená k zimnímu spánku. Přesto se stále ještě objevují otužilci, kteří jsou schopni létat i za chladnějšího počasí. Kromě všudypřítomných otravných vos jsem se v podzimní přírodě setkávala i s několika druhy z čeledi lumkovití. Právě o lumkovitých chci psát v tomto článku.

Číst více

10.10.2021

Denivka Micromus angulatus v říjnu.

od Hanka

S blízkostí příchodu zimy je venku vidět méně hmyzu. Proto mne překvapilo setkání s denivkou druhu Micromus angulatus. Je to drobný druh, celá i s křídly (bez tykadel) měří kolem 1 cm, samotné tělíčko je ještě menší. Křídla totiž zadeček daleko přesahují.
Larvy i dospělci této denivky se živí dravě, kořistí jsou hlavně mšice a roztoči, ale mohou to být i jiné druhy hmyzu. Pro denivku Micromus angulatus je charakteristické, že odolává nízkým teplotám a je aktivní dlouho během podzimu i brzy na jaře.

Číst více

23.9.2021

O starodávné cestě z Levého Hradce na Pražský hrad.

od Hanka

V dávných časech byl hlavním sídlem Přemyslovců Levý Hradec. Bořivoj I se ale rozhodnul, že se mu víc líbí lokalita, kde je nyní postavený Pražský hrad, a postupně se tam začal přestěhovávat. Jeho následovníci už potom žili převážně v místech dnešního Pražského hradu, Levý Hradec ale stále zůstával důležitým přemyslovským centrem ještě nejméně další dvě století.
Původní starodávná cesta, která spojovala Levý Hradec s Pražským hradem, je částečně zachovaná doposud v úseku zhruba od kostela sv. Matěje do Lysolaj.
Na horní fotografii je vpředu pole u Lysolaj, uprostřed je kostel sv. Matěje a v pozadí je vidět Pražský hrad, tedy přesněji - je vidět chrám sv. Víta. A ty ošklivé mrakodrapy úplně vzadu jsou až na Pankráci. Někdy se stane, že má člověk štěstí a překvapí ho nádherný výhled z vršku na poli. Přímo z té starodávné cesty výhled není, po více než tisíciletém používání totiž vede v hlubokém úvozu.

Číst více

6.9.2021

Pojďte pomoci přírodě na louku na Hůrce!

od Hanka

Louka na Hůrce je v Praze první přírodní lokalita, na které je péče zaměřená na podporu zdejších původních druhů hmyzu. To je zásadní rozdíl proti uměle založeným hmyzím loučkám. Při umělém vysévání nakoupeného osiva květnatých luk se totiž doporučuje nejdřív strhnout vrchní ornici. Tím se ale úplně zničí všechno původní společenství hmyzu a rostlin.
Louka na Hůrce je hodnotná právě tím, že zde probíhá podpora původního společenství.

Číst více

5.9.2021

Na začátku září dosahuje vrcholu aktivita sršních dělnic.

od Hanka

Veliké a hlučné sršní dělnice nyní létají skoro všude. V jejich obrovských hnízdech teď probíhá krmení larev mladé pohlavní generace, ze kterých se vylíhnou nové samičky a samečkové. V plně rozvinutém sršním hnízdě může být až 1 700 jedinců - dělnic, mladých samiček a samečků. Na uživení takového množství je potřeba sehnat hodně potravy. Sršní dělnice loví nejrůznější hmyz, často jsou kořistí mouchy, ale velmi oblíbeným úlovkem jsou také včely medonosné. Dokonce se zdá, že i některé genetické linie našich sršní obecných se specializují na lov včel medonosných a vos.

Číst více