od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda rudorohá (Nomada ruficornic) je dlouhá 7 až 11 mm. Je to hnízdní parazit u pískorypky úhledné (Andrena haemorrhoa).
V ČR je to hojný druh, zejména žije ve světlých lesích. Létá od dubna do června.
V klidu mívá křídla složená nad tělem. Svůj barevný zadeček ukazuje jen v pohybu.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice zlatavá (Osmia aurulenta) je dlouhá 8 až 10 mm. Je to druh, který žije pouze na teplých lokalitách. Tato zednice má ráda zejména suché výslunné stráně. Pro svoje larvičky si buduje hnízdečka v prázdných ulitách.
Nektar a pyl sbírá na různých druzích bobovitých a hluchavkovitých rostlin.
Na horní fotografii je na hlávce jetele zvrhlého (Trifolium hybridum) - 25. 6. 2020 v PP Baba.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Allantinae - pilenky
Pilenka růžová druhu Allantus cinctus je ve starší literatuře většinou pojmenovaná pilatka růžová, ale na růžích škodí víc druhů pilatek, a termín pilatka růžová se objevuje i u těch jiných druhů.
Je to hojný druh, napadá hlavně plané i pěstované růže, housenice této pilatky růžím okusují listy. Housenice se mohou vyvíjet i na jahodnících. Upřednostňuje suché lokality. Má 2 generace do roka. Dospělci jsou dlouzí 8 až 10 mm, jejich housenice bývají větší, dlouhé až 15 mm.
Na zdejších fotografiích je sameček (foto 24. 4. 2018 Praha Dejvice).
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) je veliká samotářská včela. Je dlouhá až 25 mm, a tvarem těla připomíná čmeláky. Je to nápadný druh, pozornost upoutává hlavně tmavá (černá) barva těla, a tmavší křídla, která se za slunečného počasí lesknou kovově fialovomodře.
Na Moravě je tento druh hojnější, v Čechách je k vidění dost vzácně. V Praze se v posledních letech hodně namnožila, oteplování klimatu jí prospívá, ale většinou se pohybuje v korunách stromů, kam na ní není vidět.
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes) se podobá olejnici vrbinové. Liší se zejména tím, že se zjara objevuje dřív. Proto ta olejnice žlutonohá zpočátku navštěvuje dříve kvetoucí vrbinu tečkovanou nebo vrbinu penízkovou, až později i vrbinu obecnou.
Podobně jako její příbuzná olejnice vrbinová vytváří zásoby potravy pro svoje larvičky pouze z pylu vrbin a z olejnatého sekretu květů vrbin, s přídavkem menšího podílu nektaru z květů jiných rostlin. (Vrbiny netvoří nektar.)
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya rufipes je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od května do srpna. Často jsou vidět na květech miříkovitých rostlin. Larvy mají jako svojí prokázanou živnou rostlinu ostružiník ježiník, pravděpodobně jsou schopné se živit i na dalších rostlinách. Vyskytují se hlavně na křovinatých stepích.
Na horních fotografiích je samička. U samiček bývá třetí a čtvrtý zadečkový článek červený, ale červené zbarvení je proměnlivé, existují i samičky s černým zadečkem.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini
Lumek Coelichneumon deliratorius žije na okrajích lesů a na lesních mýtinách. Je dlouhý 14 až 20 mm.
Dospělci se živí na květech rostlin. Samička lumka klade vajíčka do housenek různých druhů můr. Housenky pak zůstávají ještě nějaký čas aktivní a přijímají potravu. Nakonec se ale z housenek vylíhnou lumci.
Lumek Coelichneumon deliratorius je důležitý druh pro stabilitu lesa, udržuje lesní škůdce v přijatelných mezích.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Metopiinae
Lumci rodu Metopius jsou endoparaziti celé řady různých druhů motýlů. Samička lumka klade vajíčko do motýlých housenek. Je to užitečný druh lumka, má vliv na to, aby se v lesích nepřemnožili housenky problémových škodlivých druhů.
Dospělci se v létě pohybují na okoličnatých rostlinách, živí se hlavně květním nekarem.
Foto 29. 7. 2017 v Praze 6 na louce v sousedství PP Baba.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri je dlouhá jen 4 až 8 mm. Ráda se živí na květech řebříčků.
O jejím životě je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se její larvy vyvíjejí jako hnízdní paraziti uzlatek.
Fotografovala jsem jí 5. 7. 2017 v Praze 6 v prostoru Kotlářka. Právě tady se hodně vyskytují uzlatky, a to jak druh uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), tak uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata).
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka obecná (Halictus tumulorum) je v Praze velmi hojný druh, ale pro svojí drobnost uniká pozornosti. Je dlouhá jen 6 až 7 mm. Hnízdečka si budují v zemi. Samičky se objevují zjara už na začátku dubna. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Část samiček žije soliterně, to znamená, že všechno pro zdárný vývoj další pohlavní generace zajišťuje samotná samička. Část samiček je primitivně eusociální. Nejdřív vychovají čtyři nebo pět dělnic, které pak matce pomáhají s prací na založení komůrek pro vývoj budoucí pohlavní generace.