Aktuality Seznam
26.4.2021
Na rozkvetlé třešni
od Hanka
Letošní duben je neobvykle chladný. Třešně u nás začaly letos rozkvétat o 2 týdny později než v předchozích letech. A na květech pozoruji jen nejotužilejší druhy hmyzu. V odolnosti vůči chladu je přeborníkem druh pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ta se dokáže vlastní svalovou aktivitou ohřát natolik, že je schopná létat i při nízkých venkovních teplotách.
Na horní fotografii saje nektar z třešňového květu sameček pelonosky hluchavkové.
3.4.2021
Hluchavka nachová a čmeláci.
od Hanka
Hluchavka nachová (Lamium purpureum) je ozimá bylina. To znamená, že ze semen začne vyrůstat někdy v létě, vykvete během podzimu. A pokud je mírná zima, dokáže kvést i během zimních měsíců. A potom s kvetením pokračuje i v průběhu jara. V květech má mnoho sladkého nektaru. Všechny druhy hluchavek mají ve květech hodně nektaru, jenže hluchavka nachová má proti těm ostatním hluchavkám velký časový náskok. Vydatně kvete už v termínu, kdy ostatní druhy hluchavek teprve raší.
Před dvěma dny se výrazně oteplilo, bylo 21°C ve stínu, na sluníčku to hřálo ještě víc. V porostu hluchavek nachových bzučelo mnoho čmeláků. Zdá se, že už se probudili ze zimního spánku skoro všechny druhy. Několik druhů čmeláků se mi povedlo vyfotografovat.
31.3.2021
Které druhy blanokřídlého hmyzu se zjara probouzejí ze zimního spánku při prvním oteplení?
od Hanka
Je jich hned několik. Jsou to druhy, které přezimovaly ve stadiu dospělců. Po mnoho staletí jejich života v evropské přírodě se naučily, že svojí letovou aktivitu zahajují právě v termínu, kdy rozkvétají jehnědy (kočičky) časně kvetoucích druhů vrb. V Praze a okolí je to nejčastěji vrba jíva a vrba košíkářská, včelaři často rozmnožují křížence jívy a vrby košíkářské. Pokud v některé krajině takové vrby schází, tak tam musí naši hmyzí opylovatelé po probuzení dlouho hladovět, a to jim škodí.
V posledních dvou letech se v Praze hodně rozmnožila drvodělka fialová. Ona tu existovala už mnohem dřív, jenže bývala k vidění jen vzácně.
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a její příbuzná drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše nejmohutnější samotářské včely.
25.3.2021
Konečně se oteplilo a na skalách se rozsvítily kvítky křivatců.
od Hanka
Časně zjara se objevují na skalách nad Vltavou kvítky křivatců českých (Gagea bohemica). Je jich ale méně, než kolik jsem jich vídala v předchozích letech. Na některých plochách, kde minulý rok kvetlo mnoho jedinců, se zatím neukázal ani jediný. Nevím, čím je to způsobené. Letos v únoru bylo nezvykle teplo, potom v první polovině března mrzlo, bylo až - 10°C. Že by křivatce vyrašily už v únoru, a potom namrzly? Nebo naopak, že na většině ploch ještě nezačaly rašit? Tak či onak, nyní je potřeba na lokalitách jejich výskytu nešlapat, právě proto, že teď nejsou vidět.
(V minulosti jsem se někde na internetu dočetla, že křivatcům prospívá, když rostou na často sešlapávané lokalitě. To si někdo skutečně myslí, že se rostlinám dobře daří, když je někdo zničí rozšlapáním?)
14.2.2021
V Praze napadl sníh.
od Hanka
Sníh je v Praze vzácnost. A tentokrát ho v únoru napadlo dokonce tolik, že se dá v parcích i lyžovat a sáňkovat.
Venku je taky větší mráz než na jaký tu jsme zvyklí. To je dobře, třeba vymrznou někteří zavlečení škůdci (slimáci). Nějací tu určitě zbydou, ale dá se očekávat, že jich letošní zimu nepřežije tak velké množství jako v předchozích letech.
