Aktuality Seznam

23.5.2023

Vltavský břeh na severu Prahy, naproti přírodní rezervaci Podhoří.

od Hanka

Krásná příroda by mohla být i tady, kdyby o tuhle lokalitu někdo lépe pečoval. Zdejší levý břeh Vltavy je tvořený oblými oblázky. Nasypal je sem bagr, když v minulosti probíhalo hloubení koryta pro plavbu lodí.
Problém je, že tahle plocha podél břehu u Sedlce v Praze 6 se nedávno proměnila v jedno rozsáhlé a mohutné kopřivoviště. Dva hektary kopřiv, to je dvacet tisíc metrů čtverečních, které má ve své péči státní podnik Povodí Vltavy. (Sousední plochu podél silnice má na starosti Hlavní město Praha, tahle část je ale udržovaná v pořádku a dobře.)

Číst více

6.5.2023

Kvetoucí mahalebky kolem sebe šíří hořkomandlovou vůni.

od Hanka

Mahalebky jsou původní v jižní Evropě. Velmi dobře snáší sucho. Proto je u nás začali lidé pěstovat jako podnož pro roubování třešní nebo i kvůli dřevu. V současnosti se ale šíří prakticky na všech plochách pražských přírodních rezervací a přírodních památek. Na květy mahalebky létá mnoho dělnic včel medonosných i včel samotářek.
A jak si včely poradí s jedovatým amygdalinem, který produkují v jádrech plodů a také v nektaru a pylu nejen mandloně, ale i další příbuzné dřeviny? Této otázce se nyní věnuje vědecký výzkum zejména v Americe. Já jsem se o tom dočetla v časopisu Moderní včelař 05/2023. Nové poznatky jsou velmi důležité kvůli tomu, aby lidé pochopili souvislosti přírodních dění, proto chci o této záležitosti stručně něco napsat i na těchto webových stránkách.

Na horní fotografii je na květu mahalebky samotářská včela zednice rohatá.

Číst více

2.5.2023

Louka v přírodní památce Nad mlýnem v Praze 6.

od Hanka

Přírodní památka Nad mlýnem je na jižním svahu nad Šáreckým potokem. Zdejší louka byla po mnoho staletí až doposud udržovaná kosením nebo spásáním zvířaty. Proto se zde na větší části plochy udržely původní stepní druhy rostlin a původní druhy hmyzu. V okrajových částech rostou také duby, jasany, javor babyka, občas mahalebka. Další část postupně zarostla hustým trnkovým křovím. V současnosti se lidé snaží plochy trnek omezovat, každý rok se tu vykácí alespoň kousek trnkových porostů. To proto, aby se rozšířily plochy s výskytem stepních bylin. Ale také proto, aby se zde snížily možnosti úkrytů divokých prasat. Divočáci jsou v Praze 6 přemnožení stejně jako jinde v ČR, i když se je myslivci snaží omezovat. V hustých trnkových porostech se divočákům dobře bydlí a lidi se tam na ně nemohou dostat.

Číst více

22.4.2023

Včera jsem venku viděla na květech letos první čmeláčí dělnice.

od Hanka

Tak už vyletěly. Jsou maličké, ale pracovité. To znamená, že jejich mohutné matky dokázaly i během chladného jara vybudovat základy hnízdečka, nanosit zásobu potravy z nektaru a pylu a naklást vajíčka a pak ještě svoje larvičky během jejich vývoje zahřívat vlastním tělem. Teď už budou všechnu práci venku dělat jen její malé dcery, matka od nynějška zůstane trvale uvnitř hnízdečka. Jejím úkolem bude klást další a další vajíčka, ze kterých se budou líhnout nejprve rovněž čmeláčí dělnice, později ale také samičky a samečkové. Na horních dvou fotografiích je dělnice druhu čmelák luční (Bombus pratorum), je na kvítcích pěstovaného skalníku. A viděla jsem létat na květech i čmeláčí dělnici druhu čmelák hájový (Bombus lucorum).

Číst více

7.4.2023

V Praze rozkvétají javory mléče.

od Hanka

Javor mléč tvoří v květech mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Jenže letos nás všechny už víc než týden trápí chladno. Kvůli tomu nepříznivému počasí včely a čmeláci nemohou létat vysoko do korun rozkvetlých stromů, javory mléče tak asi letos odkvetou bez užitku pro naše hmyzí opylovatele.

