Aktuality Seznam
14.4.2022
Ropuchy se letos s rozmnožováním trochu opozdily.
od Hanka
Pražský magistrát postupně nechává vybudovávat tůně kolem pražských potoků. Pro přírodu je to velké obohacení. Ve větších vodních nádržích totiž obvykle žije mnoho ryb, a těm slouží žabí vajíčka jako potrava. Tedy nejenom rybám, kachny a další ptáci se také rádi přiživí. Naopak v malých tůních se dokáže úspěšně vyvíjet mnoho živočichů.
Před pár dny začaly k tůním a rybníčkům přicházet ropuchy. Ony mají uložené v paměti, ve kterém místě se vyvíjely jako půlci a kde se poprvé podívaly na souš jako malé žabičky. Na taková svoje místa se vracejí i ze vzdálenosti několika kilometrů, aby se tu setkali samečkové se samičkami a pak došlo k nakladení vajíček. Vlastnímu rozmnožování předchází synchronizovaný společný přesun k vodě.
8.4.2022
V letošním roce má hmyz potíže s jarními výkyvy počasí.
od Hanka
Neobvykle suchý a teplý únor nebyl příznivý pro život přírody. A následující rozkolísání teplot v březnu a chladný začátek dubna také nikoho nepotěšil. Řada druhů hmyzů se s tím srovnává s potížemi, a mnohé rostliny také mají problémy. Normálně je to tak, že probouzení ze zimního spánku je u hmyzu sladěné s termínem rozkvětu jejich nejoblínější rostliny. A to se letos nepovedlo. Velmi výživný nektar a pyl mají vrby jívy, právě na nich se vždycky včely a čmeláci hodně posilní po zimním vyčerpání. Jenže letos vykvetly jívy už v březnu právě v době, kdy bylo chladno a hmyz kvůli počasí téměř nemohl létat.
Na horní fotografi je dělnice včely medonosné na květech meruňky 26. 3. 2022.
30.3.2022
Skokani v pražských tůních.
od Hanka
Skokani hnědí využili několik teplých dnů před koncem března a sešli se na vhodných místech kvůli kladení vajíček. Skokan hnědý (Rana temporaria) je velmi otužilý druh, je to jedna z našich nejdříve se rozmnožujících žab. Jejich rozmnožování probíhá hromadně. Nejdřív se na vhodném místě scházejí samečkové. Vyhlédnou si obvykle nějakou mělčinu, která je zarostlá vodní vegetací. Samečkové tam pak lákají samičky tak, že hromadně vydávají oznamovací hlas. Ten na člověka působí dojmem jako slabé mručení. Samičky se orientují podle volání samců a přicházejí do vody za samečky.
Číst více
10.2.2022
V únoru je vhodná doba na vybudování hotýlku pro včely samotářky.
od Hanka
V ČR je potvrzený výskyt 600 druhů včel. Biologicky vzato se počítají mezi včely všechny takové druhy, které se jako larvičky vyvíjejí na zásobách z květního nektaru a pylu. Většina z nich je drobných, unikají lidské pozornosti. Pouze jediný druh, včela medonosná, ale dokáže nasbírat tolik zásob, že jim mohou včelí med odebírat také lidi. Ostatní druhy včel jsou schopné nanosit do svých hnízdeček jenom tolik, kolik stačí na výživu jejich vlastního potomstva. Od jiných druhů včel tedy nezískáme med, ale co se týká opylování rostlin, tak tady dokážou včely samotářky a čmeláci plně nahradit práci včel medonosek (čmeláci jsou také z čeledi včelovití). V posledních desetiletích lidé zavlekli z jiných světadílů do Evropy na včely medonosné mnoho nemocí a škůdců, s jakými se naše včely během svého vývoje nikdy nesetkaly a nejsou schopné se jim bránit.
Do budoucna musíme počítat s tím, že aby se povedlo zachovat náš druh evropské včely medonosné, budou muset být jednotlivá stanoviště včelařů od sebe vzdálená alespoň 10 km, aby se zabránilo mohutnému šíření nemocí. Ani taková vzdálenost úplně nepomůže, trubec (včelí sameček) se nechce pářit se svými sestrami nebo sestřenicemi, jako v pohádkách ho lákají nevěsty za sedmero horami a sedmero řekami, dokáže během svého života odletět až 70 km daleko od svého rodného úlu. A nestojí ho to ani moc námahy, stačí, aby se vznesl do výšky a nechal se dál unášet větrem.
Jisté je, že v mnoha oblastech budou dělat všechnu opylovací práci na rostlinách jen včely samotářky a čmeláci (a taky vítr, mnoho rostlin opyluje vítr, a mnoho rostlin vytváří kvalitní semena i bez opylení cizím pylem).
