Aktuality Seznam
18.10.2018
Ladronka a její stromy v barvách podzimu.
od Hanka
Podzim dokáže vykouzlit krásné obrazy. Areál Ladronka je v péči Úřadu městské části Praha 6. Proto se chci této lokalitě víc věnovat. V Praze 6 je mnoho krásných míst se vzácnou přírodou, jenže v naprosté většině má péči o tato území na starosti Magistrát hl. m. Prahy. Pro nás, kteří bydlíme v Praze 6, je Ladronka prostě naše, a tak je potřeba se s ní důkladně seznamovat.
V téhle kapitole chci ukázat krásný strom JEŘÁB PROSTŘEDNÍ.
29.9.2018
Setkání se vzácným pavoukem stepníkem rudým v Praze 6.
od Hanka
V Praze žije mnoho vzácných druhů. Když se člověk vydá některou vzácnost hledat, obvykle nic nenajde. A když jsem šla na vycházku jen tak, najednou na pěšince proti mně pochodoval červený korálek. Já zůstala stát, pavouk stepník rudý (Eresus kollari) prchnul do sousední vegetace. Ale občas se zastavil, a nechal se chvilku fotografovat. Potom zmizel pod trsem suché trávy.
Nápadně červený zadeček mají pouze samečci, samičky jsou hnědočerné.
22.9.2018
Roztoči na mladých matkách čmeláků a pačmeláků.
od Hanka
V těchto posledních teplých dnech letošního září zaujala mojí pozornost mohutná mladá matka druhu pačmelák cizopasný (Bombus rupestris). Pohybovala se mezi květy ořechokřídlece klandonského, a krátce se nechala fotografovat, než odletěla někam dál. Na další fotografii se ale ukázalo, že si na těle nese souputníka, roztoče Parasitellus fucorum. Tihle roztoči jsou na čmelácích k vidění docela často. Ale teprve nyní se mi povedlo na internetu na cizojazyčných stránkách dohledat, co jsou tihle roztoči zač a jak žijí ve společenství čmeláků. O tom budu dál psát.
Číst více
11.9.2018
V pražských ulicích teď dozrávají oříšky tureckých lísek.
od Hanka
Líska turecká je odolná vůči klimatickým výkyvům. V Praze je to často vysazovaný alejový strom.
A právě nyní nastalo období dozrávání jejích oříšků. Zralé oříšky teď padají na zem i na zaparkovaná auta. Padají všude kolem jako když prší a dělají ťuk - ťuk, ťuky - ťuk!
Na fotografii je vrchol stromu (turecké lísky) v ulici v Praze 6.
7.9.2018
V září je nedostatek květů, včelám medonosným chybí hlavně pyl.
od Hanka
Včely medonosné teď trpí hlavně kvůli nedostatku pylu. Květů je teď v přírodě málo. A tak včely sbírají pyl i na květech takových rostlin, jakých by si nevšímaly, kdyby neměli nouzi. Na fotografii včela sbírá pyl na květech merlíku. Merlíky jsou rostliny, které jsou přizpůsobené opylování větrem, sladký nektar pro hmyz se v jejich květech netvoří.
Medových zásob teď mají včely většinou v úlech dostatek. Včelaři je totiž koncem léta krmí rozpuštěným cukrem. To včelám pomáhá. Sacharoza je totiž i přirozenou součástí květního nektaru a medovice, proto řepný cukr včely zpracovávají velmi dobře. Na zásobách, které si včelstva koncem léta vytvoří, musí celé jejich včelí společenství žít až do následujícího jara.
25.8.2018
Veleslavínský zámeček v Praze 6 a jeho krásný park s mohutnými starými stromy má být zanedlouho prodán v dražbě.
od Hanka
Veleslavínský zámeček - kdo ho chce prodat? Nyní je vlastníkem Česká republika, dražbu se chystá zorganizovat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který spadá pod Ministerstvo financí. A to je ten problém, pro veřejnost by to byla veliká a hlavně nenapravitelná ztráta, kdyby k prodeji došlo.
Veleslavínský zámeček je významná kulturní památka. A to nejen samotná budova, ale celá tato oblast, kde pramenil Veleslavínský potok (nyní je svedený do podzemních potrubí) je historicky důležitým místem. Snad celé české dějiny by se daly popsat na událostech, které se staly právě tady.
14.8.2018
Křižák pruhovaný má horké léto rád.
od Hanka
Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je původně subtropický druh. Odborníci popsali jeho přítomnost v ČR poprvé v roce 1991, pravděpodobně tu mohl žít nepozorovaně už o pár roků dřív. Je to druh, kterému oteplování klimatu prospívá, a nyní se po ČR šíří všude. Dostává se úspěšně i kousek dál na sever, je to nejúspěšnější druh svého rodu, většinu příbuzných druhů z tohoto rodu má totiž v tropech.
Samičky jsou nápadné svojí velikostí, samička může být dlouhá až 18 mm. Zejména je pro nás neobvyklé její vosí zbarvení.
Dospělou samičku fotografoval v srpnu 2018 Karel Netsch.
3.8.2018
Obrázky od vltavských tůní za Prahou.
od Hanka
V současných horkých dnech se vydávají k vodě lidi i další živáčkové.
Nejvíc mne překvapila vážka červená (Crocothemis erythraeae). V předchozích letech jsem jí nikdy neviděla. V literatuře o ní píšou, že je to africký druh, který se v posledních letech začal šířit na sever.
V naší přírodě probíhá nejen oteplování, ale najednou tu máme i takové migrující africké druhy, o kterých jsme si dřív vůbec nemysleli, že by mohli v české přírodě taky žít. Dokáže u nás vážka červená taky úspěšně vychovat svoje potomstvo? Nevím, možná to zatím neví nikdo.
23.7.2018
Významný krajinný prvek Kotlářka - přírodně cenné plochy nový Metropolitní plán Prahy vymezuje jako stavební pozemky.
od Hanka
Praha je krásné město. Turisté z ciziny označují Prahu jako nejkrásnější město kvůli množství zeleně. Na území Prahy máme přírodní rezervace, přírodní památky i plochy evropsky významných přírodních lokalit Natura 2000.
Jenže tohle všechno nový metropolitní plán Prahy vůbec nebere v úvahu, přírodně cenné plochy vůbec nevyznačuje. Naopak, třeba Přírodní rezervaci Divoká Šárka zpracovatelé metropolitního plánu vykreslují jako lokalitu zastavěnou - prý jsou tam asi 3 nebo 4 domečky (možná už z 18. století), a proto je nutno celou plochu přírodní rezervace označit v plánu jako zastavěnou, v plánu nerozlišitelnou od okolních zastavěných území.
Podobně metropolitní plán nebere v úvahu, že lokalita Kotlářka (součást Centrálního parku Hanspaulka v Praze 6) je rozhodnutím orgánů ochrany přírody vyhlášená jako Významný krajinný prvek, a nově tu mají vzniknout stavební parcely.
20.7.2018
Sprašové stěny v lokalitě bývalé cihelny Kotlářka v Praze 6.
od Hanka
Sprašové stěny jsou zajímavé tím, kdo všechno v nich bydlí. Nejvíc jedinců blanokřídlého hmyzu se tu pohybuje brzy na jaře, ale i teď v červenci stojí za to stěny pozorovat. Pouze je problém, že se s fotoaparátem nejde dostat blízko. Přístup je zarostlý, a vlastně by ani nebylo správné si sem cestu vytvářet, následně by to tu mohlo být pro děti nebezpečné, kdyby sem pak taky lezly. Proto jsem zdejší hmyz fotografovala na rostlinách v okolí.
Číst více