Aktuality Seznam
23.9.2021
O starodávné cestě z Levého Hradce na Pražský hrad.
od Hanka
V dávných časech byl hlavním sídlem Přemyslovců Levý Hradec. Bořivoj I se ale rozhodnul, že se mu víc líbí lokalita, kde je nyní postavený Pražský hrad, a postupně se tam začal přestěhovávat. Jeho následovníci už potom žili převážně v místech dnešního Pražského hradu, Levý Hradec ale stále zůstával důležitým přemyslovským centrem ještě nejméně další dvě století.
Původní starodávná cesta, která spojovala Levý Hradec s Pražským hradem, je částečně zachovaná doposud v úseku zhruba od kostela sv. Matěje do Lysolaj.
Na horní fotografii je vpředu pole u Lysolaj, uprostřed je kostel sv. Matěje a v pozadí je vidět Pražský hrad, tedy přesněji - je vidět chrám sv. Víta. A ty ošklivé mrakodrapy úplně vzadu jsou až na Pankráci. Někdy se stane, že má člověk štěstí a překvapí ho nádherný výhled z vršku na poli. Přímo z té starodávné cesty výhled není, po více než tisíciletém používání totiž vede v hlubokém úvozu.
6.9.2021
Pojďte pomoci přírodě na louku na Hůrce!
od Hanka
Louka na Hůrce je v Praze první přírodní lokalita, na které je péče zaměřená na podporu zdejších původních druhů hmyzu. To je zásadní rozdíl proti uměle založeným hmyzím loučkám. Při umělém vysévání nakoupeného osiva květnatých luk se totiž doporučuje nejdřív strhnout vrchní ornici. Tím se ale úplně zničí všechno původní společenství hmyzu a rostlin.
Louka na Hůrce je hodnotná právě tím, že zde probíhá podpora původního společenství.
5.9.2021
Na začátku září dosahuje vrcholu aktivita sršních dělnic.
od Hanka
Veliké a hlučné sršní dělnice nyní létají skoro všude. V jejich obrovských hnízdech teď probíhá krmení larev mladé pohlavní generace, ze kterých se vylíhnou nové samičky a samečkové. V plně rozvinutém sršním hnízdě může být až 1 700 jedinců - dělnic, mladých samiček a samečků. Na uživení takového množství je potřeba sehnat hodně potravy. Sršní dělnice loví nejrůznější hmyz, často jsou kořistí mouchy, ale velmi oblíbeným úlovkem jsou také včely medonosné. Dokonce se zdá, že i některé genetické linie našich sršní obecných se specializují na lov včel medonosných a vos.
Číst více
26.8.2021
Volavka v pražské Stromovce.
od Hanka
Kolem rybníčků ve Stromovce bývá živo. A mnozí zdejší ptačí obyvatelé dovolují lidem, aby se k nim přiblížili na kratší vzdálenost, než jak je to běžné v divoké přírodě. A fotografické štěstí mi tentokrát přálo. (To se stává při mnoha výpravách s fotoaparátem, že se člověku podaří takové obrázky, jaké vůbec neočekával. A naopak to, co jsem chtěla původně fotografovat, většinou vůbec nenajdu.)
Číst více
21.8.2021
Jak se nově příchozí druhy hmyzu a rostlin zapojují do nových vztahů s našimi domácími druhy.
od Hanka
V Praze je v posledních dvou letech hojná kutilka mexická (Isodontia mexicana). Je to poměrně velký a nápadný druh hmyzu. Dospělé kutilky získávají energii sáním nektaru na květech, na zdejší fotografii je kutilka na květech máty. Evropské druhy a pěstované kultivary máty má kutilka mexická nejraději, i když se může živit na mnoha jiných druzích rostlin. Jako potravu pro svoje larvičky loví různé druhy cvrčků a kobylek, samozřejmě to jsou u nás české druhy cvrčků a kobylek.
