14.10.2020
od Hanka
V posledních letech má v české přírodě mnoho stromů kořeny v úplně suché zemi a jejich kořeny nedosáhnou do takové hloubky, kde by se mohly přiblížit k hladině spodní vody.I když prší, většina vody rychle odtéká pryč a jen málo se vsakuje. Nyní se lidé snaží problém řešit. Není to snadné. Do budoucna se musíme připravovat na větší výkyvy v průběhu počasí. Musíme počítat nejen s delšími obdobími sucha, ale také občas s povodněmi. Potřebujeme takovou krajinu, ve které se vydatně doplňují zásoby spodní vody, aby byla k dispozici v dobách sucha, ale která také dokáže zachytit na loukách hodně vody a tím zpomalit a zmenšit případnou povodňovou vlnu.
Číst více
9.9.2020
od Hanka
Ani hmyz to nemá v životě snadné. I zdánlivě krásný čmeláček s tmavšími křídly a dlouhýma nohama na květu pupavy je ve skutečnosti samička druhu pačmelák panenský (Bombus vestalis), to je hnízdní parazit u čmeláků zemních (Bombus terrestris).
Z našeho lidského hlediska je to nespravedlivé. Samička čmeláka musí po přezimování začít úplně sama s budováním hnízdečka. Sama musí vychovat první čmeláčí dělnice. A teprve když je ve čmeláčí kolonii větší počet pracujících dělnic, přiletí pačmelačka, vpašuje se do jejich hnízdečka a zakrátko si získá nad čmeláčím společenstvím nadvládu. Do připravených buněk pak pačmelačka začne klást svoje vajíčka. Z těch se nakonec vylíhnou samičky a samečkové pačmeláků. Svoje dělnice pačmeláci nemají, jejich potomstvo musí vychovávat čmeláčí dělnice. Samičky pačmeláků bez pomoci čmeláčích dělnic neumějí vychovat svoje potomky, v hnízdečkách nejsou schopné dělat žádnou práci.
4.9.2020
od Hanka
Pražské skály jsou krásné v každé době. Modrou barvou je teď zdobí trnky, oranžově svítí šípky a plody hlohů. Červené plody teď má také skalník celokrajný.
Žlutou barvu doplňují květy rostlin, zejména druhu hvězdnice zlatovlásek. Na jejich květech sají nektar mnozí motýli. Včelám medonosným kvetou kolem skal rozchodníky velké. Hojné jsou i kvetoucí jestřábníky. Občas se objevují i poslední květy chrpy latnaté.
Fotografie jsou ze skal nad Vltavou, z přírodní památky Baba na severu Prahy.
25.7.2020
od Hanka
Komonice bílá je důležitá včelařská bylina. Plané typy rostou jako dvouleté, včelaři vysévají kolem úlů jednoletou odrůdu. Komonice je důležitá nejen pro včely medonosné, nektar jejích květů vyhledává i mnoho dalších druhů blanokřídlého hmyzu.
Na horní fotografii je kutilka obecná (Sphex funerarius), samička. Ta byla v minulosti v Praze vzácná, v posledních letech je tady hojnější.
6.7.2020
od Hanka
Radotínský potok protéká vápencovou oblastí. Proto tu rostou jiné druhy rostlin, než na jaké jsme zvyklí na skalách nad Vltavou v severní části Prahy, kde tvoří skalní podklad chemicky kyselé starohorní břidlice. Některé zajímavosti se mi podařilo vyfotografovat.
Na horním obrázku je kvetoucí porost s dominantním bodlákem nicím.
6.6.2020
od Hanka
Lišaj paví oko (Smerinthus ocellatus). V Praze jsem se s ním doposud nikdy nesetkala. A najednou byl na mojí zahrádce u domu, na včelařském kultivaru vrby. A je to skutečně velký kus, podle literatury může měřit v rozpětí křídel až 9 cm.
Píše se o něm, že není úplně vzácný. Ale stejně je to vzácné se s lišajem setkat. Může to být trochu tím, že v korunách stromů uniká pozornosti. Ale hlavně tím, že dospělci lišaje paví oko nepřijímají potravu a žijí jen několik málo dnů.
V knihách se vyskytuje i pod názvem lišaj vrbový.
22.5.2020
od Hanka
Mšice - zemědělci je vidí neradi, mšice škodí nejvíc tím, že přenášejí virové nemoci rostlin.
Včelaři zase sledují výskyt mšic a jejich hmyzích predátorů kvůli tomu, že vyhlížejí medovicovou snůšku. Známé lesní medy totiž nevznikají z květního nektaru, ale jsou to rostlinné šťávy, profiltrované mšicemi nebo puklicemi.
Na ovocných dřevinách mšice velmi škodí. Na jiných dřevinách, třeba na vrbách nebo na černém bezu, jsou mšice i užitečné. Mšice z vrb nebo z černého bezu nepřelétávají na zemědělsky významné druhy rostlin, a mohou se na nich hodně namnožit predátoři mšic. Ti predátoři se ale pohybují po mnoha druzích rostlin, a když se namnoží, chrání před mšicemi i zemědělsky pěstované druhy rostlin.
Na horní fotografii je larva slunéčka, jak požírá mšici na vrbovém letorostu. Pravděpodobně je to larva slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata).
17.4.2020
od Hanka
Letos zjara létá v přírodě víc blanokřídlého hmyzu než v minulých letech. Jenže nektar v květech při současném suchu zasychá. Na napití je teď dobrá i šťáva z poraněného listu.
Na fotografii je samotářská včela zednice dvoubarvá (Neosmia bicolor).
6.3.2020
od Hanka
Dívala jsem se na moje fotografie z předchozích roků. A zjišťuji, že na mojí zahrádce se na vrbách objevují první rozkvetlé kočičky vlastně vždy ve stejném kalendářním dnu. ( V centru Prahy rozkvétají některé jívy pravidelně ještě o pár dnů dřív než ty moje včelařské vrbové klony na zahrádce.) Pouze když je velmi chladný začátek března, tak se rozkvět vrbových jehněd posune na pozdější dny.
Pro včely medonosné jsou časně kvetoucí vrbové kočičky nenahraditelným zdrojem čerstvého nektaru a pylu.
19.2.2020
od Hanka
Co se chystá? Paralelní dráha letiště, která bude posunutá blíž směrem k centru Prahy. Zatím se letadla přibližují na přistání nad lesem u sv. Juliány a potom dál za obcí Přední Kopanina. Další plánovaná přistávací dráha by ale přivedla letadla nad víc obydlených oblastí. Vyfotografovala jsem letadla tak, jak se na ně dívají obyvatelé Přední Kopaniny, protože totéž nastane po zprovoznění paralelní dráhy i jinde na sídlištích na severu Prahy. Vybudování další dráhy na letišti by určitě pomohlo s bezpečností provozu, ale neměl by se zvyšovat počet letadel. Jenže je skoro jisté, že potom by se letecký provoz zdvojnásobil.