Stromy v únoru zdánlivě spí. Ale stačí podívat se detailněji, a je na nich vidět, že už vnímají, jak se den prodlužuje a některé začaly růst. Časně kvetoucí druhy vrb už shazují z pupenů hnědé šupiny a ukazují svoje chlupaté jehnědy - vrbové kočičky.
28.1.2021
Na břehu Vltavy
od Hanka
Připravit se na klimatické změny, to znamená připravit se na možné extrémy. Je potřeba počítat s tím, že někdy bude velké a dlouhé sucho a někdy vytrvalé deště s povodněmi. V období zhruba v letech 1900 až 2000 jsme měli v Čechách počasí spíš průměrné, bez velkých výkyvů. Pak ale v srpnu 2002 prošla Vltavou povodeň a naučila nás, že je nutné zacházet s úpravami krajiny rozumněji. Že technická úprava koryta, kterou zde lidi v minulosti udělali, byla chybná. A že je potřeba se aspoň částečně vrátit k dřívějšímu přírodnímu stavu.
Na zdejších fotografiích je vidět, jak nyní začaly práce na břehu proti Lužci nad Vltavou.
10.12.2020
Včelí vosk je jedním ze zázraků přírody.
od Hanka
Péči o potomstvo můžeme pozorovat u více druhů blanokřídlého hmyzu. A každý druh vytváří plodové komůrky pro svoje larvičky svým vlastním originálním způsobem.
Třeba kutilka jižní si zhotovuje zděné komůrky z mokrého jílu a hlíny, vyhledává taková chráněná místa, kam neprší, třeba pod skalními převisy.
Samotářské včely hedvábnice si vyhrabávají hnízdečka v zemi a vnitřní stěny komůrek potírají baktericidním a fungicidním sekretem z kusadlových žláz a také směsí sekretů slinné žlázy a Dufourovy žlázy. Sloučením sekretů vzniká povlak podobný celofánu. Díky tomu se tekutý květní nektar nevsakuje do okolní země, ale smíchaný s pylem slouží jako zásoba potravy pro larvičky hedvábnic.
Ochrana hnízdečka před nadměrným prosakováním vody je nutná zejména na podmáčených lokalitách. Tady přicházejí na pomoc svým hmyzím opylovatelům žlutě kvetoucí vrbiny. Ty mají v květech na bázi srostlých pylových tyčinek žlaznaté chloupky, které vylučují olejnatý sekret. Včelky olejnice tento olejíček pilně sbírají a využívají k impregnaci stěn svých plodových komůrek.
23.11.2020
Výhledy z vrcholů skal v přírodní rezervaci Podhoří.
od Hanka
Z vrcholů skal je krásný výhled.
Na počátku období čtvrtohor tekla Vltava asi o 100 metrů výše než kde má hladinu dnešní řeka. S odolnými horninami, které vznikly ve starohorách, měla voda těžkou práci, dokázala tu vyhloubit jen úzký kaňon.
V puklinách skal dokáže občas vyrůst dub zimní, tady na obrázku má listy v podzimním zbarvení.
23.11.2020
Přírodní rezervace Podhoří na severu Prahy.
od Hanka
Vltava tu vymlela mezi skalami úzký kaňon se strmými svahy. Díky řece můžeme vidět na mnoha místech od severu Prahy až do Kralup skalní výchozy, které jsou vytvořené z tzv. proterozoických břidlic. Proterozoické (starohorní) břidlice jsou úplně nejstarší horninou, s jakou se můžeme setkávat v české přírodě.
Právě v listopadu, když stromy a keře ztrácejí listy, začínají být dobře vidět ve skalách v Podhoří také žíly odlišně barevných hornin. Z cesty podél řeky je nahoru do skal krásný pohled a lidi to inspiruje k přemýšlení o geologické minulosti české krajiny.
Kdy a jak začaly vznikat skály, mezi kterými tu Vltava teče?
11.11.2020
Louka na Hůrce a její blanokřídlí
Představte si louku, bohatou na hodnotné druhy rostlin a živočichů, blanokřídlý hmyz nevyjímaje. A nemusíme chodit daleko, taková louka se nachází i v Praze mezi paneláky...
Číst více