12.8.2021
Technická památka Pacoldova vápenka a její okolí.
od Hanka
Ve vápencových oblastech Prahy se nachází mnoho zajímavostí. Pro nás je zajímavá Pacoldova vápenka, která pochází z konce 19. století. Světově známé jsou odkryvy skalních vrstev blízko vápenky.
Materiál do vápenky lidé těžili v blízkém lomu. Právě tím došlo k odkrytí vnitřních vrstev zdejšího kopce, a odborníci tu mohli začít zkoumat zkameněliny. Geologická věda je zajímavá, jenže pro laiky je těžko srozumitelná. Co se odehrávalo během stovek milionů roků, to člověk nemůže snadno pochopit po přečtení několika knížek.
25.7.2021
Na svazích kolem Šáreckého potoka jsou nyní ozdobou motýli.
od Hanka
Začal se hojně vyskytovat motýl perleťovec stříbropásek. Ten má rozpětí křídel 64 až 76 mm, patří tedy k našim velikým motýlům. Vzhledem ke svojí velikosti a nápadnému oranžovému zbarvení je nepřehlédnutelný.
Fotografovala jsem ho na kamenitém svahu v přírodní památce Dolní Šárka. Tam motýli létali na okolíky miříkovitých rostlin. Tady na skalnatém terénu nyní kvetou dva druhy miříkovitých. Jednak je to na skále sesel sivý, který má menší okolíky a v současnosti už má nejen květy, ale začal tvořit plody. A na místech s trochou úrodné země tu ve velkém množství roste smldník jelení. Ten má mohutné okolíky, rozkvetl teprve nedávno a většinou má zatím jen poupata.
17.7.2021
Na břehu Vltavy.
od Hanka
Na vltavských březích teď vydatně kvete tužebník jilmový. Najde se tu i kvetoucí kyprej vrbice, kterou vyhledává samotářská včela pilorožka kyprejová. Také kvete žlutá vrbina obecná, na ní se pohybují včelky druhu olejnice vrbinová. Občas se ukáže čistec bahenní, ten mají v oblibě včely vlnařky obecné. Na květech mydlice mne překvapila dlouhozobka svízelová.
Dnešní příspěvek ale bude převážně o kvetoucích miříkovitých rostlinách a o tom, jaký hmyz jejich květy vyhledává.
10.7.2021
Co se povedlo vyfotografovat kolem pražských skal na začátku července.
od Hanka
Nápadně veliká a barevná je kutilka obecná (Sphex funerarius). Zejména samičky mohou být dlouhé až 22 mm, samečkové jsou trochu menší. Na příznivých stanovištích hnízdí hromadně. Kutilky obecné jsem s fotoaparátem zastihla nad skalami v PP Podhoří. Na rozkvetlém rozchodníku šestiřadém sáli nektar samičky i samečkové kutilek. Samičky se poznají podle načervenalých předních a středních nohou. Samečkové mají všechny nohy černé.
Číst více
19.6.2021
Lípa velkolistá rozkvétá jako první ze všech našich druhů lip.
od Hanka
Lípa velkolistá hlásí svým rozkvětem začátek léta. V době jejího kvetení máme u nás nejdelší dny a nejkratší noci. Podle přesných astronomických měření letos nastane letní slunovrat 21. června. Po mnoho staletí neměli venkovani doma kalendář a literární informace. Ke svému životu je nepotřebovali znát. Ze svých zkušeností ale věděli, že v týdnu kolem letního slunovratu jsou rozdíly v délce dne tak malinké, že jsou běžnými metodami prakticky neměřitelné. Pro obyčejné lidi bylo významným předělem v roční době kvetení lípy velkolisté. V dávnějších stoletích bývaly v této době nejvýznamnější náboženské slavnosti a poutě. Mnoho velmi starých kostelů v Čechách má jako svého patrona Jana Křtitele, svátek jeho narození se slaví 24. června. Právě k tomuto svátku svatého Jana se dřív vztahovalo mnoho lidových pověstí a přísloví.
Až lípa velkolistá odkvete, tak se dny začnou zkracovat. Pro nás Čechy je lípa velkolistá národní strom.