Aktuality Seznam

4.6.2021

Ještě pár obrázků z letošního chladného května.

od Hanka

Chladný květen změnil spektrum druhů, jaké bývají v květnové přírodě vidět. A trochu změnil i chování hmyzu.
Na horní fotografii je sršeň, matka po přezimování. Normálně se sršně živí jako dravci, loví mouchy, včely a ledacos dalšího. Jenže za chladna je hmyz ukrytý, sršně těžko hledají potravu. Tady jsem zachytila na fotografii sršní matku, jak ji nouze přinutila získávat energii sáním nektaru z květů keře zahradního skalníku.

Některým druhům včel samotářek chladno skutečně vadí. Jiné jsou naopak velmi odolné. Nejotužilejším druhem je pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ta dokáže svým svalovým třesem udržovat provozní teplotu letových svalů 40°C i za nízkých okolních teplot.

Číst více

28.5.2021

Květnové rozlišování druhů miříkovitých rostlin aneb co roste podél starých pěšin, které vyšlapali divočáci.

od Hanka

Rozlišování mezi druhy miříkovitých rostlin je obtížné. Ale velmi důležité. V této čeledi jsou totiž významné zeleniny, mrkev, petržel, celer a další. Současně se tu ale vyskytují i druhy velmi jedovaté - bolehlav, tetlucha, rozpuk jízlivý a mnoho jiných. Z minulosti jsou popsány případy otrav, kdy v záhonu s pěstovanou zeleninou vyrostl jako plevel podobný jedovatý druh. Proto chci v tomto článku ukázat fotografie takových v Praze hojných druhů miříkovitých rostlin, které rozkvétají už v květnu.
Na horním obrázku je tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum).

Číst více

21.5.2021

Začaly kvést borovice.

od Hanka

Začaly kvést borovice a vzduch je plný žlutého pylu. Je ale dobrou zprávou pro alergiky, že borovicový pyl nebývá agresivní, obvykle s ním lidi potíže nemají. Pod mikroskopem je vidět, že pylová zrna borovic na sobě mají polokulovité vzdušné váčky. Nevím proč, ale pyl se vzdušnými váčky je včelám nesympatický, dělnice včel medonosných se o borovicový pyl nezajímají. Samčí (pylové) šištice vyrůstají u základu letorostů.

Na horním obrázku je borovice lesní (Pinus sylvestris).

Číst více

17.5.2021

Je po dešti.

od Hanka

V předchozích dnech vytrvale pršelo, někde je i povodeň. Hmyz se samozřejmě snažil najít si před deštěm suchý úkryt, ale ne všem se to povedlo. Takže jak se ukázalo sluníčko, je potřeba začít si sušit mokrý kožíšek.
Na obrázku je pískorypka ryšavá (Andrena fulva). Sedí na kvítku angreštu, to je nejoblíbenější rostlina pískorypky ryšavé. V jiných letech angrešty odkvétají už v dubnu, v letošním chladném jaru ale mají některé kvítky ještě zpoždění.

Číst více

5.5.2021

Tesařík Semanotus russicus v dejvické zahrádce.

od Hanka

Tak už ho máme i u nás v Praze 6. Koho že máme? Přece zavlečený druh tesaříka Semanotus russicus. Pravděpodobně k nám docestoval z jižní Evropy v kamionu společně se sazenicemi okrasných jehličnanů už před několika roky a nyní se u nás úspěšně rozšiřuje dál. Takhle to dopadá, když si lidi nechodí nakupovat rostliny do zahrádek k českým zahradníkům, ale nakupují v obchodních centrech dovážené zboží.
Původně se tento tesařík vyvíjel pouze ve dřevě a pod kůrou jalovce obecného. Nedávno se ale naučil, že se živí i na dalších druzích jalovců a také na zeravech, možná i na cypřišcích.

Číst více

29.4.2021

V pražské Stromovce kvetou vrby, javory a pampelišky.

od Hanka

Stromovka je nejkrásnější pražský park.
Na horním obrázku je na obzoru Místodržitelský letohrádek, vpravo pod ním žlutozeleně svítí rozkvetlý javor mléč. Dole kvetou smuteční kultivary vrb. Kvetou tu i pampelišky a mnoho dalšího, hmyz je většinou rozptýlený na vrcholech stromů. U země je ale také značný letový provoz. Trochu se už konečně oteplilo, samečkové pískorypek létají nad zemí, hledají, kde by mohly začít vylézat ze země samičky. Hojně jsou k vidění i nomády, které mohou žít jenom jako hnízdní parazité u pískorypek. (Není to na světě jednoduché, většina samiček pískorypek ještě ani nevylezla na denní světlo, a už kolem nich číhají nomády.)

Číst více

28.4.2021

Neočekávané setkání v lese.

od Hanka

Liščátko.
Okolí rodné nory je potřeba prozkoumávat, když rodiče shánějí potravu kdovíkde daleko.

Lišče fotografoval Karel Netsch.

Číst více

26.4.2021

Na rozkvetlé třešni

od Hanka

Letošní duben je neobvykle chladný. Třešně u nás začaly letos rozkvétat o 2 týdny později než v předchozích letech. A na květech pozoruji jen nejotužilejší druhy hmyzu. V odolnosti vůči chladu je přeborníkem druh pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ta se dokáže vlastní svalovou aktivitou ohřát natolik, že je schopná létat i při nízkých venkovních teplotách.
Na horní fotografii saje nektar z třešňového květu sameček pelonosky hluchavkové.

Číst více

3.4.2021

Hluchavka nachová a čmeláci.

od Hanka

Hluchavka nachová (Lamium purpureum) je ozimá bylina. To znamená, že ze semen začne vyrůstat někdy v létě, vykvete během podzimu. A pokud je mírná zima, dokáže kvést i během zimních měsíců. A potom s kvetením pokračuje i v průběhu jara. V květech má mnoho sladkého nektaru. Všechny druhy hluchavek mají ve květech hodně nektaru, jenže hluchavka nachová má proti těm ostatním hluchavkám velký časový náskok. Vydatně kvete už v termínu, kdy ostatní druhy hluchavek teprve raší.
Před dvěma dny se výrazně oteplilo, bylo 21°C ve stínu, na sluníčku to hřálo ještě víc. V porostu hluchavek nachových bzučelo mnoho čmeláků. Zdá se, že už se probudili ze zimního spánku skoro všechny druhy. Několik druhů čmeláků se mi povedlo vyfotografovat.

Číst více

31.3.2021

Které druhy blanokřídlého hmyzu se zjara probouzejí ze zimního spánku při prvním oteplení?

od Hanka

Je jich hned několik. Jsou to druhy, které přezimovaly ve stadiu dospělců. Po mnoho staletí jejich života v evropské přírodě se naučily, že svojí letovou aktivitu zahajují právě v termínu, kdy rozkvétají jehnědy (kočičky) časně kvetoucích druhů vrb. V Praze a okolí je to nejčastěji vrba jíva a vrba košíkářská, včelaři často rozmnožují křížence jívy a vrby košíkářské. Pokud v některé krajině takové vrby schází, tak tam musí naši hmyzí opylovatelé po probuzení dlouho hladovět, a to jim škodí.

V posledních dvou letech se v Praze hodně rozmnožila drvodělka fialová. Ona tu existovala už mnohem dřív, jenže bývala k vidění jen vzácně.
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a její příbuzná drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše nejmohutnější samotářské včely.

Číst více