7.2.2022
Teplo včelího úlu a vůně medu lákají i nezvané návštěvníky.
od Hanka
Včelaři kontrolují svoje včelstva i v únoru. Je to nutné kvůli sledování zdravotního stavu včel, zejména se v této době zjišťuje přítomnost roztočů Varroa. A občas je překvapením zjištění výskytu dalších návštěvníků včelích úlů.
Nedávno byl takovým zajímavým nálezem lišaj smrtihlav (Acherontia atropos).
Housenky lišaje smrtihlava se živí mnoha druhy rostlin, v českých podmínkách jsou jejich hlavní živnou rostlinou brambory. Nyní to vypadá, že zemědělci používají při pěstování brambor méně insekticidů a že se u nás začíná smrtihlavům dařit.
6.1.2022
Malá říčka v pražské Stromovce, co se kolem ní chystá, ale nemělo by.
od Hanka
Malá říčka ve Stromovce je bývalé vltavské rameno. V dřívějších stoletích poháněla vodní kolo Císařského mlýna, později také zařízení bubenečské papírny. Po roce 1890 tu ale lidé začali vymýšlet mnoho změn. Nejdřív vznikl v roce 1893 pro sousedství Malé říčky projekt kanalizačních staveb od Williama Heerleina Lindleye. A v červnu roku 1906 byla uvedena do provozu bubenečská čistírna odpadních vod, která dnes funguje jako muzeum. Také v letech 1899 až 1902 byla prováděná regulace Vltavy a byl zřízen bubenečský plavební kanál. Při té příležitosti byla část původního ramena Malé říčky zasypaná a její voda je nyní vedená do Vltavy podzemním potrubím. Stromovkou Malá říčka stále protéká. Na horním obrázku je vyfotografované místo, kudy vltavská voda vtéká do Malé říčky ve Stromovce.
Číst více
11.12.2021
Geologické zamyšlení
od Hanka
Byliny přežívají zimu ukryté v zemi v cibulkách nebo v oddencích nebo v podobě pupenů na kořenech, případně mají v zemi semena. To nám umožňuje, abychom se v zimních měsících dívali na nezarostlý terén a vnímali jeho rozmanitost. Zimní období je vhodné k úvahám, co všechno se v zemi ukrývá, k zamýšlení nad pradávnou geologickou minulostí země i nad minulostí celkem nedávnou, kdy lidská činnost vynesla na světlo mnohé z toho, co by bylo jinak ukryté v hloubce. Protože všechno bohatství, jaké lidé mají, pochází tak či onak ze země.
Na fotografiích k tomuto článku jsou kameny s otisky prvohorních rostlin z období karbonu.
29.10.2021
Nastal čas kvetení chryzantém.
od Hanka
Babička jim říkala listopádky, protože jí na záhoně kvetly ještě v listopadu. To ovšem jen v případě, že během některého mrazivého rána nenamrzly. A proč u nás rozkvétají v tak pozdní roční době? Protože pocházejí z jižnějších zeměpisných šířek. Nejsou přizpůsobené českým podmínkám. Listopádky patří mezi rostliny tzv. krátkého dne. Tedy přesněji - aby založily vznik květních poupat, potřebují mít dlouhou noc. A v Čechách máme v létě dlouhé dny a krátké noci. Směrem k jihu se ale časové rozdíly mezi dnem a nocí zmenšují. A jaká je pro chryzantémy ta hraniční délka dne, aby se rozhodly vykvést? Každá odrůda to má trochu jinak. Zahradníci mají dostatek zkušeností a vědí, kdy je potřeba chryzantémy ve skleníku začít stínit. Moderní skleníky mívají na zatemňování automatické zařízení.
Číst více
26.10.2021
S otužilými druhy blanokřídlého hmyzu se lze setkávat i v říjnu.
od Hanka
V říjnu už je většina druhů hmyzu uložená k zimnímu spánku. Přesto se stále ještě objevují otužilci, kteří jsou schopni létat i za chladnějšího počasí. Kromě všudypřítomných otravných vos jsem se v podzimní přírodě setkávala i s několika druhy z čeledi lumkovití. Právě o lumkovitých chci psát v tomto článku.
Číst více
10.10.2021
Denivka Micromus angulatus v říjnu.
od Hanka
S blízkostí příchodu zimy je venku vidět méně hmyzu. Proto mne překvapilo setkání s denivkou druhu Micromus angulatus. Je to drobný druh, celá i s křídly (bez tykadel) měří kolem 1 cm, samotné tělíčko je ještě menší. Křídla totiž zadeček daleko přesahují.
Larvy i dospělci této denivky se živí dravě, kořistí jsou hlavně mšice a roztoči, ale mohou to být i jiné druhy hmyzu. Pro denivku Micromus angulatus je charakteristické, že odolává nízkým teplotám a je aktivní dlouho během podzimu i brzy na jaře.