Atlas Seznam
Dřevobytka větší Chelostoma rapunculi
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka větší (Chelostoma rapunculi) je dlouhá 8 až 10 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Hnízdečka pro svoje larvy si vyhledává v původních dutinách, většinou v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, nebo v dutých stoncích rostlin, v doškových střechách. Pro svoje larvičky sbírá zásoby nektaru a pylu pouze na různých druzích zvonků. Dospělci ale mohou získávat energii i sáním nektaru na jiných rostlinách. Na fotografii je na květu kakostu pyrenejského.
Srpuška Gasteruption jaculator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae
Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.
Vosík francouzský Polistes dominula
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosík francouzský (Polistes dominula) je v současnosti v ČR nejhojnější druh vosíka.
(U nás žije celkem 6 navzájem podobných druhů vosíků.) Pro vybudování hnízda si většinou vyhledává chráněná místa, např. na budovách v místech, kam neprší a kde je neohrožuje silný vítr. Staví si volná hnízda, které tvoří jediná plástev, upevněná k podkladu na krátkém sloupku. Stavebním materiálem je papírovina - rozžvýkaná směs dřevní celulozy se slinami.
Čmelák pruhovaný Bombus subterraneus
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák pruhovaný (Bombus subterraneus) je v Praze k vidění jen velmi vzácně.
Je to obyvatel otevřené a mozaikovité parkové krajiny. Upřednostňuje teplé svahy v pahorkatinách. Rád si vyhledává pro svoje hnízdečka opuštěné krtčí nory. Hnízdečko je často v hloubce až 2 m pod zemí.
Na fotografii je sameček. Samičky se podobají druhu čmelák zahradní, liší se výrazně kratší hlavou, a také žlutou páskou pouze na okraji prvního článku zadečku.
Žlabatka dubová (listová) Cynips quercusfolii
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii) má 2 generace do roka.
Hálky žlabatky dubové jsou vlastně ty nejznámější duběnky, jaké jsou v přírodě vidět na listech našich dubů od července do října. V hálce je jediná komůrka. Larva se živí pletivem hálky, v komůrce se i zakuklí. Dospělci se líhnou v zimním období. V této generaci jsou jenom samičky, které se rozmnožují partenogeneticky, bez oplození.
Kladou vajíčka do adventivních pupenů kmene i větví dubu, a tam pak začíná vyrůstat druhý typ hálky - drobná, protáhlá pupenová hálka , která je zpočátku červená, později sametově fialová. Z těch se v květnu a v červnu líhne pohlavní generace, samečkové a samičky.
Žlabatka penízková Neuroterus numismalis
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka penízková (Neuroterus numismalis) je na území Prahy vzácnější. Podařilo se mi jí najít pouze v Dendrologické zahradě v Průhonicích (30. 9. 2016).
Má podobný vývoj jako žlabatka hrášková. Také má 2 generace do roka, vytváří 2 odlišné typy hálek, oba vyrůstají na dubových listech.
Žlabatka hrášková (lentilková) Neuroterus quercusbaccarum
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka hrášková (Neuroterus quercusbaccarum) je naše nejhojnější žlabatka. Na fotografii jsou podzimní hálky žlabatky hráškové na listu dubu. Je to velmi hojný druh žlabatky, na dubu letním a dubu zimním téměř všudypřítomný.
Tato žlabatka má 2 generace do roka, vytváří 2 odlišné typy hálek.
Jízlivka Eumenes coronatus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes coronatus si buduje hnízdní komůrky ve tvaru přichycené lastury.
V ČR žije 8 druhů jízlivek, které si jsou navzájem podobné. Žijí zejména na suchých a teplých lokalitách.
Pro svoje larvičky si budují komůrky z jemného jílu. Jíl dopravují v letu mezi kusadly a předohrudí.
Do připravené plodové komůrky samička nejdřív vyklade na strop vajíčko. Potom začne hledat potravu. Loví housenky, hlavně housenky píďalek. Ochromené housenky pak zasunuje otvorem do plodové komůrky. V jedné komůrce může být i víc housenek. Nakonec komůrku uzavře.
Hedvábnice podobná Colletes similis
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice podobná (Colletes similis) je hojný druh v teplých a suchých lokalitách, na stepích, na okrajích lesů i na výsypkách. S dospělci se lze setkat od května do září. Hnízdečka si budují v zemi na holých plochách. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách, dává přednost žlutě kvetoucím druhům rostlin. Její nejoblíbenější rostlinou je vratič obecný.
Od vzácné hedvábnice vratičové (Colletes fodiens) se hedvábnice podobná rozliší podle speciálně směrovaných chloupků na prvním zadečkovém článku.
Kutilka chlupatá Podalonia hirsuta
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka chlupatá (Podalonia hirsuta) je dlouhá 14 až 21 mm, je to nápadně velký druh.
V přírodě se lze setkat s dospělci od dubna do října. Svůj plod zásobuje housenkami různých druhů, mohou být lysé nebo i chlupaté. Častou kořistí jsou housenky osenic, které bývají ve dne ukryté v zemi. Kutilka je objevuje podle zanechané pachové stopy, k housence se prohrabe a ochromí ji žihadlem. Ochromenou housenku dopravuje k budoucímu hnízdnímu stanovišti vlečením po zemi. Kořist napřed na chvilku položí na bezpečné místo, a teprve pak vyhrabává mělké hnízdečko v zemi (ve kterém bude pouze jedna komůrka pro jednu larvičku).