6.3.2020
od Hanka
Dívala jsem se na moje fotografie z předchozích roků. A zjišťuji, že na mojí zahrádce se na vrbách objevují první rozkvetlé kočičky vlastně vždy ve stejném kalendářním dnu. ( V centru Prahy rozkvétají některé jívy pravidelně ještě o pár dnů dřív než ty moje včelařské vrbové klony na zahrádce.) Pouze když je velmi chladný začátek března, tak se rozkvět vrbových jehněd posune na pozdější dny.
Pro včely medonosné jsou časně kvetoucí vrbové kočičky nenahraditelným zdrojem čerstvého nektaru a pylu.
19.2.2020
od Hanka
Co se chystá? Paralelní dráha letiště, která bude posunutá blíž směrem k centru Prahy. Zatím se letadla přibližují na přistání nad lesem u sv. Juliány a potom dál za obcí Přední Kopanina. Další plánovaná přistávací dráha by ale přivedla letadla nad víc obydlených oblastí. Vyfotografovala jsem letadla tak, jak se na ně dívají obyvatelé Přední Kopaniny, protože totéž nastane po zprovoznění paralelní dráhy i jinde na sídlištích na severu Prahy. Vybudování další dráhy na letišti by určitě pomohlo s bezpečností provozu, ale neměl by se zvyšovat počet letadel. Jenže je skoro jisté, že potom by se letecký provoz zdvojnásobil.
29.1.2020
V roce 2019 proběhl průzkum blanokřídlého hmyzu na území PP Jenerálka a jejího okolí. Pojďte se podívat jak to dopadlo...bylo zde pozorováno 278 druhů blanokřídlého hmyzu!
Číst více
29.1.2020
Bystrému návštěvníku PP Housle v pražských Lysolajích neunikne pestrost hmyzu, který zde lze pozorovat a to nejen v době kvetení třešní. Chcete-li vidět z krás blanokřídlého hmyzu ještě více, navštivte i nedalekou úvozovou cestu, která je zasazena v krajině stepního charakteru.
Číst více
21.12.2019
od Hanka
Začíná to docela obyčejně. Děti si přinesou domů z parku nebo z výletu do některé botanické zahrady šišku. Doma ze šišky vypadají semínka, a rodina je zasadí na zahrádku před domem. Zpočátku je to radost, když ze semínek vyrůstá malý stromeček. Později to bývá horší, velké stromy se na malé zahrádky u domů nevejdou.
Číst více
19.12.2019
od Hanka
Dotační programy pro podporu bioplynových stanic jsou pro českou krajinu pohromou. V současnosti se na polích pěstuje mnoho plodin nikoliv na potraviny pro lidi nebo na krmení pro zvířata, ale proto, aby se celá sklizeň odvezla do bioplynové stanice. Z úrody se vyrobí bioplyn, a ten se následně spaluje tak, aby vyráběl elektřinu a tu posílal do sítě. Přitom je logické, že pokud by někdo spočítal, kolik energie se spotřebuje na orbu na poli, na vysetí plodiny, na její hnojení umělými hnojivy a na její sklizeň a konečné odvážení celé rostlinné hmoty daleko do bioplynové stanice, tak ve výsledku nebude pochybovat o tom, že se na takovou akci mnohem víc energie spotřebuje než kolik se jí vyrobí.
Číst více
7.12.2019
od Hanka
Žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) se vyvíjejí v duběnkách. V těch známých velikých kuličkách na dubových listech. Larvičky žlabatek žijí v malé komůrce uprostřed, a tam se živí listovým pletivem. Ta kulička, to je vlastně část dubového listu, larvička žlabatky umí vysílat do listu takové chemické signály, že kolem ní vyroste kulička. Když v listopadu přestane dub posílat do listů vodu a živiny a list uschne a zhnědne, tak to je pro larvičku žlabatky signál, že je potřeba se uvnitř v komůrce zakuklit. Vyvinutá, dospělá žlabatka pak nečeká na jaro, jak je to obvyklé u většiny druhů hmyzu, ale stačí jí krátké zimní oteplení, a vyletí klást vajíčka do dubových pupenů.
Číst více
30.11.2019
od Hanka
Na velkých plochách roste ozimá řepka olejka. Řepka by byla vlastně velmi dobrá plodina - kdyby se pěstovala pouze pro získávání kvalitního potravinářského oleje. Jenže všeho moc škodí. Pěstování řepky na biopaliva se stalo pro přírodu katastrofou.
Číst více
29.10.2019
od Hanka
Pražská Stromovka je velmi zajímavá lokalita. Je tu vysazeno tolik různých druhů dřevin, kolik nebývá ani v běžných botanických zahradách. Pokud lidi zajímá, s jakou přírodou by se setkali v jiných světadílech, stačí zajít do Stromovky - a kousek cizích krajů tady objeví.
Mezi nejmohutnější stromy tu patří ořechovec srdčitý (Carya cordiformis). Pochází z východu Severní Ameriky. Považuji ho za zdejší raritu. S mladšími stromy tohoto druhu se lze občas v arboretech setkat, ale tak obrovský strom jako je tady jsem nikde jinde v Čechách neviděla. Nevím, kolik roků tady roste. Určitě ale dost dlouho na to, aby prokázal, že umí odolávat českým mrazovým výkyvům i povodním a vůbec všem rozmarům našeho počasí. Plody má hořké, nejedlé. Má ale kvalitní dřevo. Stálo by za to, vyzkoušet jeho pěstování i v našich hospodářských lesích. Ve svém původním prostředí v Americe roste zejména na březích řek, vyniká odolností vůči záplavám.
Na další fotografii je plod ořechovce srdčitého na větvičce před dozráním.
28.10.2019
od Hanka
Stačí chvilka v lese na místech, kam chodí srnky pít, a najednou má člověk ve vlasech neobvyklé návštěvníky. Na internetu je napsáno o kloších docela hodně, nechci opakovat, co je uveřejněné jinde. Přidám jen moje zkušenosti a moje fotografie.
V Praze a okolí jsou hlavními hostiteli kloše jeleního srnky. A protože srnky jsou všude přemnožené, jsou teď přemnožení i kloši.