5.7.2018
od Hanka
V prvních červencových dnech nastalo v Praze velké mravenčí rojení. Mladé samičky a samečkové si udělali svůj letecký den, vzduch jich byl plný. Hlas přírody nařizuje samičkám, aby si ve svůj svatební den vybraly toho nejzdatnějšího ženicha, který jejím potomkům předá správnou genetickou informaci. Ale i samečkové si vyhledávají zdatné samičky, které předvádějí hezkou leteckou akrobacii (o nemocné a poškozené samičky zájem není).
Číst více
2.7.2018
od Hanka
Letošní suché jaro je na mnoha místech pro zemědělce pohromou. Tedy - někde občas trochu zapršelo i v suchých měsících, a tam to vypadá s budoucí úrodou dobře. Ale v některých oblatech, a to i hned u Prahy, bylo skutečné sucho. Vysetá semena často vůbec nevzešla, a nebo hned po vyrašení celá rostlinka zaschla. Jen některý plevel se ukázal jako suchu odolný.
Na květu pcháče rolního mne překvapil otakárek fenyklový.
17.6.2018
od Hanka
V dřívějších stoletích bylo kolem Prahy mnoho ovocných sadů a pastvin. Nyní se pražký magistrát snaží aspoň některé z těchto opuštěných a zanedbaných sadů obnovovat. To je dobře.
Staré kmeny je snaha zachovávat. Žije v nich hodně druhů brouků, a ve starých vykousaných broučích otvorech se následně ubytovávají i mnohé druhy blanokřídlého hmyzu.
Údržbu přírodně bohatých lokalit řeší město tradiční pastvou ovcí a koz.
10.6.2018
od Hanka
Hlemýžď balkánský (Helix lucorum) je další z nových přistěhovalců v Čechách. (Poprvé byl objeven v Praze v roce 2008 na nákladovém nádraží v Praze na Žižkově.)
A letošní počasí mu velmi vyhovuje.
Velké sucho přečkal u mne ve skleníku, kde jsem denně zalévala. Horko ve skleníku mu skutečně nevadilo, vídala jsem ho tam i v těch největších vedrech.
Naopak našeho původního hlemýždě zahradního jsem letos u mne na zahradě nezahlédla. Ten se asi přestěhoval někam na chladnější, severní svah, ideálně blíž k potoku.
Změna klimatu přináší i změny ve spektru druhů, které u nás žijí.
31.5.2018
od Hanka
Sucho a horko letos trápí přírodu i lidi. Na jižních svazích mnoho rostlin zaschlo, a další druhy bylin nedokázaly obnovit kvetení, když byly posečené. Ale je to dobře, že je teď většina travnatých ploch posečená. Alergie na pyl dělá za sucha potíže mnoha lidem. A hmyz má zatím dostatek nektaru v květech na dřevinách. Je to s podivem, ale už naplno kvetou i lípy velkolisté. Takhle brzy to dřív nebývalo. V dobách mého dětství lípy začínaly kvést až na začátku prázdnin, první prázdninové dny jsem vždy měla spojené s vůní lipových porostů před koupalištěm.
Na horní fotografii je divizna knotovitá v ploše Přírodní památky Baba.
9.5.2018
od Hanka
Přírodní památka Kalvarie v Motole se skládá ze dvou částí. Známější je část, kde je vysoká skála s křížem na vrcholu. Pro přírodovědné bádání je ale vhodnější druhá část, k jihu obrácená skalnatá step.
Obě části rozděluje silnice a tramvajová trať.
28.4.2018
od Hanka
V dubnu rozkvétá lesní podrost. Na velké ploše jsou sasanky, ale v současném počasí rychle odkvetly.
Na dalších, a obrovských plochách, je invazní česnek podivný. Původní rostliny dost vytlačuje.
23.4.2018
od Hanka
Ale přesto není potřeba mít strach o opylení ovocných stromů. Hmyz vylétá na květy brzy ráno, případně navečer, a k opylení v pořádku dojde. Extrémní teplotní výkyvy letošního jara ale pro přírodu příznivé nejsou, vykvetlo všechno najednou, včely pak opylování nestíhají.
Proto je potřeba si vážit i těch maličkých včel samotářek, které jsou skromnější.
Na horním obrázku je pískorypka ovocná (Andrena helvola) na květu slivoně.
14.4.2018
od Hanka
Hned u vchodu, i potom v zadní části zahrady, upoutávají pozornost kvetoucí pěnišníky. Mají tu různé kutivary z okruhu pěnišníku sibiřského a časného.
Překvapil mne na nich větší počet čmeláků a dalších druhů včel samotářek, občas se nechali i fotografovat.
Na jiných rostlinách, třeba na různých dymnivkách, byli čmeláci taky, ale pohybovali se na nich tak rychle, že je fotoaparát nestíhal zaostřit.
11.4.2018
od Hanka
Vlastně bych měla napsat nejhojnější paní čmelačky, protože teď na začátku jara můžeme v přírodě vidět pouze čmeláčí samičky. Ty jediné přezimovaly, a teď z nich budou matky, které vychovají další čmeláčí generaci. Nejprve dělá všechno čmeláčí matka úplně sama. Vyhledá místo pro založení hnízdečka, a vytvoří v něm několik prvních buněk, do kterých naklade vajíčka. Z těch si vychová čmeláčí dělnice - tedy pokud všechno probíhá tak, jak má. Dělnice pak pomáhají matce se sháněním potravy a s výchovou dalšího čmeláčího potomstva.
Číst více