Číst více

31.3.2023

Konečně dost napršelo, je čas vyrazit na jarní druhy hub.

od Hanka

Po dešti se jakoby náhle začnou na povrchu lesní hrabanky ukazovat jarní druhy hub. Ony nevyrostly najednou, ale jejich růst probíhal řadu týdnů skrytě, pro lidské oči většinou neviditelně. (Houby fotografoval a následující článek o jarních jedlých houbách napsal Jan Schneider.)
Začneme kačenkami, jakýmsi symbolem hub prvního ročního období.
Kačenka česká (Verpa bohemica)
Velmi známá houba, která nechybí v žádném pořádném atlase. Roste od března do května, podle aktuálních podmínek, znám ale nálezy i z února. Není však hojná a neroste všude. Tím správným biotopem pro tento druh jsou teplejší listnaté lesy a jejich okraje, sady, remízky, často roste na neprostupných místech, kam by „normální“ houbař nevkročil. Ideálními stromy okolo by měly být třešně, švestky, hlohy, trnky, jasany a osiky. Kačenka česká má ráda dostatečnou vrstvu opadu a také vápenaté půdy.

Číst více

18.3.2023

Včera poprvé vyletěly na květy jarní druhy včel samotářek.

od Hanka

Včera ráno byl ještě na některých zastíněných místech sníh, ale kolem poledne se začalo oteplovat.

Na horní fotografii je sameček druhu zednice rohatá (Osmia cornuta).
U většiny druhů samotářských včel je to tak, že samečkové se zjara líhnou výrazně dřív než samičky.
(Samečkové zednice rohaté mají vpředu na hlavě světlé chloupky.)

Číst více

16.3.2023

Předjaří v přírodní památce Baba v Praze 6.

od Hanka

Kolem skal v PP Baba se už začaly ukazovat drobné kvítky křivatců českých.
Křivatec český je druh, který na našem území přežil i poslední dlouhou dobu ledovou, zřejmě jako jediný z mnoha pradávných druhů křivatců. Odolnost získal díky tomu, že vznikl hybridizací různých druhů tehdejších křivatců. Zaplatil za to ale vysokou cenu. Je to hybrid, který není schopen vytvářet životaschopná semena. Dokáže se rozmnožovat pouze cibulkami. Proto se už nedokáže rozšiřovat na vzdálenější lokality. Po tisíce roků roste na stejných místech. Jeho cibulky jsou ale schopné padat ze skály dolů, to v souvislosti s častou půdní erozí a s půdními sesuvy.

Číst více

19.2.2023

Na břehu Vltavy

od Hanka

Příroda se neustále proměňuje. To je spolu s oteplováním klimatu čím dál víc nápadné. Myslím si ale, že příroda se měnila vždy během své dlouhé historie, i když třeba ne tak rychle. Prostě život musí vždy přinášet změny, bez toho by to život nebyl.
Letos v zimě mne na břehu Vltavy překvapily husice nilské. Sameček a samička tu byli pořád blízko sebe.
Doslechla jsem se, že první doložené hnízdění husic nilských proběhlo v ČR v roce 2008. A že v loňském roce už u nás bylo podle odhadu 40 až 50 hnízdících párů. Ukazuje se, že tomuto africkému druhu nijak nevadí evropská zima.

Číst více

30.1.2023

Na houby v zimě? Proč ne!

od Hanka

Článek poslal pro uveřejnění ve sloupci Aktuality z přírody Jan Schneider.

Sluníčko svítí a hřeje, les voní vláhou, ptáci zpívají… ideální představa každého houbaře. Ale když je teplota na bodu mrazu, okolo bílo a fučí, napadlo by někoho vyrazit s košíkem na houby?
Přesto to jde a vůbec nemusíme být neúspěšní. Existuje několik velmi dobrých hub, které rostou vesele v zimě a mohou obohatit jídelníček i v tomto ročním období. Jde jen o to, kam za nimi správně vyrazit a jak je jednoduše nalézt.
Ačkoli hub rostoucích v zimním období je vícero, my zůstaneme u nejznámější trojice – penízovka sametonohá, hlíva ústřičná a boltcovitka ucho Jidášovo.

Na horní fotografii je penízovka sametonohá.

Číst více